Ptáci strana 4 z 5

Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.

Ze zemí Evropské unie zmizelo od roku 1980 na šest set milionů hnízdících ptáků. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu, na kterém spolupracovali i ornitologové z Česka. Největší propad tým pozoroval u vrabce domácího, jeho populace poklesla o 247 milionů, sdělila Česká společnost ornitologická v tiskové zprávě (ČSO). Odborníci analyzovali údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou ve sledovaných zemích původní.

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Kriticky ohrožení kondoři kalifornští možná uniknou vyhynutí i díky schopnosti samic, které se dokážou rozmnožovat bez oplodnění samcem. Vědci ze zoo v San Diegu zjistili, že při několika příležitostech vyseděly vejce s mláďaty, která oplodnily samy a která nemají žádnou genetickou spojitost s dalším jedincem. Samice přitom sdílely voliéry s plodnými samci.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Na státním zámku v Opočně byl ve středu zahájen 54. ročník Národního sokolnické setkání. Jde o mezinárodní setkání určené i pro širokou veřejnost. Ranní nástupy a večerní výřady jsou vždy hojně navštěvovány nejen občany Opočna. Zájemci mohou fandit při Mistrovství sokolovitých dravců ve stoupavém letu, zažít ukázky výcviku dravců, nebo se zúčastnit doprovodných akcí. Sami sokolníci o sobě říkají „Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu“. Zájemci mohou na zámku zhlédnout prastarou techniku lovu za pomocí ptáků do 10. října.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

Města v Moravskoslezském kraji bojují s přemnoženými holuby. Jejich populace jsou pro lidi významným zdrojem alergenů a mohou se podílet i na přenosu některých nemocí. Například v Havířově odchytí pomocí speciálních klecí každoročně kolem šesti set jedinců.

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí; ta rakouská měla menší rozlohu než česká. Studie vyšla v odborném časopies Agriculture, Ecosystems and Environment.

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.

Ostravská zoo ve středu představila novou expozici pro kondory a další jihoamerické ptáky nazvanou La Pampa. Jde o největší průchozí voliéru v zahradě a byla pojmenovaná po provincii v centrální Argentině. Voliéra je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem, řekl ředitel zoo Jiří Novák.

Papouškům kakadu trvalo jen necelý rok, aby se kolektivně naučili zručně manipulovat popelnicemi. Teď po celém Sydney odpadkové koše otevírají a místním tak komplikují život – naopak pro biology to představuje možnost studovat přizpůsobivost ptáků novým podmínkám prakticky v přímém přenosu.

Čínští paleontologové objevili 120 milionů let starou zkamenělinu drobného ptáčka, který by se vešel člověku do dlaně, měl ale také výrazné znaky tyranosaurů. Svůj nález popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Několik webových kamer na Karvinsku monitoruje čapí hnízda. Zapnuté jsou 24 hodin denně a lidé mohou ptáky sledovat on-line. Jako přínosné je ale hodnotí také ornitologové a ochránci přírody. Pokud se totiž některý z ptáků zraní, mohou mu záchranné stanice včas pomoci.

Pokus o záchranu ohrožených ďáblů medvědovitých známých také jako tasmánští čerti skončil kontroverzním úspěchem. Ochránci je dopravili na malý australský ostrov, kde se sice těmto predátorům daří, tato akce ale současně znamenala podle organizace BirdLife Tasmania „katastrofální“ ztráty pro tamní ptáky. Jeden druh tučňáků tam dokonce ďáblové úplně vyhubili.

Letošek je tragický rok pro některé druhy ptáků. Chladné a deštivé jaro způsobilo úhyny tisíců mláďat. Kvůli počasí neměla dostatek potravy. Nejvíce to ovlivnilo populaci jiřiček a sýkor.

Na světě žije asi 50 miliard ptáků, odhadli v novém sčítání australští vědci. Nejpočetněji zastoupenými druhy jsou vrabci domácí, špačci obecní, vlaštovky obecné a racci delawarští, od každého z těchto druhů žije na planetě více než miliarda jedinců.

V současné době žije na Zemi asi 10 tisíc druhů ptáků. Dokázali využít prakticky všechny druhy ekosystémů naší planety – ale jen hrstka z nich má adaptace, které jim umožňují lovit aktivní kořist v temnotě noci. Vědci si už dlouho kladli otázku, jestli to nemůže být dědictví po jejich předcích, teropodních dinosaurech.

Zvýšení hladiny střední a dolní nádrže na novomlýnských nádržích na Dyji získalo souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP) při posuzování vlivu stavby na okolí (EIA). Ministerstvo si ve stanovisku dalo 37 podmínek, například použití přírodních materiálů nebo spolupráci s Českou společností ornitologickou. Podle ekologického spolku Děti Země se ale proces EIA odehrál vadným způsobem.

Kukačka obecná dovede snést vejce do cizího hnízda i za pouhé čtyři sekundy. Když ji obyvatelé hnízda napadnou, prudce zrychlí. Vyplývá to z nahrávek, které shromáždili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV). Jedná se podle nich o dosud největší soubor pozorování zachycující kukačku „při činu“. Vědci tím přispěli k detailnějšímu poznání takzvané parazitace.

V Česku se šíří trichomonóza, nebezpečná nákaza, která ohrožuje především pěvce. Ti hynou zesláblí a vyhladovělí. Na vině jsou paraziti ve špinavých krmítkách, prevencí je jejich pravidelné čištění. Ornitologové nemají o šíření nemoci mezi ptáky přesné informace, žádají tak o pomoc i veřejnost.