Sloup

Pád sloupu vysokého napětí na trakční vedení zastavil ve středu po poledni na přibližně pět hodin provoz na trati Praha–Beroun v úseku mezi Zadní Třebaní a Řevnicemi. České dráhy původně odhadovaly, že omezení potrvá až do 20:00. Dopravce zároveň zajistil náhradní autobusy. Omezení se týkalo Západních a Bavorských expresů, rychlíků Berounka a osobních vlaků linky S7. Podle mluvčí policie Michaely Richterové zemřel po pádu sloupu u Zadní Třebaně dělník, dva další jsou zranění.

Energetici instalují na nadzemních rozvodech elektřiny speciální zabezpečovací prvky, které mají chránit ptáky před zásahem elektrickým proudem. V Česku zahubí elektrický výboj stovky tisíc ptáků ročně. V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt Eurokite, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu.

Spadlé dráty vysokého napětí zastavily v úterý odpoledne asi na hodinu a půl v obou směrech provoz na dálnici D48 na Frýdecko-Místecku. Tisíce lidí byly kvůli tomu bez proudu, dodávky elektřiny už byly nouzově obnoveny. Na vedení spadl vzrostlý strom, který zlomil betonový sloup. Krátce na to na místě havaroval osobní vůz, když se drátům snažil vyhnout, řekli mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková a mluvčí společnosti ČEZ Vladislav Sobol.

Přes čtyři stovky lidí vyzývají krnovskou radnici, aby nechala z města odstranit takzvaný covidový sloup. Umělecké dílo vzniklo v rámci festivalu Landscape a má symbolizovat rozdílné vnímání globálních hrozeb. Vedení města dílo podporuje. Zastupitelé budou o jeho budoucnosti ještě jednat.

Traktoristovi, který narazil do sloupu vysokého napětí u D35 na Olomoucku, hrozí obvinění z poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Náraz poškodil nakonec dva stožáry, škoda byla vyčíslena na tři miliony korun, na dalšího půl milionu korun byla odhadnuta škoda na traktoru. Provoz se na dálnici u Velkého Týnce obnovil před osmou hodinou večer, zastaven byl od pondělního odpoledne.

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum už uplynulo dvacet let. Přesto zůstávají dezinformace a konspirační teorie o příčinách této tragédie stále aktuální a sdílené.

Vysoká zpoždění nabíraly od rána vlaky na trati mezi Prahou a Berounem. Dopravu ráno zastavil sloup trakčního vedení na zastávce v Černošicích, který se naklonil nad trať a potom spadl na koleje. Průjezdná po obou kolejích je trať zhruba od tří odpoledne. Zprvu se provoz na trati přes Černošice zastavil úplně, později vlaky jezdily po jedné koleji.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže, který před měsícem založil oheň u Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Muži za výtržnictví a poškození cizí věci uložil podmíněný roční trest. Ten s ním ale nesouhlasí a podal odpor.

České dějiny planou divokými emocemi a jejich krása leží i v krajnosti a hraničnosti, do kterých jsou vyhnány tuzemské sváry. Ve svátečním zamyšlení „o Mistrovi, Panně a příběhu našich dějin“ to píše farářka církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká.

Na Staroměstském náměstí v centru Prahy se tyčí napodobenina Mariánského sloupu ze 17. století. Navrácení monumentu, který původně vznikl jako poděkování za ochránění Prahy před švédskými vojsky, vyvolávalo mezi lidmi spory. Zastánci obnovy považují sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců je sloup symbolem habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Umístění kopie sloupu v lednu po dlouhé debatě nakonec schválili pražští zastupitelé.

Na pražském Staroměstském náměstí pokračují práce na obnově Mariánského sloupu. Ten původní strhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie, napodobeninu díla ze 17. století vytvořil sochař Petr Váňa. Práce na jeho návratu do centra Prahy se nezastavily ani za nouzového stavu země, kompletní by měl být v létě.

V okolí sloupů vysokého napětí se daří drobným živočichům. Podle studie vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) tam žije více zvířat a druhů než v okolní zemědělsky obdělané krajině. Tato místa jsou také důležitá přezimovací stanoviště.