Kriticky ohrožení kondoři kalifornští možná uniknou vyhynutí i díky schopnosti samic, které se dokážou rozmnožovat bez oplodnění samcem. Vědci ze zoo v San Diegu zjistili, že při několika příležitostech vyseděly vejce s mláďaty, která oplodnily samy a která nemají žádnou genetickou spojitost s dalším jedincem. Samice přitom sdílely voliéry s plodnými samci.
Studie zveřejněná v odborném magazínu Journal of Heredity přinesla podle ornitologů první důkaz o tom, že kondoři se dokážou rozmnožovat pomocí takzvané partenogeneze, tedy bez účasti samce.
Tento způsob rozmnožování je dobře známý a široce rozšířený u jiných živočišných druhů – například u žraloků či varanů. Také u ptáků už byl v minulosti popsán – jenže doposud jenom v případech, kdy samice neměly přístup k partnerovi.
„Je to skutečně ohromující objev. Vůbec jsme nepátrali po partenogenezi, ale nemohli jsme to nevidět,“ řekl spoluautor studie Oliver Ryder. Podle něj to před vědce klade otázku, zda tento způsob reprodukce nepoužívají i jiné druhy, o nichž se to zatím neví.
K čemu je partenogeneze
U obratlovců není partenogeneze příliš častá, výjimkou jsou dva druhů žraloků a několik druhů hadů (například slepák květinový nebo hroznýš královský). Velmi typická je u varana komodského.
U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje vůbec. Je ale možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle – fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk. Takto vzniklé myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.
Samice, které plodí pomocí partenogeneze, mají vždy také samice – a ty zase plodí samice. Výhodou partenogeneze je, že samice nemusí shánět složitě samce a jejich spermie; proto ji vyžívají třeba varani, kteří žijí na vzdálených ostrovech a pro samice může být problém samce vůbec najít.
Pohlavní rozmnožování v páru má však zásadní výhodu. Díky němu jsou jedinci schopní vytvářet geneticky rozmanitější potomstvo, které tak má větší šanci přizpůsobovat se výzvám okolí.
Sexuální trik pomáhá kondorům přežít
Kalifornský kondor je kriticky ohroženým druhem. V roce 1982 bylo ve volné přírodě posledních 22 jedinců, a ochránci přírody proto začali s jejich odchovem v zajetí. Do roku 2019 se počet kondorů zvýšil na více než pět set, někteří se postupně vracejí do přírody.
Černý dravec s bílým pruhem na spodní straně křídel a holou hlavou byl pro domorodé obyvatele Ameriky symbolem síly i díky svým loveckým schopnostem. Dokáže létat rychlostí až 90 kilometrů v hodině a vystoupat do výšky 4600 metrů.
