Speciálně vyšlechtění komáři mají pomoci proti dengue

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Na ploše 3500 metrů čtverečních v brazilském městě Curitiba je téměř absolutní ticho. Sedmdesát lidí se zde stará o trsy nahnědlých válečků – vajíček komárů. Takových, kteří nemají lidi trápit, ale zachraňovat.

Hmyz šlechtěný v této laboratoři je totiž úmyslně nakažený bakterií Wolbachia, která zabraňuje komárům v přenosu dengue a dalších virů, jako jsou zika nebo chikungunya. Vědci komáry nakažené touto bakterií vypouštějí, aby se rozmnožovali s populací tohoto hmyzu ve volné přírodě a nakazili další jedince, popisuje agentura Reuters.

Laboratoř je podporována brazilským ministerstvem zdravotnictví a byla otevřena letos 19. července. Podle Reuters dokáže vyprodukovat kolem stovky milionů komářích vajíček týdně.

Metoda je dle společnosti bezpečná

Manažer Wolbito do Brasil Antonio Brandao řekl, že metodu považuje za bezpečnou. „Wolbachia žije pouze uvnitř hmyzích buněk. Takže pokud hmyz uhyne, bakterie umírá také,“ vysvětlil. „Wolbachia je přítomna ve více než šedesáti procentech hmyzu ve volné přírodě a dosud jsme nezaznamenali žádnou interakci bakterie s lidmi.“

Brazilské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od roku 2014 ochránila tato metoda už více než pět milionů lidí před zmíněnými viry.

Wolbito do Brasil doufá, že v nadcházejících letech ochrání před horečkou dengue v Brazílii přibližně 140 milionů lidí, informuje Reuters. „Wolbito do Brasil ochrání (v budoucnu, pozn. red.) každých šest měsíců přibližně sedm milionů lidí v Brazílii,“ prohlásil v rozhovoru generální ředitel společnosti Luciano Moreira.

Továrna na chov komárů
Zdroj: World Mosquito Program

Horečku dengue šíří komáři druhu Aedes aegypti, kteří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně infikují stovky milionů lidí. Nemoc se projevuje vysokou teplotou, bolestmi kloubů a nevolností, závažné případy mohou být smrtelné a podle údajů WHO v Brazílii loni zemřelo na horečku dengue 6297 lidí, což je nejhorší výsledek v historii, píše Reuters.

Exotické nemoci pronikají na sever

Dengue se vyskytuje zejména v tropických a subtropických oblastech. Globální oteplování ale vytváří i jinde příznivé podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, které mohou virus dengue přenášet.

V letošní srpnové tiskové zprávě informovalo české ministerstvo zdravotnictví o tom, že ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry, jako jsou právě horečka dengue nebo chikungunya. Jednotlivé případy zmíněných exotických nemocí u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 13 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 14 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...