Ranní káva pomáhá srdci víc než její celodenní popíjení, ukázal rozsáhlý výzkum

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

„Dosavadní výzkumy naznačují, že pití kávy nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Naopak to vypadá, že snižuje riziko některých chronických onemocnění, například cukrovky 2. typu. Vzhledem k účinkům, které má kofein na naše tělo, jsme chtěli zjistit, jestli má denní doba, kdy pijete kávu, nějaký vliv na zdraví srdce,“ načrtli autoři nové práce.

Vědci z Tulane University v New Orleans pro tento výzkum analyzovali data o 40 725 dospělých lidech. Využili detailní údaje o osobách, které se v letech 1999 až 2018 účastnily amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES). V něm dostávali mimo jiné otázky na to, jaké potraviny a nápoje pravidelně konzumují – a to včetně kávy. Podskupina o 1463 lidech pak vyplnila detailní dotazník, v němž zkoumaní popsali, co a kdy přesně pijí a jí.

Pak experti tato data porovnali s další databází, která ukazovala, kolik lidí z výše popsaného vzorku zemřelo do deseti let a také, co bylo příčinou úmrtí.

Ti, kteří pijí kávu

Výsledky ukázaly, že asi polovina lidí vůbec kávu nepila. Zbytek se dělil na dvě skupiny, jejichž chování se lišilo. Přibližně 36 procent jich pilo kávu ráno nebo před polednem, šestnáct procent si černý nápoj užívalo po celý den, tedy nejen ráno, ale i po obědě, a dokonce i večer.

V porovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli vychutnávači ranní kávy o šestnáct procent nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Nic takového se ale nezjistilo u těch, kdo kávu pili po celý den. U nich nedošlo k významnějšímu snížení rizika.

Ranní konzumenti kávy profitovali z nižšího rizika bez ohledu na to, jestli pili mírně nebo často. Hranicí mezi těmito dvěma skupinami byly tři šálky kávy.

Velké proč

„Jedná se o první studii, která testuje vzorce načasování pití kávy a zdravotní výsledky. Naše výsledky naznačují, že není důležité jenom to, jestli pijete kávu anebo kolik jí pijete. Důležitá je i doba během dne, kdy kávu pijete. V našich výživových doporučeních obvykle nedáváme rady ohledně načasování, ale možná bychom na to měli v budoucnu myslet,“ zvažují autoři.

A samozřejmě se věnují i tomu, co asi každého zajímá nejvíc: jak je něco takového možné, proč se liší dopady kávy vypité ráno a večer. „Tato studie nám neříká, proč pití kávy ráno snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ přiznávají vědci. Možným vysvětlením podle nich je, že konzumace kávy odpoledne nebo večer může narušit takzvaný cirkadiánní rytmus a hladiny hormonů, jako je melatonin.

Jde o jakési biologické hodiny člověka, které mají přibližně čtyřiadvacetihodinový rytmus. Cirkadiánní rytmy říkají tělu, co má kdy dělat. Určují, kdy je člověk připravený na studium, cvičení nebo spaní, radí mu, aby si odpočinul.

To následně vede ke změnám kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je zánět a krevní tlak, což vyvažuje pozitivní účinky kávy, které se projevují ráno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 22 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.