Speciálně vyšlechtění komáři mají pomoci proti dengue

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Na ploše 3500 metrů čtverečních v brazilském městě Curitiba je téměř absolutní ticho. Sedmdesát lidí se zde stará o trsy nahnědlých válečků – vajíček komárů. Takových, kteří nemají lidi trápit, ale zachraňovat.

Hmyz šlechtěný v této laboratoři je totiž úmyslně nakažený bakterií Wolbachia, která zabraňuje komárům v přenosu dengue a dalších virů, jako jsou zika nebo chikungunya. Vědci komáry nakažené touto bakterií vypouštějí, aby se rozmnožovali s populací tohoto hmyzu ve volné přírodě a nakazili další jedince, popisuje agentura Reuters.

Laboratoř je podporována brazilským ministerstvem zdravotnictví a byla otevřena letos 19. července. Podle Reuters dokáže vyprodukovat kolem stovky milionů komářích vajíček týdně.

Metoda je dle společnosti bezpečná

Manažer Wolbito do Brasil Antonio Brandao řekl, že metodu považuje za bezpečnou. „Wolbachia žije pouze uvnitř hmyzích buněk. Takže pokud hmyz uhyne, bakterie umírá také,“ vysvětlil. „Wolbachia je přítomna ve více než šedesáti procentech hmyzu ve volné přírodě a dosud jsme nezaznamenali žádnou interakci bakterie s lidmi.“

Brazilské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od roku 2014 ochránila tato metoda už více než pět milionů lidí před zmíněnými viry.

Wolbito do Brasil doufá, že v nadcházejících letech ochrání před horečkou dengue v Brazílii přibližně 140 milionů lidí, informuje Reuters. „Wolbito do Brasil ochrání (v budoucnu, pozn. red.) každých šest měsíců přibližně sedm milionů lidí v Brazílii,“ prohlásil v rozhovoru generální ředitel společnosti Luciano Moreira.

Továrna na chov komárů
Zdroj: World Mosquito Program

Horečku dengue šíří komáři druhu Aedes aegypti, kteří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně infikují stovky milionů lidí. Nemoc se projevuje vysokou teplotou, bolestmi kloubů a nevolností, závažné případy mohou být smrtelné a podle údajů WHO v Brazílii loni zemřelo na horečku dengue 6297 lidí, což je nejhorší výsledek v historii, píše Reuters.

Exotické nemoci pronikají na sever

Dengue se vyskytuje zejména v tropických a subtropických oblastech. Globální oteplování ale vytváří i jinde příznivé podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, které mohou virus dengue přenášet.

V letošní srpnové tiskové zprávě informovalo české ministerstvo zdravotnictví o tom, že ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry, jako jsou právě horečka dengue nebo chikungunya. Jednotlivé případy zmíněných exotických nemocí u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...