Polák velký je českým ptákem roku. Dříve všudypřítomná kachna je dnes ohrožená

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Je to středně velká potápivá kachna, lidé ho mohou pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních třicet let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh.

Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený, uvedla ČOS na svém webu. Ptákem loňského roku byl zvonek zelený.

Udělením čestného titulu ornitologové od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Zvolený ptačí druh zároveň reprezentuje problematiku, která se týká široké skupiny opeřenců.

Pták bez domova

Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. „Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné,“ uvedli ornitologové.

V letošním roce budou ornitologové podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů.

Úspěchem podle ornitologů je, že tuto středu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. „Zákaz olova na mokřadech je završení více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a partnerů v jednotlivých zemích a také skvělý začátek roku poláka velkého. Věřím, že další ochranářské úspěchy budou následovat,“ uvedl Vermouzek.

Poláky velké lze v Česku pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. V Česku je podle ornitologů druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Podle Vermouzka hnízdí každoročně v Česku sedm až čtrnáct tisíc párů poláků velkých a zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
před 11 mminutami

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
31. 1. 2025

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
30. 1. 2025

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
30. 1. 2025
Načítání...