Záchranné stanice musely toto léto přijmout více zvířat než ve stejném období loni. České televizi to potvrdily oslovené stanice napříč republikou. Například v té v Rudě nad Moravou byl podle ošetřovatelky Jitky Maixnerové nárůst oproti minulé letní sezoně i o deset procent. Nejčastěji stanice zachraňovaly netopýry hvízdavé a ptáčata. Narostl ale i počet telefonátů, které už překračují kapacity personálu.
Záchranná stanice v Rudě nad Moravou udělala v letní sezoně okolo dvou set výjezdů. „To je asi o deset procent více než minulý rok,“ říká Maixnerová.
Podobný trend pozoroval i Petr Orel ze Záchranné stanice Bartošovice v Moravskoslezském kraji. „Letos v létě jsme přijali na 886 živočichů. To je o osmdesát více než v létě 2024,“ popisuje a dodává, že poslední roky zažívají ve stanici velký nárůst případů, který převyšuje kapacity jejich personálu.
Stejnou zkušenost mají i v hlavním městě. „Naše stanice přijala toto léto 3156 živočichů, tedy o 441 živočichů více než minulý rok. Je to rostoucí trend, který je každoroční,“ shrnuje situaci Zuzana Pokorná z pražské záchranné stanice.
Nejčastěji se záchranáři starali o mláďata ptáků. „V letních měsících u nás pravidelně dominují rorýsi obecní, dále poštolky obecné a letos neobvykle jiřičky obecné,“ popsal Orel.
Typickým důvodem výjezdů byl netopýr hvízdavý, který během prázdnin vlétává do lidských obydlí. „Hlavní situací při záchranách byl pro nás odchyt netopýrů a ptáků po invazích do budov,“ potvrzuje Radek Ficek ze Záchranné stanice Jinačovice v Jihomoravském kraji. „Nechyběly ani nálezy osiřelých mláďat, zranění způsobená dopravou, případně nálezy ptáků po popálení na sloupech vysokého napětí,“ doplňuje Orel.
Kromě netopýrů a mláďat ptáků se záchranáři setkali i s neobvyklých druhem. „Pro nás asi nejzajímavější případ je přijetí čápa černého,“ uvedla Pokorná. Tento druh čápa podle ní nežije v Praze a záchranná stanice hlavního města se s ním tak ještě nesetkala.
Více osvěty, více telefonátů
Pracovníci záchranných stanic se shodují také na přibývajícím počtu telefonátů. „Lidé nás díky sociálním sítím více znají a snadno si rychle zjistí, kde najít pomoc,“ vysvětluje Pokorná.
Podle Ivany Hancvenclové ze Záchranné stanice Archa v Liberci vyřizují v sezoně i šedesát telefonátů denně, což je zhruba o třetinu více než před pěti lety. Může za to podle ní hlavně větší osvěta, že záchranné stanice existují.
Uvedla dále, že volající často nejsou ochotni přijmout, že zvířeti už není pomoci, a trvají na výjezdu. Stanice má pak problémy zajistit zvířata, která mají šanci na přežití.
