Včelařům letos přidělává starosti takzvaný cementový med. Ten totiž tvrdne v plástech, nedá se vytočit a ohrožuje i včelstva. Ve velké míře se s ním včelaři setkali naposledy před jedenácti lety. Mezi nejpostiženější oblasti patří Žďársko na Vysočině, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, jak České televizi potvrdil tajemník Českého svazu včelařů (ČSV) František Krejčí.
Včelaře trápí cementový med. Těžce se vytáčí a ohrožuje včelstva
Med nemůže letos dostat z některých plástů ani včelařka Daniela Chocová z Točníku v okrese Beroun. „Je to velký problém. Mám čtyři stanoviště a ve dvou z nich jsem nic nevytočila,“ uvedla Chocová. „Řeší to všichni známí včelaři v okolí,“ doplnila.
Její slova potvrzuje i předseda Základní organizace ČSV v Berouně Luděk Sedláček, který letos takový problém řeší poprvé. „Za osm let působení jsem se s tím letos osobně setkal prvně. V okolí to řeší opravdu mnoho včelařů,“ poznamenal Sedláček.
Cementový med, odborně melecitóza, znamená, že med zkrystalizuje už v plástech. Původcem problému jsou mšice a jejich medovice. „Mšicím teď přeje přetrvávající vlhké počasí. Není proto vyloučené, že se lokality s melecitózou budou rozšiřovat,“ upozornil tajemník ČSV František Krejčí.
Momentálně hlásí cementový med hlavně včelaři ze Žďárska a Havlíčkobrodska na Vysočině, Plzeňského a Jihočeského kraje. Čeští včelaři se s velkou mírou melecitózy setkali podle Krejčího naposledy před jedenácti lety.
A problém se letos dotýká výjimečně i městských včelařů. „Za posledních deset let jsem melecitózu v Plzni zaznamenal až letos,“ podotkl předseda Základní organizace ČSV Plzeň-střed Jaroslav Kadlec. „Blízko městských lesů se med vytáčí velmi ztěžka. Zůstává v plástvích,“ upřesnil Kadlec.
Jaké je řešení?
Melecitózu lze vytáčet, pokud jí je malé množství a je zkombinovaná s květovým medem. „Výsledný med je velmi lahodný a hutný,“ sdělil tajemník ČSV František Krejčí. Podařilo se to například včelaři Jaromíru Tobiášovi ze Sněžného v okrese Žďár nad Sázavou. „Květový med jsem i přes malé množství melecitózy vytočil asi před dvěma týdny,“ řekl.
Vytáčení cementového medu je ale pro včelaře dlouhý a náročný proces. Rámy s plásty je před vytočením potřeba namáčet do vody. „Podařilo se mi vytočit polovinu. Když to včelař nechá ve včelstvu, med zatuhne. Musí proto vytáčet postupně,“ popsal Martin Křivánek z nedaleké Dlouhé, který objevil melecitózu před dvěma týdny.
Takový med se jíst nedá, někteří včelaři z něj ale vaří medovinu. Jiní si ale stěžují na její nepříjemný zápach. „Někdo říká, že se máčením rozmočí košilky po vylíhnutých larvách. Mezi vrstvami košilek zůstávají jejich výkaly. Ty po rozmočení nepříjemně smrdí. Nehodí se ani na tu medovinu,“ upřesnil Krejčí.
Možná jsou ale i další řešení. „Momentálně mám medovicový med asi z devadesáti procent plný melecitózy. Takové plástve je možné roztavit. Dají se využít na výrobu mezistěn v úlech nebo výrobu svíček,“ doplnil včelař Jaromír Tobiáš.
Plásty je také možné na zimu uložit a na jaře vrátit do včelstev. To udělala včelařka Jitka Englerová z Blovic v okrese Plzeň-jih. Melecitózu našla při kontrole včelstev. „Takový med z pláství nevytáčím. Odebírám je z úlů a uchovávám na jaro,“ uvedla Englerová.
Melecitóza je navíc pro včelstva špatně stravitelná. Pokud se dostane do zimních zásob, může zapříčinit jejich úhyn. „Včely můžou uhynout hladem nebo na následky infekce,“ vysvětlil tajemník svazu Krejčí.
