Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky vůči nemocem z jiných částí světa.
Virus se podařilo najít v populaci mrchožravého ptáka chaluhy subantarktické na Ptačím ostrově, který je součástí britského zámořského území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. Tito stěhovaví ptáci jej s sebou podle vědců pravděpodobně přinesli z Jižní Ameriky, kde je ptačí chřipka velmi rozšířená a jen v Chile a Peru již zabila odhadem půl milionu mořských ptáků a navíc i dvacet tisíc lachtanů, na něž se přenesla.
Ptačí ostrov sice není součástí pevninské Antarktidy, ale leží pouhých 1700 kilometrů východně od jižního cípu Jižní Ameriky a od Antarktidy je vzdálený jen 1400 kilometrů. Vědci virus ptačí chřipky našli v těle uhynulých ptáků, k testování je přivedla neobjasněná úmrtnost ptáků, napsali ve zprávě o svém zkoumání na stránkách britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS).
Po potvrzení nálezu vědci „pozastavili většinu terénních prací zahrnujících manipulaci se zvířaty“. „Nadále pokračují opatření biologické bezpečnosti, včetně zvýšeného čištění oděvů a polního vybavení a pozorování oblastí s vysokou hustotou volně žijících zvířat,“ poznamenali vědci z BAS. Dodali, že na ostrově dlouhodobě pozorují několik druhů albatrosů a tučňáků a Ptačí ostrov patří k nejpodrobněji sledovaným oblastem, což přispěje k mapování změn.
Šíření ptačí chřipky by mohlo vést ke „katastrofálnímu selhání rozmnožování“ v regionu, což by mělo „devastující dopad na mnoho druhů volně žijících živočichů“, varovala Meagan Dewarová, předsedkyně Antarctic Wildlife Health Network, která byla hlavní autorkou zprávy BAS.
Odbornice na ptačí chřipku Michelle Willeová v reakci na nález viru mluví o „zdrcující zprávě“. Problém je v tom, že chaluhy s tučňáky často interagují (například loví jejich mláďata), takže je mohou snadno nakazit.
Recept na katastrofu
Pokud se nemoc na nejjižnějším kontinentu opravdu rozšíří, může mít podle nedávné zprávy mezinárodního vědeckého týmu velmi dramatický dopad. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.
Antarktida není ani zdaleka tak prázdný kontinent, jak by se mohlo zdát. Na pevnině a okolních ostrovech hnízdí možná až sto milionů ptáků a žije bezpočet mořských savců. Řada z nich se s nepříznivými podmínkami pro život vypořádala evolučně tak, že žije v obrovských koloniích. To jim pomáhá lépe odolávat chladu a větru, ale také je to ideální prostor pro přenos nakažlivých nemocí, jako je právě ptačí chřipka H5N1.
Právě v těchto koloniích, kde žijí zvířata těsně vedle sebe, se viry mohou nejsnadněji přenášet. Suchý a chladný vzduch na Antarktidě je navíc velmi vhodný pro šíření respiračních virů – stejné podmínky panují i u nás v době, kdy vrcholí chřipková sezona.
„Vypadá to jako recept na katastrofu,“ komentoval výsledky zprávy pro The New York Times ekolog Ralph Vanstreels, který se na studii podílel. „Mohli bychom se dočkat velmi vysokého počtu mrtvých,“ varoval.
