Ranní káva výrazně zlepšuje náladu, ukázal terénní výzkum

Lidé, kteří pravidelně konzumují kofein, mají po šálku kávy nebo jiného kofeinového nápoje obvykle lepší náladu. Tento účinek je přitom mnohem výraznější ráno než později během dne. Tento závěr vyplývá z nové studie vědců z Bielefeldské univerzity a Univerzity ve Warwicku, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Účastníci terénní studie uvedli, že ve dnech, kdy kávu po ránu pili, se cítili výrazně šťastnější a nadšenější ve srovnání s jinými dny ve stejnou hodinu, kdy kávu ještě neměli.

Vědci našli také souvislosti s negativními náladami, jako je smutek a rozrušení, i když tyto účinky byly méně výrazné – po vypití kávy se zkoumaní lidé cítili o něco méně smutní nebo rozrušení než v porovnatelných dnech bez kávy. Na rozdíl od posílení pozitivních emocí už ale tento účinek nezávisel na denní době.

Tento výzkum nebyl úplně velký – autoři zkoumali čtyři týdny 236 mladých dospělých lidí v Německu. Účastníci vyplňovali sedmkrát denně krátké dotazníky na svých mobilech, v nichž uváděli svou aktuální náladu a jestli v předchozích devadesáti minutách pili nápoj s kofeinem.

Studie se tedy zaměřila na konzumaci kofeinu v každodenním životě, nikoli jen v umělých laboratorních podmínkách, což je obecně nejčastější způsob výzkumu. Právě „terénní“ výsledky, které vědci viděli v reálném čase, jsou tím nejcennějším poznatkem výzkumu.

Na množství možná nezáleží

Vědci také zkoumali, jestli má káva na různé lidi odlišné účinky. Justin Hachenberger z univerzity v Bielefeldu, který se na studii podílel, uvedl: „Poněkud nás překvapilo, když jsme nezjistili žádné rozdíly mezi jedinci s různou úrovní konzumace kofeinu nebo s různým stupněm depresivních symptomů, úzkosti nebo problémů se spánkem. Souvislosti mezi příjmem kofeinu a pozitivními nebo negativními emocemi totiž byly ve všech skupinách poměrně konzistentní.“

Vědci očekávali, že lidé trpící větší úzkostí budou po konzumaci kofeinu pociťovat negativní změny nálady, jako je zvýšená nervozita. Hachenberger ale zdůrazňuje, že lidé, kteří na kofein reagují špatně, se mu mohou vyhýbat a že studie nezahrnovala nikoho, kdo kofein vůbec nekonzumuje.

Proč je káva tak účinná ve zlepšování nálady? Vědci vysvětlují účinek kofeinu jeho schopností blokovat adenosinové receptory, což podporuje bdělost a dodává více energie. „Kofein blokuje adenosinové receptory, což může zvýšit aktivitu dopaminu v klíčových oblastech mozku – tento účinek studie spojují se zlepšením nálady a větší bdělostí,“ říká Anu Realová z University of Warwick, která na výzkumu také spolupracovala.

„Kolem osmdesáti procent dospělých po celém světě konzumuje nápoje s kofeinem a užívání těchto stimulačních látek sahá daleko do historie lidstva,“ podotýká Sakari Lemola z univerzity v Bielefeldu, hlavní autor studie. „Kofein konzumují dokonce i divoká zvířata. Včely a čmeláci preferují nektar z rostlin, které obsahují kofein,“ upozorňuje.

Autoři studie ale varují, že kofein může vést k závislosti. Nadměrný příjem je spojen s různými zdravotními riziky a jeho konzumace v pozdějších hodinách dne může vést k problémům se spánkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.