Ranní káva výrazně zlepšuje náladu, ukázal terénní výzkum

Lidé, kteří pravidelně konzumují kofein, mají po šálku kávy nebo jiného kofeinového nápoje obvykle lepší náladu. Tento účinek je přitom mnohem výraznější ráno než později během dne. Tento závěr vyplývá z nové studie vědců z Bielefeldské univerzity a Univerzity ve Warwicku, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Účastníci terénní studie uvedli, že ve dnech, kdy kávu po ránu pili, se cítili výrazně šťastnější a nadšenější ve srovnání s jinými dny ve stejnou hodinu, kdy kávu ještě neměli.

Vědci našli také souvislosti s negativními náladami, jako je smutek a rozrušení, i když tyto účinky byly méně výrazné – po vypití kávy se zkoumaní lidé cítili o něco méně smutní nebo rozrušení než v porovnatelných dnech bez kávy. Na rozdíl od posílení pozitivních emocí už ale tento účinek nezávisel na denní době.

Tento výzkum nebyl úplně velký – autoři zkoumali čtyři týdny 236 mladých dospělých lidí v Německu. Účastníci vyplňovali sedmkrát denně krátké dotazníky na svých mobilech, v nichž uváděli svou aktuální náladu a jestli v předchozích devadesáti minutách pili nápoj s kofeinem.

Studie se tedy zaměřila na konzumaci kofeinu v každodenním životě, nikoli jen v umělých laboratorních podmínkách, což je obecně nejčastější způsob výzkumu. Právě „terénní“ výsledky, které vědci viděli v reálném čase, jsou tím nejcennějším poznatkem výzkumu.

Na množství možná nezáleží

Vědci také zkoumali, jestli má káva na různé lidi odlišné účinky. Justin Hachenberger z univerzity v Bielefeldu, který se na studii podílel, uvedl: „Poněkud nás překvapilo, když jsme nezjistili žádné rozdíly mezi jedinci s různou úrovní konzumace kofeinu nebo s různým stupněm depresivních symptomů, úzkosti nebo problémů se spánkem. Souvislosti mezi příjmem kofeinu a pozitivními nebo negativními emocemi totiž byly ve všech skupinách poměrně konzistentní.“

Vědci očekávali, že lidé trpící větší úzkostí budou po konzumaci kofeinu pociťovat negativní změny nálady, jako je zvýšená nervozita. Hachenberger ale zdůrazňuje, že lidé, kteří na kofein reagují špatně, se mu mohou vyhýbat a že studie nezahrnovala nikoho, kdo kofein vůbec nekonzumuje.

Proč je káva tak účinná ve zlepšování nálady? Vědci vysvětlují účinek kofeinu jeho schopností blokovat adenosinové receptory, což podporuje bdělost a dodává více energie. „Kofein blokuje adenosinové receptory, což může zvýšit aktivitu dopaminu v klíčových oblastech mozku – tento účinek studie spojují se zlepšením nálady a větší bdělostí,“ říká Anu Realová z University of Warwick, která na výzkumu také spolupracovala.

„Kolem osmdesáti procent dospělých po celém světě konzumuje nápoje s kofeinem a užívání těchto stimulačních látek sahá daleko do historie lidstva,“ podotýká Sakari Lemola z univerzity v Bielefeldu, hlavní autor studie. „Kofein konzumují dokonce i divoká zvířata. Včely a čmeláci preferují nektar z rostlin, které obsahují kofein,“ upozorňuje.

Autoři studie ale varují, že kofein může vést k závislosti. Nadměrný příjem je spojen s různými zdravotními riziky a jeho konzumace v pozdějších hodinách dne může vést k problémům se spánkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...