Ranní káva výrazně zlepšuje náladu, ukázal terénní výzkum

Lidé, kteří pravidelně konzumují kofein, mají po šálku kávy nebo jiného kofeinového nápoje obvykle lepší náladu. Tento účinek je přitom mnohem výraznější ráno než později během dne. Tento závěr vyplývá z nové studie vědců z Bielefeldské univerzity a Univerzity ve Warwicku, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Účastníci terénní studie uvedli, že ve dnech, kdy kávu po ránu pili, se cítili výrazně šťastnější a nadšenější ve srovnání s jinými dny ve stejnou hodinu, kdy kávu ještě neměli.

Vědci našli také souvislosti s negativními náladami, jako je smutek a rozrušení, i když tyto účinky byly méně výrazné – po vypití kávy se zkoumaní lidé cítili o něco méně smutní nebo rozrušení než v porovnatelných dnech bez kávy. Na rozdíl od posílení pozitivních emocí už ale tento účinek nezávisel na denní době.

Tento výzkum nebyl úplně velký – autoři zkoumali čtyři týdny 236 mladých dospělých lidí v Německu. Účastníci vyplňovali sedmkrát denně krátké dotazníky na svých mobilech, v nichž uváděli svou aktuální náladu a jestli v předchozích devadesáti minutách pili nápoj s kofeinem.

Studie se tedy zaměřila na konzumaci kofeinu v každodenním životě, nikoli jen v umělých laboratorních podmínkách, což je obecně nejčastější způsob výzkumu. Právě „terénní“ výsledky, které vědci viděli v reálném čase, jsou tím nejcennějším poznatkem výzkumu.

Na množství možná nezáleží

Vědci také zkoumali, jestli má káva na různé lidi odlišné účinky. Justin Hachenberger z univerzity v Bielefeldu, který se na studii podílel, uvedl: „Poněkud nás překvapilo, když jsme nezjistili žádné rozdíly mezi jedinci s různou úrovní konzumace kofeinu nebo s různým stupněm depresivních symptomů, úzkosti nebo problémů se spánkem. Souvislosti mezi příjmem kofeinu a pozitivními nebo negativními emocemi totiž byly ve všech skupinách poměrně konzistentní.“

Vědci očekávali, že lidé trpící větší úzkostí budou po konzumaci kofeinu pociťovat negativní změny nálady, jako je zvýšená nervozita. Hachenberger ale zdůrazňuje, že lidé, kteří na kofein reagují špatně, se mu mohou vyhýbat a že studie nezahrnovala nikoho, kdo kofein vůbec nekonzumuje.

Proč je káva tak účinná ve zlepšování nálady? Vědci vysvětlují účinek kofeinu jeho schopností blokovat adenosinové receptory, což podporuje bdělost a dodává více energie. „Kofein blokuje adenosinové receptory, což může zvýšit aktivitu dopaminu v klíčových oblastech mozku – tento účinek studie spojují se zlepšením nálady a větší bdělostí,“ říká Anu Realová z University of Warwick, která na výzkumu také spolupracovala.

„Kolem osmdesáti procent dospělých po celém světě konzumuje nápoje s kofeinem a užívání těchto stimulačních látek sahá daleko do historie lidstva,“ podotýká Sakari Lemola z univerzity v Bielefeldu, hlavní autor studie. „Kofein konzumují dokonce i divoká zvířata. Včely a čmeláci preferují nektar z rostlin, které obsahují kofein,“ upozorňuje.

Autoři studie ale varují, že kofein může vést k závislosti. Nadměrný příjem je spojen s různými zdravotními riziky a jeho konzumace v pozdějších hodinách dne může vést k problémům se spánkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 5 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 6 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 9 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 12 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...