Intenzivní zemědělství, chemizace, ale i nedostatečná ochrana ptáků před nárazy do skel nebo lov. To jsou hlavní důvody, proč nejen v Česku, ale i v Evropě kriticky ubývá stěhovavých ptáků. Vyplývá to z nové studie, na které pracovala Česká společnost ornitologická, Východoanglická univerzita a portugalské univerzity v Portu a v Lisabonu.
„Víme, že stěhovavých ptáků v Evropě ubývá více než stálých, příčiny ale dosud nebyly jasné. Chtěli jsme proto zjistit, kdy během roku jsou tažní ptáci nejvíce ohroženi lidskou činností,“ říká Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické.
Tažných ptáků celosvětově ubývá v důsledku toho, jak lidé během posledních desetiletí pozměnili krajinu. Vědecký tým zkoumal celkem 103 druhů stěhovavých ptáků a identifikoval šestnáct člověkem způsobených příčin ohrožení. K největšímu poklesu ptačí populace dochází u druhů, které migrují do oblastí s větším množstvím člověkem vystavěné infrastruktury – silnic, budov, elektrického vedení či větrných turbín.
„Třeba v případě rorýsů obecných je velikým problémem i zateplování domů. Lidé při něm často ilegálně zaslepí větrací otvory nebo škvíry v podstřeší, kudy se ptáci dostávají k hnízdům, a rorýsi pak velmi těžko hledají nové hnízdiště, protože jsou zvyklí vracet se na ta původní. Silně ubývá i chřástal polní, který táhne až do jižní Afriky. V hnízdní době mu ale lidé u nás sekají louky tak často a v nevhodnou dobu, že mu nedají šanci vyhnízdit,“ dodává Klvaňová.
S rozvojem měst přibývá v krajině více zastavěných ploch a chemicky ošetřených monokultur. V důsledku nadměrného používání hnojiv naopak postupně mizí zdravě fungující ekosystémy a s tím i ptačí potrava a místa pro hnízdění. Z vědeckých studií a zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu unijní přírody vyplývá, že 81 procent chráněných stanovišť v EU je ve špatném stavu. U šestatřiceti procent došlo ke zhoršení, naopak zlepšení zaznamenalo pouhých devět procent.
V celé Evropě kvůli intenzivnímu hospodaření ubývá smíšených lesů se starými doupnými stromy, v jejichž dutinách ptáci hnízdí.
V Česku je takovým příkladem Východní Krušnohoří, kde se kácí dvě stě let staré buky, a to navzdory výskytu evropsky chráněných druhů (například holuba doupňáka). Česká republika se přitom stejně jako ostatní státy Evropské unie zavázala k ochraně biodiverzity a v duchu evropské strategie by měla ponechat nejméně desetinu svého území v tom nejpřísnějším režimu ochrany přírody.
Dopady klimatické změny
Negativní vliv na trendy početnosti ptačích populací má také klimatická změna, v jejímž důsledku dochází k častějšímu výskytu dlouhých suchých období nebo náhlým prudkým bouřkám a deštivým periodám.
Oba tyto extrémy ptákům výrazně ztěžují hnízdění a často jsou důvodem i neúspěchu. Problémem je i hospodaření s vodou v krajině, například kvůli vysušování mokřadů dnes z naší krajiny téměř zmizela většina druhů bahňáků.
V důsledku klimatické změny se také snižuje populace kukačky, o které je známé, že klade vejce do cizích hnízd. Jenže hostitelské druhy začínají vlivem zvyšujících se jarních teplot hnízdit dříve, zatímco kukačka, která migruje až do subsaharské Afriky a na tahu se orientuje podle délky dne, začátek kladení vajec neposouvá.
Skleněné plochy a ptáci
Mezi nejčastější příčiny úhynu ptáků u nás i v Evropské unii, i navzdory všem odborným doporučením, stále patří kolize se skleněnými a reflexními plochami. Nejde však jen o nárazy do prosklených budov, ale také o protihlukové stěny s černými siluetami ptáků, které se mnohdy zcela míjejí účinkem.
Podstatný totiž není tvar nebo velikost polepu siluet, ale jejich vzdálenost. Nálepky musí být umístěny vždy z vnější strany skla a v takové vzdálenosti od sebe, aby mezi nimi „pták neproletěl“. Jako ideální se uvádí deset centimetrů.
Po srážce s čirou nebo zrcadlící se výplní uhyne v Evropě ročně více než sto milionů ptáků, jak ukazují data celoevropského monitoringu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme.
Lovci a ptáci
Podle dat České společnosti ornitologické je téměř 25 milionů stěhovavých ptáků, včetně vzácných a chráněných druhů, každoročně nelegálně zabito vášnivými lovci na své cestě mezi hnízdištěm a zimovištěm mezi kontinenty – Evropou, Afrikou a Asií.
Nejnebezpečnější místa, kde lidé ptáky většinou ilegálně loví v nejvyšších počtech, ukazuje mapa, která je také výsledkem nové studie.
K nejvíce loveným druhům patří vedle bekasiny otavní například čejka chocholatá, která je zároveň jedním z nejvíce ubývajících druhů. Velkému tlaku čelí rovněž hrdlička divoká, a to zejména ve Středomoří, kde je její lov považován za součást kulturní tradice.
Velikost evropské hnízdní populace se od osmdesátých let dvacátého století zmenšila až na pouhých dvacet procent původního stavu, ukazují data z nové studie.
