Ptáci strana 4 z 5

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

Města v Moravskoslezském kraji bojují s přemnoženými holuby. Jejich populace jsou pro lidi významným zdrojem alergenů a mohou se podílet i na přenosu některých nemocí. Například v Havířově odchytí pomocí speciálních klecí každoročně kolem šesti set jedinců.

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí; ta rakouská měla menší rozlohu než česká. Studie vyšla v odborném časopies Agriculture, Ecosystems and Environment.

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.

Ostravská zoo ve středu představila novou expozici pro kondory a další jihoamerické ptáky nazvanou La Pampa. Jde o největší průchozí voliéru v zahradě a byla pojmenovaná po provincii v centrální Argentině. Voliéra je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem, řekl ředitel zoo Jiří Novák.

Papouškům kakadu trvalo jen necelý rok, aby se kolektivně naučili zručně manipulovat popelnicemi. Teď po celém Sydney odpadkové koše otevírají a místním tak komplikují život – naopak pro biology to představuje možnost studovat přizpůsobivost ptáků novým podmínkám prakticky v přímém přenosu.

Čínští paleontologové objevili 120 milionů let starou zkamenělinu drobného ptáčka, který by se vešel člověku do dlaně, měl ale také výrazné znaky tyranosaurů. Svůj nález popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Několik webových kamer na Karvinsku monitoruje čapí hnízda. Zapnuté jsou 24 hodin denně a lidé mohou ptáky sledovat on-line. Jako přínosné je ale hodnotí také ornitologové a ochránci přírody. Pokud se totiž některý z ptáků zraní, mohou mu záchranné stanice včas pomoci.

Pokus o záchranu ohrožených ďáblů medvědovitých známých také jako tasmánští čerti skončil kontroverzním úspěchem. Ochránci je dopravili na malý australský ostrov, kde se sice těmto predátorům daří, tato akce ale současně znamenala podle organizace BirdLife Tasmania „katastrofální“ ztráty pro tamní ptáky. Jeden druh tučňáků tam dokonce ďáblové úplně vyhubili.

Letošek je tragický rok pro některé druhy ptáků. Chladné a deštivé jaro způsobilo úhyny tisíců mláďat. Kvůli počasí neměla dostatek potravy. Nejvíce to ovlivnilo populaci jiřiček a sýkor.

Na světě žije asi 50 miliard ptáků, odhadli v novém sčítání australští vědci. Nejpočetněji zastoupenými druhy jsou vrabci domácí, špačci obecní, vlaštovky obecné a racci delawarští, od každého z těchto druhů žije na planetě více než miliarda jedinců.

V současné době žije na Zemi asi 10 tisíc druhů ptáků. Dokázali využít prakticky všechny druhy ekosystémů naší planety – ale jen hrstka z nich má adaptace, které jim umožňují lovit aktivní kořist v temnotě noci. Vědci si už dlouho kladli otázku, jestli to nemůže být dědictví po jejich předcích, teropodních dinosaurech.

Zvýšení hladiny střední a dolní nádrže na novomlýnských nádržích na Dyji získalo souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP) při posuzování vlivu stavby na okolí (EIA). Ministerstvo si ve stanovisku dalo 37 podmínek, například použití přírodních materiálů nebo spolupráci s Českou společností ornitologickou. Podle ekologického spolku Děti Země se ale proces EIA odehrál vadným způsobem.

Kukačka obecná dovede snést vejce do cizího hnízda i za pouhé čtyři sekundy. Když ji obyvatelé hnízda napadnou, prudce zrychlí. Vyplývá to z nahrávek, které shromáždili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV). Jedná se podle nich o dosud největší soubor pozorování zachycující kukačku „při činu“. Vědci tím přispěli k detailnějšímu poznání takzvané parazitace.

V Česku se šíří trichomonóza, nebezpečná nákaza, která ohrožuje především pěvce. Ti hynou zesláblí a vyhladovělí. Na vině jsou paraziti ve špinavých krmítkách, prevencí je jejich pravidelné čištění. Ornitologové nemají o šíření nemoci mezi ptáky přesné informace, žádají tak o pomoc i veřejnost.

Paříž přichází o jednu z atrakcí historického centra. Radnice se rozhodla uzavřít ptačí trh, který fungoval o nedělích už od počátku 19. století. Hlavním důvodem jsou stížnosti ochránců zvířat, podle kterých se na místě rozmohl černý obchod a týrání opeřenců. Sami prodejci to ale popírají.

Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.

Mláďata rákosníka seychelského lépe prospívají, pokud jejich stárnoucí rodiče mají na péči pomocníky. Tyto „chůvy“ například pomáhají shánět potravu pro ptáčata. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Evolution Letters.

Oblasti výskytu jednotlivých druhů evropského ptactva se rok co rok posouvají o kilometr na sever. Přišli na to autoři nově vydaného Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků. Hlavními příčinami jsou změny klimatu a změny v obhospodařování krajiny.

Letos na podzim nacházeli lidé po celém jihozápadě USA obrovské množství mrtvých ptáků – zvířata ležela mrtvá zejména v okolí měst, kolem silnic, ale i na ulicích, smetištích nebo golfových hřištích. Přírodovědci analyzovali část ptačích mrtvolek a přišli nyní s pravděpodobným vysvětlením toho, co se vlastně stalo.

V Přerově začala rozsáhlá rekonstrukce Ornitologické stanice Muzea Komenského (ORNIS), která je jediným specializovaným muzejním pracovištěm v Česku. Vyjde na 117 milionů korun a potrvá zhruba tři roky. Kromě přístavby nové budovy a rekonstrukce té současné bude stanice vybavena novou stálou expozicí Ptáci České republiky. Kvůli stavbě bude tato muzejní pobočka v nadcházejících měsících fungovat jen v omezeném režimu, uvedl vedoucí stanice Josef Chytil.