Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za posledních sto let je člověk. Rozsáhlá studie českých a slovenských ornitologů ukazuje, že přímé pronásledování člověkem je hlavním důvodem úhynu dravců, mnohé druhy navíc ohrožuje i neúmyslná úmrtnost. Studii expertů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd vydal vědecký časopis Biological Conservation.
Čeští a slovenští ornitologové analyzovali data u 24 druhů dravců a sov v letech 1913 až 2017. Zatímco prakticky celé minulé století byly hlavními příčinami úhynu dravců lov, střelba či otrava člověkem, v posledních desetiletích přibývá nepřímých zabití. Mezi tuto lidmi zaviněnou úmrtnost patří srážky ptáků s vozidly nebo usmrcení elektrickým proudem na drátech či sloupech napětí.
„Neúmyslná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení elektrickým proudem na drátech či sloupech napětí, se od roku 1913 do roku 2000 postupně zvyšovala, ale v posledních dvou desetiletích začala opět klesat. To lze přičíst různým ochranářským opatřením, jako jsou úpravy sloupů elektrického vedení či zabezpečování a odstraňování různých typů pastí, jako jsou komíny nebo roury, ve kterých mohou uvíznout především sovy,“ vysvětlili spoluautor studie Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Důvod úhynu se podle výzkumníků liší u jednotlivých druhů, záleží na jejich výskytu i konfrontaci s člověkem.
Dravci umírají na sinicích
„Pronásledování člověkem (střelba či cílená otrava) je nejčastější příčina smrti u dravců, kteří se dostávají do konfliktu s člověkem, například jestřáb, orel mořský či luňák červený. Usmrcení elektrickým proudem postihuje především druhy žijící v zemědělské krajině, jako jsou poštolka obecná a káně lesní. A u většiny druhů sov je nejčastější příčinou úmrtí srážka s vozidlem, jde například o kalouse ušatého, sýčka obecného, puštíka obecného a další. Nicméně na zmírnění silniční mortality dravců a ptáků obecně se vlastně nikdo moc nezaměřuje,“ doplňuje hlavní autor studie Martin Šálek.
Po roce 2000 se dokonce střety s vozidly dostaly na pomyslnou první příčku v příčinách neúmyslného usmrcení dravců a sov. „Naše zjištění naznačují, že úsilí o ochranu dravců a sov by se mělo zaměřovat jak na omezení přímého pronásledování, tak i na zmírnění úmrtnosti dravců a sov na silnicích,“ dodává Šálek.
Dravci slouží jako predátoři a indikátory změn a vlivu člověka na životní prostředí. Jsou také důležitou součástí suchozemských ekosystémů, pomáhají kontrolovat populace polních i lesních škůdců a formovat biologická společenstva. Mnoha druhům dravců ale hrozí vlivem intenzivní lidské činnosti vyhynutí.
Zásadní problém je zemědělství
Podobné výsledky přinesla i jiná studie zveřejněná v polovině května, ta se ale věnovala úbytku všech ptáků, a to v celoevropském kontextu. Podle ní je hlavní příčinou úbytku ptactva v Evropě a Velké Británii používání pesticidů a hnojiv v intenzivním zemědělství.
Ve srovnání s obdobím před jednou generací létá nad naším kontinentem o 550 milionů ptáků méně, popsal tým více než padesáti vědců ve výzkumu, který porovnával množství ptáků ve 28 zemích za poslední čtyři dekády.
Počet volně žijících ptáků všech druhů na celém kontinentu klesl od roku 1980 o více než čtvrtinu, ale u těch žijících v zemědělské krajině je ještě horší. Nejhůř se vede ptákům, kteří se živí bezobratlými, tedy hmyzem. Podle studie došlo k nejprudšímu poklesu u druhů žijících na zemědělské půdě. Jejich množství se od počátku výzkumu snížilo o 56,8 procent. Početnost ptáků žijících ve městech se snížila o 27,8 procenta a u ptáků žijících v lesích činil pokles 17,7 procenta.
Příčinou je vždy člověk
Ve všech souvislostech však bylo jako hlavní faktor poklesu označeno intenzivní zemědělství, které je v celé Evropě na vzestupu, přičemž masové vybíjení bezobratlých jako škůdců vytváří kaskádu v potravním řetězci. Jako další nejvýznamnější faktor, který vyvíjí tlak na ptačí populace, byla označena urbanizace, která je na vzestupu v celé Evropě.
Studie také varuje před dopady změn klimatu. Severské druhy ptáků, které jsou zvyklé na chladné počasí, jsou pod silným tlakem a jejich počet se snížil o 39,7 procenta.
