Energetici instalují na nadzemních rozvodech elektřiny speciální zabezpečovací prvky, které mají chránit ptáky před zásahem elektrickým proudem. V Česku zahubí elektrický výboj stovky tisíc ptáků ročně. V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt Eurokite, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu.
Energetici osazují sloupy vysokého napětí speciálními konzolemi, které mají chránit ptáky
Například energetická společnost EG.D osadí každý rok speciálními konzolemi přes dva tisíce míst, chráněno je v současné době přes devadesát tisíc sloupů vysokého napětí. Vytipovat místa, kde je osazení sloupů potřeba, protože tam často ptáci umírají nebo jsou zranění po zásahu elektrickým proudem, pomáhají už řadu let ornitologové z České společnosti ornitologické.
„Pokud si větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne elektrický výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popálení s doživotními následky,“ vysvětlil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Sloupy vysokého napětí podle něj lákají ptáky k usednutí, protože v krajině s velkými lány nemají jinou možnost. Podle ornitologů jim chybí přirozené posedy v podobě stromů.
Uhynulých dravců jsou desetitisíce
Po zásahu proudem často hynou různé druhy větších ptáků, ať už jsou to dravci, sovy, čápi, nebo krkavcovití. Často jde o káně lesní, kterých podle ornitologů uhyne v Česku ročně přibližně čtyřicet tisíc. „Nejnovější typ konzoly Birdsafe má jednak šikmá ramena, která ptákům brání dosednout na nebezpečná místa na sloupu, a zároveň dosedací tyč, která je umístěna tak, aby ptákům nehrozil úraz,“ popsal za EG.D Pavel Čada.
Vedle těchto opatření využívají energetici také speciální spirály na vedení vysokého napětí, díky nimž ptáci dráty lépe vidí a nenarazí do nich, nebo barevné plastové koule, které na dráty upozorňují také piloty letadel.
Podle novely energetického zákona z roku 2009 by měly distribuční společnosti zabezpečit všechny sloupy vysokého napětí do roku 2024. „V tuto chvíli je již jisté, že tento zákonný termín se nepodaří dodržet. Proto jsme s energetiky vytvořili mapu, kde se protínají dvě vrstvy – výskyt vzácných druhů ptáků a úseky linek vysokého napětí. Díky tomu zajistíme, že energetici přednostně zabezpečí nejvíce rizikové sloupy. Jedná se o velmi dobře fungující příklad vzájemné spolupráce,“ řekl Lukáš Viktora z ČSO.
Mezinárodní projekt
Dalším krokem k tomu, aby vysoké vedení bylo bezpečné pro ptáky, je zapojení do mezinárodního projektu Eurokite podpořeného Evropskou unií. Ten se, mimo jiné, zabývá zjišťováním příčin, proč dravci v zemích Evropské unie nejčastěji hynou vinou člověka, ať už přímo, či nepřímo. „Několik stovek dravců je vybaveno vysílačkou, pomocí které je možné sledovat jejich pohyb v reálném čase. Pokud se přestane pohybovat, můžeme dravce rychle dohledat a určit, z jakých příčin uhynul, ať už jde o cílené otravy, úhyn elektrickým výbojem, po srážce s vozidlem a podobně,“ vysvětlil Vermouzek.
Aktuálním tématem jsou také přesuny čapích hnízd. Čápi totiž čím dál častěji staví hnízda na sloupech elektrického vedení, což představuje jak riziko poranění elektrickým proudem pro čápy, tak to ohrožuje i bezpečnost dodávek elektrické energie. Několik let už proto distribuční společnost dohromady s obcemi a ornitology tipuje problematické sloupy a čapí hnízda přemisťuje na speciální hnízdní podložky v jejich okolí, kde jsou čápi v bezpečí.
