Přemnožení holubi znamenají znečištěné domy či poničené památky. Odchytem a následnou likvidací řeší problém i v Trutnově, kde létá na šest set ptáků. Dobrovolnice tam ale prosazuje jiný postup – zraněné ptáky zachraňuje a jejich rozmnožování reguluje jinak.
Holubi mají své útočiště na půdě domu nad jednou z prodejen v Trutnově. Jiný prostor nemají. „Neřeší se to, nijak. Když už město dalo nějaký návrh, že by se holubinec zřídil, tak to zase lidé shodili,“ podotýká obyvatelka Trutnova.
Lidé si projekt na městský holubník neodhlasovali v participativním rozpočtu. Návrh podala dobrovolnice Eliška Trunečková, která má veterinární vzdělání a zajímá se o zdravotní stav holubů. Zraněné převáží k sobě domů. V jednom bytě má šedesát zraněných nebo infikovaných holubů.
„Co se týká nemocných holubů, případně holubích mláďat, tak tam se vždycky snažím zjistit příčinu jejich problému a pak je vyléčit,“ popisuje Trunečková. Ta kontroluje také infekce, které by mohly být přenosné na člověka. Vlastní cestou reguluje i počet holubů ve městě. Aby se holubi nepřemnožovali, vyměňuje nakladená vajíčka za umělá.
Odchyt a likvidace holubů vyjdou město ročně až na sto tisíc korun
V jednom domě je tak záchranná stanice i regulační holubník. Zatím ale neoficiálně – poukazuje město. I proto rada zamítla žádost o dotaci, kterou Trunečková podala. „Žádný certifikát a žádné oprávnění k tomu provozovat chovnou stanici nemá,“ vysvětluje místostarosta města Tomáš Hendrych (Volba pro město).
„Ročně chytneme pouze na náměstí okolo dvou set holubů, kteří jsou následně zlikvidováni ve spolupráci s veterinářem,“ říká ředitel společnosti Mebys Trutnov Petr Geisler. Roční náklady vyjdou až na sto tisíc korun.
Do budoucna se chce proto radnice zabývat levnějším řešením – městskými holubníky. Jednat plánuje i s Trunečkovou.
