Vyšetření hromadných úhynů racků potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky. Podle veterinářů z něho rovněž vyplývá, že genotyp napadající kolonie racků je shodný s variantou, která se objevila u mořských racků v západní Evropě. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech na Hodonínsku a Kladensku a ve čtvrtek se ptačí chřipka potvrdila také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku.
Za hromadným úhynem racků stojí nový genotyp ptačí chřipky, potvrdili veterináři
Nově potvrzený genotyp je podle Státní veterinární správy (SVS) pro racky stejně nebezpečný, jako je podtyp ptačí chřipky označovaný jako H5N1 nebezpečný pro hrabavou drůbež.
Mluvčí správy Petr Vorlíček uvedl, že hromadné úhyny racků hlásí také Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie. „Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v EU nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků,“ doplnil.
Upozornění pro chovatele drůbeže
Žádná mimořádná veterinární opatření se nebudou přijímat, protože se jedná o nákazu volně žijících ptáků. Zákaz venkovního chovu platil do 3. března, veterináři ale varují před stálým rizikem zavlečení nákazy do chovů drůbeže a apelují na chovatele, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti. Pokud je to možné, měli by minimalizovat riziko kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky.
Ptačí chřipka se doposud objevovala hlavně v chovech drůbeže. Naposledy se ve středu potvrdilo letos dvacáté ohnisko v malochovu v Židněvsi na Mladoboleslavsku. Doposud největší ohnisko v Česku se potvrdilo ve velkochovu na Tachovsku, kde se nákaza poprvé objevila na konci loňského roku.
Veterináři postupně nařídili likvidaci zhruba 750 tisíc nosnic ve třech halách. Z podniku bylo do kafilerie odvezeno zhruba tisíc tun drůbeže a muselo se zlikvidovat sedm milionů vajec.
Ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán již dříve uvedl, že v zemích Evropské unie bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba padesát milionů kusů drůbeže.