Slovenští vědci popsali exotické šváby, kteří žijí v superstátech. Vytvářejí společenstva podobná mravenčím

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Většina druhů zvířat na naší planetě žije relativně osaměle, jen v menších skupinách. Ale někteří tvorové dosáhli výjimečné formy organizace –⁠ žijí v hierarchicky strukturovaných skupinách, které připomínají lidské státy. Typicky jsou to včely, mravenci anebo termiti.


Těmto tvorům se říká eusociální; je pro ně obvyklá dělba práce, pečlivá starost o potomstvo a existence ve stavu jakéhosi superorganismu, kdy jedinec není schopen života bez ostatních. Nyní vědci ze Slovenské akademie věd zjistili, že se tímto zvláštním způsobem chovají i švábi.

„Jedním z nejbizarnějších je určitě zelený kovově lesklý šváb z rodu Melyroidea, o němž se autoři domnívají, že představuje relikt z doby dinosaurů. A proto je podrobili detailnímu studiu,“ uvedl pro web Pravda.sk geolog SAV Peter Vršanský, který výzkumný tým vedl.

„Nevšední stavba těla se ale ukázala být důsledkem nikoliv primitivnosti, ale způsobu jejich života. Jedná se o velmi zvláštní skupinu švábů, kteří žijí ve skupinách o velikosti do tisíce zvířat.“

Výjimeční švábi

Doposud se toho o nich vědělo jen málo: zřejmě se živí výlučně zelenými řasami. Přírodovědci nyní pozorovali mladé šváby v různých vývojových stádiích a také specializované role, jako jsou dělníci nebo královna. „Dospělci krmili mláďata,“ doplnil Vršanský.

Vědci sídlo těchto švábů našli na polouši, který patří mezi vrbovité stromy. Jsou zvláštní tím, že mají velmi tvrdé dřevo, které se nerozkládá zdaleka tak rychle jako jiné stromy v pralesním prostředí. Autoři této studie předpokládají, že v podobně složitých společnostech žijí i jiné druhy švábů, jen se to doposud nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 48 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...