Ranní káva pomáhá srdci víc než její celodenní popíjení, ukázal rozsáhlý výzkum

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

„Dosavadní výzkumy naznačují, že pití kávy nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Naopak to vypadá, že snižuje riziko některých chronických onemocnění, například cukrovky 2. typu. Vzhledem k účinkům, které má kofein na naše tělo, jsme chtěli zjistit, jestli má denní doba, kdy pijete kávu, nějaký vliv na zdraví srdce,“ načrtli autoři nové práce.

Vědci z Tulane University v New Orleans pro tento výzkum analyzovali data o 40 725 dospělých lidech. Využili detailní údaje o osobách, které se v letech 1999 až 2018 účastnily amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES). V něm dostávali mimo jiné otázky na to, jaké potraviny a nápoje pravidelně konzumují – a to včetně kávy. Podskupina o 1463 lidech pak vyplnila detailní dotazník, v němž zkoumaní popsali, co a kdy přesně pijí a jí.

Pak experti tato data porovnali s další databází, která ukazovala, kolik lidí z výše popsaného vzorku zemřelo do deseti let a také, co bylo příčinou úmrtí.

Ti, kteří pijí kávu

Výsledky ukázaly, že asi polovina lidí vůbec kávu nepila. Zbytek se dělil na dvě skupiny, jejichž chování se lišilo. Přibližně 36 procent jich pilo kávu ráno nebo před polednem, šestnáct procent si černý nápoj užívalo po celý den, tedy nejen ráno, ale i po obědě, a dokonce i večer.

V porovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli vychutnávači ranní kávy o šestnáct procent nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Nic takového se ale nezjistilo u těch, kdo kávu pili po celý den. U nich nedošlo k významnějšímu snížení rizika.

Ranní konzumenti kávy profitovali z nižšího rizika bez ohledu na to, jestli pili mírně nebo často. Hranicí mezi těmito dvěma skupinami byly tři šálky kávy.

Velké proč

„Jedná se o první studii, která testuje vzorce načasování pití kávy a zdravotní výsledky. Naše výsledky naznačují, že není důležité jenom to, jestli pijete kávu anebo kolik jí pijete. Důležitá je i doba během dne, kdy kávu pijete. V našich výživových doporučeních obvykle nedáváme rady ohledně načasování, ale možná bychom na to měli v budoucnu myslet,“ zvažují autoři.

A samozřejmě se věnují i tomu, co asi každého zajímá nejvíc: jak je něco takového možné, proč se liší dopady kávy vypité ráno a večer. „Tato studie nám neříká, proč pití kávy ráno snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ přiznávají vědci. Možným vysvětlením podle nich je, že konzumace kávy odpoledne nebo večer může narušit takzvaný cirkadiánní rytmus a hladiny hormonů, jako je melatonin.

Jde o jakési biologické hodiny člověka, které mají přibližně čtyřiadvacetihodinový rytmus. Cirkadiánní rytmy říkají tělu, co má kdy dělat. Určují, kdy je člověk připravený na studium, cvičení nebo spaní, radí mu, aby si odpočinul.

To následně vede ke změnám kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je zánět a krevní tlak, což vyvažuje pozitivní účinky kávy, které se projevují ráno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 7 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 9 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 11 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...