Polák velký je českým ptákem roku. Dříve všudypřítomná kachna je dnes ohrožená

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Je to středně velká potápivá kachna, lidé ho mohou pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních třicet let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh.

Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený, uvedla ČOS na svém webu. Ptákem loňského roku byl zvonek zelený.

Udělením čestného titulu ornitologové od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Zvolený ptačí druh zároveň reprezentuje problematiku, která se týká široké skupiny opeřenců.

Pták bez domova

Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. „Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné,“ uvedli ornitologové.

V letošním roce budou ornitologové podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů.

Úspěchem podle ornitologů je, že tuto středu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. „Zákaz olova na mokřadech je završení více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a partnerů v jednotlivých zemích a také skvělý začátek roku poláka velkého. Věřím, že další ochranářské úspěchy budou následovat,“ uvedl Vermouzek.

Poláky velké lze v Česku pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. V Česku je podle ornitologů druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Podle Vermouzka hnízdí každoročně v Česku sedm až čtrnáct tisíc párů poláků velkých a zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...