Jarní ptačí koncert ztichl a ubylo v něm nástrojů. Mezinárodní studie popsala znepokojivý fenomén

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.

Tým vedený vědci z Východoanglické univerzity (UEA) vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině. Metoda kombinuje údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů. Vědci zkoumali záznamy z více než 200 tisíc lokalit a posledních 25 let.

„Z většiny míst bohužel nemáme k dispozici historické záznamy ptačích hlasů, a proto jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento fenomén zkoumat,“ uvedl vedoucí mezinárodního týmu Simon Butler. Využili k tomu nahrávky z různých území, které nezachycovaly konkrétní ptačí hlasy, ale jen obecné zvuky dané krajiny – z nich dokázali zpět vyfiltrovat konkrétní zpěv.

Svět ptáků se mění

„Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým,“ popsal Butler. Odborník míní, že tato změna může mít špatné dopady i na zdraví lidí a kvalitu jejich života.

„Protože lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací,“ podotkl také Butler.

Podle autorů výzkumu není snadné předpovědět vztah mezi strukturou ptačích společenstev a vlastnostmi jejich hlasů. „Zjistili jsme, že na lokalitách, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity,“ popsala Catriona Morrisonová, která data analyzovala. Morrisonová dále uvedla, že například vymizení druhu, jako je budníček obecný, jehož zpěv je bohatý a složitý, bude mít větší dopad na mnohotvárnost hlasů společenstva než třeba ztráta skřehotavého hlasu krkavcovitých ptáků a racků.

Ornitologové varují už roky

„Výzkum potvrzuje zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně,“ uvedl pak spoluautor studie Petr Voříšek, který působí v České společnosti ornitologické. Zdůraznil také, že výzkum ukazuje na zásadní význam dlouhodobých pozorování přírody a práci amatérských ornitologů. Na sběru dat v mnoha zemích, včetně Česka, se jich podílelo několik tisíc.

K rekonstrukci historických ptačích hlasů vědci využili data ze severoamerického hnízdního sčítání ptáků, Evropského monitoringu běžných druhů ptáků a on-line databáze Xeno Canto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 16 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 18 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...