Na Staroměstském náměstí v centru Prahy se tyčí napodobenina Mariánského sloupu ze 17. století. Navrácení monumentu, který původně vznikl jako poděkování za ochránění Prahy před švédskými vojsky, vyvolávalo mezi lidmi spory. Zastánci obnovy považují sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců je sloup symbolem habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Umístění kopie sloupu v lednu po dlouhé debatě nakonec schválili pražští zastupitelé.
Mariánský sloup se vrátil na Staroměstské náměstí. Vztyčení završilo desetiletí sporů
Práce na vztyčení nově vytesaného Mariánského sloupu začaly sesazením sochy Panny Marie z podstavce u Týnského chrámu. Imitace původní sochy byla od roku 2003 umístěna u severní zdi chrámu směrem k Celetné ulici. Pracovníkům se ji zpočátku nedařilo z podstavce sundat a jeřábem převézt na místo na náměstí, kde ji usadili na sloup. Kvůli komplikacím při přesunu a vydatnému dešti proto došlo k několikahodinovému zdržení.
Kopie původního díla ze 17. století se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který si dojel sochař Petr Váňa do Indie. Podle kameníka Hynka Schejbala se ale cesta neobešla bez problémů. „Narazili jsme na obrovské nepochopení věci z jejich strany. (…) Ztratilo se nám nářadí, hotel nebyl dostavený, místo bylo jen kus loučky někde v polích. Celou dobu jsme bojovali za to aspoň dřík vylomit,“ popsal.
I další části pocházejí ze zahraničí, sokl opracovali z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiano. Sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.
2 minuty
Události: Mariánský sloup se vrátil na Staroměstské náměstí
Po dokončení sloupu budou podle Váni zbývat ještě drobné práce, například dlažba mezi balustrádou a soklem. Do prázdného prostoru ve střední části sloupu pak bude uchycen obrázek panny Marie, který byl původním smyslem sloupu, lidé se k němu chodili modlit. „Po 23 letech mám krásný pocit, ale musím říci, že jsem ho měl celou dobu,“ svěřil se Váňa.
Sloup vznikl jako poděkování za ubránění Prahy před Švédy. Někteří v něm ale vidí symbol poroby národa
„Tento sloup byl postavený kvůli tomu, že se Praha v roce 1648 ubránila Švédům. Oslovený byl sochař Bendl, který přinesl baroko do Čech. Byl myšlený jako poděkování, díkuvzdání za to, že se Staré město pražské ubránilo rabování a válečným zvěrstvům,“ uvedl Schejbal.
Pro Prahu ho objednal císař Ferdinand III., na čtrnáctimetrovém korintském sloupu stála pozlacená socha Panny Marie, ke které se Pražané během švédského obléhání společně modlili. Vztyčená byla v roce 1650 a šlo tak o vůbec první barokní sochu v Čechách. Šlo také po Mnichovu a Vídni teprve o třetí sloup svého druhu ve střední Evropě.
GALERIE
Povalený Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918.
Později mu ale byla připisována jiná symbolika, znázorňovat měl vítězství habsburské monarchie ve třicetileté válce. Pro české země však válka znamenala porážku v bitvě na Bílé hoře a popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, nedaleko místa, kde byl vztyčen Mariánský sloup.
V roce 1918, po vyhlášení Československa, tak byl v načasované akci bohémy kolem Franty Sauera sloup šestého dne existence samostatné republiky stržen.
Kolem návratu sloupu na původní místo panují spory o vnímání české historie. Podle sochaře Váni jde o klíč k českému umění a významné umělecké dílo, podle kritiků ale návrat symbolizuje nadvládu nad Čechy a popírá událost roku 1918. Vnímají ho také jako monument protireformačního katolicismu.
K záměrům i umístění sloupu komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý, a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Díla se v podstatě vyvažovala i ideologicky.
Návrat sloupu pražský magistrát překvapivě schválil v lednu
Sochař Váňa se pokusil začít s instalací nového sloupu už loni v květnu, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby z náměstí, kvůli chybějícímu povolení k záboru mu v tom ale zabránila policie. Obnovu sloupu pražské zastupitelstvo opakovaně odmítlo, naposledy v roce 2017, ještě loni v červnu odmítli zastupitelé stanovisko revokovat.
Učinili tak překvapivě letos 23. ledna. Rozhodující hlasy zajistila paradoxně svým projevem na zastupitelstvu Marta Semelová z komunistické strany, která se v něm vymezila proti obnově sloupu. „Osoba, kterou nemůžu chápat jako charakterní, jestliže chápe okupaci v roce 1968 jako přátelskou pomoc, je ostudou jakýchkoliv zastupitelských sborů. Jestliže taková neúctyhodná osoba se takto staví, tak budu hlasovat pro,“ vysvětlil tehdy Martin Sedeke (ODS).
Podle Semelové je smutné, že se zastupitelé rozhodovali na základě těchto emocí. Proti sloupu organizuje petici.
Váňa ocenil, že se nakonec podařilo na návratu díla dohodnout. Dodal také, že i když práci na sloupu musel obětovat finance, nelituje toho, protože získal dlouhý a hluboký příběh.
Necelý měsíc po schválení zastupitelstvem, 17. února, pak začala stavba. Uspíšení prací pomohlo vyhlášení nouzového stavu, kvůli kterému se na místě vztyčení nekonaly velikonoční trhy. Původní zářiový termín dokončení tak byl posunut na srpen, Váňa ale na začátku května oznámil, že práce stihne dříve. Kompletně má být dílo hotovo do 15. srpna, uvedl sochař.
