Ranní káva pomáhá srdci víc než její celodenní popíjení, ukázal rozsáhlý výzkum

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

„Dosavadní výzkumy naznačují, že pití kávy nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Naopak to vypadá, že snižuje riziko některých chronických onemocnění, například cukrovky 2. typu. Vzhledem k účinkům, které má kofein na naše tělo, jsme chtěli zjistit, jestli má denní doba, kdy pijete kávu, nějaký vliv na zdraví srdce,“ načrtli autoři nové práce.

Vědci z Tulane University v New Orleans pro tento výzkum analyzovali data o 40 725 dospělých lidech. Využili detailní údaje o osobách, které se v letech 1999 až 2018 účastnily amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES). V něm dostávali mimo jiné otázky na to, jaké potraviny a nápoje pravidelně konzumují – a to včetně kávy. Podskupina o 1463 lidech pak vyplnila detailní dotazník, v němž zkoumaní popsali, co a kdy přesně pijí a jí.

Pak experti tato data porovnali s další databází, která ukazovala, kolik lidí z výše popsaného vzorku zemřelo do deseti let a také, co bylo příčinou úmrtí.

Ti, kteří pijí kávu

Výsledky ukázaly, že asi polovina lidí vůbec kávu nepila. Zbytek se dělil na dvě skupiny, jejichž chování se lišilo. Přibližně 36 procent jich pilo kávu ráno nebo před polednem, šestnáct procent si černý nápoj užívalo po celý den, tedy nejen ráno, ale i po obědě, a dokonce i večer.

V porovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli vychutnávači ranní kávy o šestnáct procent nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Nic takového se ale nezjistilo u těch, kdo kávu pili po celý den. U nich nedošlo k významnějšímu snížení rizika.

Ranní konzumenti kávy profitovali z nižšího rizika bez ohledu na to, jestli pili mírně nebo často. Hranicí mezi těmito dvěma skupinami byly tři šálky kávy.

Velké proč

„Jedná se o první studii, která testuje vzorce načasování pití kávy a zdravotní výsledky. Naše výsledky naznačují, že není důležité jenom to, jestli pijete kávu anebo kolik jí pijete. Důležitá je i doba během dne, kdy kávu pijete. V našich výživových doporučeních obvykle nedáváme rady ohledně načasování, ale možná bychom na to měli v budoucnu myslet,“ zvažují autoři.

A samozřejmě se věnují i tomu, co asi každého zajímá nejvíc: jak je něco takového možné, proč se liší dopady kávy vypité ráno a večer. „Tato studie nám neříká, proč pití kávy ráno snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ přiznávají vědci. Možným vysvětlením podle nich je, že konzumace kávy odpoledne nebo večer může narušit takzvaný cirkadiánní rytmus a hladiny hormonů, jako je melatonin.

Jde o jakési biologické hodiny člověka, které mají přibližně čtyřiadvacetihodinový rytmus. Cirkadiánní rytmy říkají tělu, co má kdy dělat. Určují, kdy je člověk připravený na studium, cvičení nebo spaní, radí mu, aby si odpočinul.

To následně vede ke změnám kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je zánět a krevní tlak, což vyvažuje pozitivní účinky kávy, které se projevují ráno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...