Letošní zimu v Česku nepřežila téměř čtvrtina včelstev. Oznámila to Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL). Je to doposud nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Mimořádné kolapsy včelstev podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou nemocí varroózou, která nabrala na síle nezvykle brzy kvůli loňskému teplému jaru.
Největší ztráty po zimě zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji, uvedli zástupci Přírodovědecké fakulty UPOL.
„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 tisíc z nich,“ komentoval výsledky monitoringu zimování včelstev Jiří Danihlík z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v Česku monitoruje.
Letošní zima byla dvakrát horší než ta loňská
Předchozí zima 2023/2024 byla podle expertů pro tuzemské včelaře mnohem přívětivější, zaznamenán byl úhyn „pouze“ 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají.
Hlavní příčinou vymírání byla opět hlavně varroóza. Tuto nemoc způsobuje parazit, roztoč Varroa destructor, jemuž se daří hlavně při teplém počasí. A to letos na jaře přišlo: varroóza tak nabrala na intenzitě už přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.
Včelaři se loni v červenci potýkali také s dalším problémem. Tím byla neobvykle intenzivní melecitózní snůška medu, což později komplikovalo ošetřování včelstev proti varroóze. Pod tímto odborným označením se skrývá takzvaný cementový med. „Melecitózní neboli cementový med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ vysvětluje Danihlík.
Data pomáhají
Výsledky o zániku včelstev vědci získali z mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Toho se letos zúčastnilo v Česku víc než 9 tisíc včelařů, což podle vědců znamená, že jde o dostatečně reprezentativní vzorek – jedná se o zhruba 12 procent tuzemských chovatelů včel z celé České republiky.
„Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z Katedry geoinformatiky UPOL, který má v projektu COLOSS na starost zpracování geografických dat. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let ale předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.
Dramatické úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky spojené s klimatickou změnou. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset změnit současné strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání nejrůznějších chorob včelstev.
„Přestože mnozí včelaři přišli o většinu nebo veškerá svá včelstva, situace neplatí pro všechny chovatele. Budeme proto pečlivě analyzovat strategie úspěšných včelařů, kteří se dokážou na měnící podmínky adaptovat. Navrhneme poté nové včelařské postupy, což bude vyžadovat spolupráci napříč včelařskou komunitou,“ dodává Brus.
