Lidé by se neměli dotýkat mrtvých zvířat ani jedovatých nástrah, které najdou. Podle České společnosti ornitologické (ČOS) jinak velmi riskují, že by mohli mít zdravotní potíže.
Traviči totiž prý často používají jed, který je smrtelně nebezpečný i pro člověka. V případě nálezu mrtvého zvířete by proto lidé měli zavolat policii nebo Českou ornitologickou společnost, informoval ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.
Ornitologové ve středu nalezli na Vysočině dva mrtvé ptáky (motáka pochopa a orla mořského) a lišku. Nedaleko nich byla jedovatá nástraha. Na zvířata je upozornil náhodný nálezce, který prý mrtvého orla přenesl k sobě domů.
Riziko pro zvířata i lidi
„Lidé by v žádném případě neměli na nálezy sahat a měli by také chránit své děti a domácí mazlíčky a zabránit jim v přístupu ke kadaveru,“ řekla psovodka Klára Hlubocká z ČOS. Nálezce podle ní navíc nevědomky zničil některé stopy, jež by mohli policii dovést k člověku, který nástrahu pro zvířata připravil.
Na problém nepovoleného zabíjení ptáků v Česku se ornitologové snaží upozorňovat v rámci programu Volná křídla a na webu od roku 2000. Za tu dobu už údajně zaregistrovali nejrůznější způsoby zabíjení ptáků včetně stovky otrav. Pokládání otrávených nástrah je přitom trestný čin, za který hrozí až 8 let vězení. Pokud by se otrávil i nějaký člověk, šlo by o trestný čin obecného ohrožení, kde může být sazba i vyšší.
Traviči podle ČOS často používají zakázaný jed karbofuran, jehož otravou se ptáci ve velkých křečích při vědomí udusí. Spolu s policií, ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi ČOS připravuje podrobnou metodiku pro vyšetřování těchto činů. Metodika by měla ujasnit, kdo má které kompetence a odpovědnosti a umožnit snazší dopadení a usvědčování travičů.
Látka zakázaná, ale oblíbená
Karbofuran se dříve používal v zemědělství jako insekticidní přípravek k tlumení škůdců na velké škále plodin, například na kukuřici, řepě, slunečnici, bramborách nebo řepce. Tyto přípravky byly klasifikovány jako vysoce toxické. Jedná se o bílou krystalickou hmotu, která je bez zápachu.
V Evropské unii je aplikace karbofuranu zakázána od roku 2008, není dovoleno jej nejen používat a prodávat, ale ani skladovat. V zemědělských družstvech i mezi lidmi je ale stále značné množství zásob, za jejichž uchovávání hrozí postihy. Tyto zásoby používají traviči pro nelegální pokládání návnad.
Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání tohoto pesticidu patří například hynutí včelstev, zasažení povrchových vod nebo jejich kumulace v živých systémech; jedná se o těžko odbouratelný kumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravinového řetězce.
Co dělat při zasažení karbofuranem:
- Při nadýchání vynést postiženého na čerstvý vzduch, postiženému zabránit v pohybu, zajistit klid a nenechat prochladnout. Podat ihned dvě tablety atropinu po 0,5 mg a za 30 minut další jednu tabletu.
- Při požití podat postiženému 0,5 litru vlažné vody s deseti tabletami medicinálního uhlí, jehož antidotní účinek je založen na jeho schopnosti vázat velké množství toxické látky a zabránit tak její další absorpci. Pokud je postižený při vědomí, pokusit se vyvolat zvracení, které vyvoláme mechanickým podrážděním kořene jazyka nebo podáním látky vyvolávající zvracení, např. apomorfin.
- Při zasažení pokožky odstranit potřísněný oděv, zasažená místa důkladně omýt mýdlem a vodou.
- Při zasažení očí tyto okamžitě důkladně vypláchnout dostatečným množstvím čisté pitné vody po dobu asi patnácti minut.
- Při požárním zásahu musí být použity izolační dýchací přístroje, neboť při hoření může docházet ke vzniku toxických splodin.
