Čmeláci jsou zásadně důležití pro opylování spousty oblíbených potravin, jejich vlastní jídelníček ale dramaticky narušují klimatické změny. To může vést k úbytku opylovačů a problémům pro zemědělství. Upozorňuje na to studie Kalifornské univerzity v Riverside publikovaná v odborném časopise Microbial Ecology.
Čmeláci jsou zásadní pro pěstování rajčat či brambor. Jejich jídelníček ohrožují klimatické změny
Čmeláci se, stejně jako včely, živí květinovým nektarem. Tato cukernatá tekutina představuje zdroj živin pro opylovače – ti výměnou za energii z něj poskytnou rostlině možnost rozmnožit se.
Kvalita nektaru je závislá na spoustě faktorů – aby vznikala látka obsahující dostatek živin, musí obsahovat vyváženou rovnováhu mikrobů, jako jsou bakterie a kvasinky. Nový výzkum ale popsal, že teplejší počasí vyvolané klimatickými změnami tuto rovnováhu významně narušuje.
Studie, která vyšla v časopise Microbial Ecology, popsala dopady těchto změn ve složení nektaru na americké čmeláky. Bez čmeláků, kteří opylují jinak než včely medonosné, by v USA bylo obtížné masově pěstovat tak důležité zemědělské plodiny, jako jsou rajčata, borůvky, papriky nebo brambory.
„Malé změny v květinovém nektaru mohou změnit způsob, jakým čmeláci a včely hledají potravu; to negativně ovlivňuje jejich zdraví a v důsledku může mít vliv i na lidské zdraví, protože (nedostatek čmeláků) snižuje dostupnost čerstvých potravin,“ uvedla vedoucí studie, entomoložka Kaleigh Russellová.
Kde je problém
Čmeláci si sice nejraději pochutnávají na nektaru s vyšším množstvím mikrobů, ale „příliš mnoho dobrého je může odradit,“ vysvětluje Russellová.
I při malém zvýšení teploty se totiž metabolismus mikrobů zrychluje, což způsobuje, že se více množí a spotřebovávají větší procento cukrů v nektaru. „A méně cukru znamená, že nektar může opylovačům připadat méně chutný,“ popisuje autorka výzkumu.
Aby vědci otestovali chuťové preference čmeláků, připravili nektar v laboratoři. Část byla sterilní a část obsahovala mikroby, přičemž směs vznikala za různých teplot.
Nižší teplota, tedy asi 27 stupňů Celsia, představovala průměrnou jarní teplotu v Riverside v roce 2017. Vyšší teplota, asi 32 stupňů Celsia, odpovídá tomu, jaká bude podle autorů studie na stejném místě průměrná teplota na konci století v důsledku změny klimatu.
Zvláštní chování
Ukázalo se, že čmeláci preferují nektar obsahující více mikrobů, i když měl méně cukrů. Při chladnější teplotě ale vyhledávali jen méně cukernatý nektar obsahující mírné množství mikrobů. Nektar s příliš velkým množstvím mikrobů nepreferovali, stejně jako nektar bez mikrobů.
Zatím není jasné, proč mají čmeláci tak zvláštní preference – podle Russellové by bakterie a kvasinky mohly včelám pomáhat trávit cukry v nektaru. Další teorií je, že mikrobi produkují látky, které napomáhají zdraví včel.
Není ale pravděpodobné, že by zvýšení průměrných teplot mělo na čmeláky pozitivní vliv. „Mohlo by dojít k posunu v místech výskytu jejich společenstev – ta odcházejí, když nemohou najít potravu, která jim chutná nebo kterou potřebují,“ upozorňuje Russellová, „a je samozřejmě také možné, že dojde k poklesu celkové populace opylovačů.“
Čmeláci mizí
Některá data z poslední doby říkají, že se to už děje. Například analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti, v roce 2020 zjistila, že v průběhu jediného století čmeláků ubyla asi třetina.
Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“
Nejvíce byli čmeláci postiženi v těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více na sever, ale jižní lokality se ocitají úplně bez nich a přírůstek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.
