Poté, co šestnáctiletý útočník zabil nožem v Hradci Králové dvě ženy, může řada dotčených lidí trpět osobními psychologickými krizemi. Psycholog Štěpán Vymětal, který se na podobné situace specializuje, doporučuje lidem soudržnost, státu pak lepší připravenost.
V Hradci pracuje sedm psychologů pro včasnou pomoc, říká expert Vymětal
Psycholog Štěpán Vymětal, který se věnuje krizovým situacím, potvrzuje, že lidská psychika reaguje na podobné události krizí. „Je to mimořádná zátěž, je to mimořádná situace,“ hodnotí událost v Hradci Králové Vymětal. „A to nejen přímo pro postižené rodiny, ale i jich kolegy, přátele, zaměstnance té firmy.“
Podle psychologa je dobré začít co nejrychleji s akutními krizovými psychologickými intervencemi. Ty zajišťuje přímo Policie České republiky, která má na místě dle Vymětala sedm osob, jež se věnují těm nejvíce postiženým osobám. „Podpora je důležitá i ze strany té postižené firmy; mám informace o tom, že i tam se už chystá,“ říká Vymětal s tím, že je dobře, že nezůstávají pasivní a pokoušejí se aktivně pomáhat.
Jak vypadá podpora
Taková pomoc může být podle Vymětala velmi rozmanitá a má tedy i různou podobu. „Každý člověk totiž zažívá ztrátu a neštěstí jinak,“ vysvětluje. Psychologové tam musí reagovat velmi individuálně a musí také stejně individuálně posoudit míru toho, jak moc daní lidé pomoc potřebují. Policie pracuje s omezenými zdroji a musí je používat tam, kde mají největší smysl.
Štěpán Vymětal je psycholog se zaměřením na psychologii krizí, katastrof, traumatu a odolnosti. Je zaměstnán na psychologickém pracovišti ministerstva vnitra od roku 2001, kde se zaměřuje na přípravu národních strategií v reakci na krize, krizovou komunikaci a aplikaci psychologie do krizového řízení.
Přednáší předmět „Psychologie krizí a katastrof“ na Univerzitě Karlově a krizovou komunikaci v předmětu „Aplikace krizových informačních strategií do praxe“ na Univerzitě Palackého. Připravuje krizové interventy v různých profesích. Podílí se na řešení národních a mezinárodních projektů s tématikou uvedené specializace. Působí jako soudní znalec. Je členem prezídia Asociace forenzních psychologů a Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA.
„Teď jsme v akutní fázi, takže psychologové budou řešit akutní dopady. Podílejí se ale i na dodání informací, později zprostředkovávají následnou péči,“ přiblížil. Mohou ale podle něj pomoci i v komunikaci, ať už ze strany firmy k veřejnosti, k zákazníkům, ale i směrem dovnitř směrem k vlastním zaměstnancům. „Jde například vytvořit atmosféru vzájemnosti. Lidé si totiž dokáží nejlépe pomoci vzájemně, pokud se dokáží prosíťovat, tak mohou být oporou jedni pro druhé, a tak to neštěstí zvládnout,“ radí psycholog.
Jak žít v nebezpečném světě
Na sociálních sítích lidé reagují často obavami. Objevují se tam otázky typu „jak se na tohle dá připravit“, „jak žít v takovém světě“. Podle Vymětala je vhodné na to mířit i strategii státu. Ta by měla spočívat v lepší ochraně takzvaných měkkých cílů, jako jsou například obchody, ale také třeba v posilování všímavosti lidí vůči hrozbám kolem nich. „Mohou to být ale také strategie, které podporují kvalitu duševního zdraví u populace. Je mnoho úkolů, které jsou výzvou i pro oficiální složky státu.“
Jen stát ale podle Vymětala nemůže nikdy situaci zachránit. „Je to o nás. Abychom se snažili mobilizovat se v takových situacích a podpořit ostatní lidi,“ dodává. Důležité podle něj je posilovat pocit bezpečí a vlády nad situací. „Týká se to oblasti zvládání situace; vědomí, že to umíme a dokážeme, nám pak pomůže to doopravdy zvládnout, když už k něčemu takovému dojde.“
Lidé by podle něj neměli podléhat strachu, ani měnit pod vlivem jedné, byť hrozné tragédie, svoje zaběhlé rutiny a běžný život.
