Letošní zimu v Česku nepřežila pětina včel. Za úhynem jsou hlavně nemoci

Nahrávám video

Zhruba pětina včelstev nepřežila v Česku letošní zimu. Ztráty jsou podle včelařů nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring. Vyplynulo to z průzkumu odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kterého se zúčastnilo 1729 respondentů.

Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přiblížil, že první úhyny oslabených včelstev byly v Česku zaznamenány už loni na podzim. V zimních měsících se počet začal rychle zvyšovat.

„Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ uvedl.

Letošní úhyn je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty tehdy atakovaly hranici 20 procent.

Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba 30 procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).

Příčinou úhynů včel by mohla být varroáza

Danihlík upozornil, že mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání s předchozí zimou vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě 2014/15,“ řekl.

V Česku je evidováno zhruba 686 tisíc včelstev a bezmála 60 tisíc včelařů. Úhyny včelstev se podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové škody. Rozsáhlé úhyny včel hlásí také včelaři v okolních státech.

„Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ podotkl Danihlík.

  • Varroáza je parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor, který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečnost bílkovinné potravy, způsobuje postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jeho kolapsu či úhynu, pokud nejsou včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy. 
  • Zdroj: Státní veterinární správa

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.