Ptáci strana 4 z 5

Masivní úhyn stovky racků chechtavých u rybníka Třetí Zbrod u Mutěnic na Hodonínsku způsobila ptačí chřipka. Potvrdilo to vyšetření Státního veterinárního ústavu v Jihlavě. Vzhledem k tomu, že byla nákaza zjištěna u volně žijících ptáků, nebudou veterináři přijímat žádná opatření.

Provozovatel větrné elektrárny, která stojí v moři u skotského Aberdeenu, po dva roky detailně monitoroval, kolik ptáků toto zařízení zraní nebo zabije. Sledování probíhalo ve spolupráci s ochránci přírody a ornitology. Výsledky ukazují, že moderní elektrárny na ptactvo nemají negativní dopad.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

V Kambodži se nakazilo ptačí chřipkou více členů jedné rodiny, mladá dívka na nákazu zemřela. Přestože se zatím zdá, že šlo o dva přenosy ze zvířete na člověka, a nikoliv přenos mezi lidmi, Světová zdravotnická organizace (WHO) situaci vyšetřuje. A Kambodža zahájila vybíjení drůbeže v místě, kde k infekci došlo.

Kolik stojí organismus vyrábět spermie a jak se mění jejich kvalita v průběhu života? Dříve se předpokládalo, že produkce spermií je oproti samičím investicím do vajíček dost nenáročná. V poslední době se ale začalo spekulovat, že náklady spojené s investicemi do spermií mohou být mnohem větší, vědcům ovšem chyběly důkazy. Díky českému výzkumu se to změnilo.

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Je to středně velká potápivá kachna, lidé ho mohou pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních třicet let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh.

Na Novém Zélandu našli paleontologové fosilie dvou nově popsaných druhů tučňáků. Jeden z nich je zřejmě tím vůbec největším, který kdy existoval. Vážil přes 150 kilogramů, což je více než trojnásobek velikosti nejmohutnějších současných tučňáků.

Peru v úterý oznámilo, že na jeho území v posledních týdnech uhynulo na virus ptačí chřipky H5N1 přes 55 tisíc volně žijících ptáků a 585 lachtanů. Podle expertů jde o varovný signál, že se tato nemoc stále rychleji šíří.

Ptačí chřipka se mění. Na konci loňského roku už v Evropě napadla i chov savců a bez problémů se mezi nimi šířila. Mezi virology a epidemiology to vyvolává obavy, aby virus, podobně jako covid, nepřeskočil ze zvířat na člověka.

Otrávených zvířat v přírodě v minulém roce ubylo. Vyplývá to ze statistiky ornitologů. Podle nich může za úbytkem stát lepší monitoring a také první případy, ve kterých soud traviče potrestal. První rozsudek padl už v roce 2021, druhý pak loni v říjnu. První muž dostal podmínku tři a půl roku, druhý tři léta.

Ze zemědělské půdy mizí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR. Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a přeměna farem do podoby, která není vhodná pro život ptáků. Studii o rizicích v důsledku modernizace farem zveřejnili v časopise Journal of Applied Ecology.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

Veterináři objevili další ohniska ptačí chřipky. Ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech nařídili utracení dvanácti tisíc kuřat a tisícovky krůt. Nákaza se potvrdila poté, co majitel nahlásil úhyn několika desítek krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Infekce se nově objevila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku a v Kozojedech na Jičínsku. Největší ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo před koncem loňského roku v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se postupně likviduje 220 tisíc nosnic.

Vědci z Institutu Maxe Plancka sledovali pomocí systémů GPS stěhovavé husy v Německu, Dánsku a Nizozemsku během novoročního období. Chtěli tak prozkoumat, jestli na jejich chování mají vliv ohňostroje, a pokud mají, na jak dlouho. Jejich studie vyšla v časopise Conservation Letters.

Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí, zmenšuje se o dvě procenta kusů za rok, odhadují nové vědecké výzkumy. Klesá i druhová pestrost. Od průmyslové revoluce mohlo vymřít až půl milionu druhů, varují ekologové.

Třiasedmdesátiletý muž z Milovic na Břeclavsku trávil dravé ptáky a další živočichy nervovým jedem karbofuranem, soud v Břeclavi mu za to uložil podmíněný trest. Je to podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. V tiskové zprávě to ve středu uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO).

Ptačí chřipka se letos šíří v Severní Americe rychleji než kdy dříve. Podle expertů to může znamenat, že se už zakořenila natolik, že ji bude jen obtížné úplně zničit. Může to mít rozsáhlé důsledky nejen na americkém kontinentu, ale také v Evropě.

Zhruba dvacítka chovatelů drůbeže letos žádala o kompenzace za ptačí chřipku. Většina z nich už podle ministerstva zemědělství peníze dostala. Stát jim vyplatil přes čtyřicet milionů korun. Celou částku ale zatím neobdrželo Rybářství Nové Hrady, které má v Česku poslední šlechtitelský chov hus. Veterináři tam kvůli nákaze utratili přes čtyři tisíce ptáků. Stovky zachráněných hus se podařilo naočkovat.

Jedním ze symbolů ničivých povodní roku 2002 byla pražská zoologická zahrada. Jejím ředitelem byl v té době Petr Fejk, který nesl odpovědnost za životy zaměstnanců i zvířat, z nichž nejvýraznější pozornost přitáhl osud lachtana Gastona. Ke dvacátému výročí povodní Fejk poskytl České televizi rozsáhlý rozhovor.

Pouze 62 mláďat u 26 párů sýčků obecných letos zaznamenali ornitologové v Česku. Je to zhruba stejně jako loni, populaci kriticky ohrožené sovy se stále nedaří posílit, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Odborníky také znepokojilo, že téměř v polovině kontrolovaných hnízd našli neoplozená či zastuzená vajíčka. To může být podle nich důsledek chladného počasí, ale i příbuzenského páření, které je pro sýčky rizikem.

Přírodovědci upozornili na přehlížený problém: za řadu požárů mohou umírající ptáci, kteří se vznítí, když se neopatrně dotknou elektrického vedení. Nová studie poprvé dokázala popsat, kolik takových případů je a co je spojuje.

Intenzivní zemědělství, chemizace, ale i nedostatečná ochrana ptáků před nárazy do skel nebo lov. To jsou hlavní důvody, proč nejen v Česku, ale i v Evropě kriticky ubývá stěhovavých ptáků. Vyplývá to z nové studie, na které pracovala Česká společnost ornitologická, Východoanglická univerzita a portugalské univerzity v Portu a v Lisabonu.

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.