Speciálně vyšlechtění komáři mají pomoci proti dengue

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Na ploše 3500 metrů čtverečních v brazilském městě Curitiba je téměř absolutní ticho. Sedmdesát lidí se zde stará o trsy nahnědlých válečků – vajíček komárů. Takových, kteří nemají lidi trápit, ale zachraňovat.

Hmyz šlechtěný v této laboratoři je totiž úmyslně nakažený bakterií Wolbachia, která zabraňuje komárům v přenosu dengue a dalších virů, jako jsou zika nebo chikungunya. Vědci komáry nakažené touto bakterií vypouštějí, aby se rozmnožovali s populací tohoto hmyzu ve volné přírodě a nakazili další jedince, popisuje agentura Reuters.

Laboratoř je podporována brazilským ministerstvem zdravotnictví a byla otevřena letos 19. července. Podle Reuters dokáže vyprodukovat kolem stovky milionů komářích vajíček týdně.

Metoda je dle společnosti bezpečná

Manažer Wolbito do Brasil Antonio Brandao řekl, že metodu považuje za bezpečnou. „Wolbachia žije pouze uvnitř hmyzích buněk. Takže pokud hmyz uhyne, bakterie umírá také,“ vysvětlil. „Wolbachia je přítomna ve více než šedesáti procentech hmyzu ve volné přírodě a dosud jsme nezaznamenali žádnou interakci bakterie s lidmi.“

Brazilské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od roku 2014 ochránila tato metoda už více než pět milionů lidí před zmíněnými viry.

Wolbito do Brasil doufá, že v nadcházejících letech ochrání před horečkou dengue v Brazílii přibližně 140 milionů lidí, informuje Reuters. „Wolbito do Brasil ochrání (v budoucnu, pozn. red.) každých šest měsíců přibližně sedm milionů lidí v Brazílii,“ prohlásil v rozhovoru generální ředitel společnosti Luciano Moreira.

Továrna na chov komárů
Zdroj: World Mosquito Program

Horečku dengue šíří komáři druhu Aedes aegypti, kteří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně infikují stovky milionů lidí. Nemoc se projevuje vysokou teplotou, bolestmi kloubů a nevolností, závažné případy mohou být smrtelné a podle údajů WHO v Brazílii loni zemřelo na horečku dengue 6297 lidí, což je nejhorší výsledek v historii, píše Reuters.

Exotické nemoci pronikají na sever

Dengue se vyskytuje zejména v tropických a subtropických oblastech. Globální oteplování ale vytváří i jinde příznivé podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, které mohou virus dengue přenášet.

V letošní srpnové tiskové zprávě informovalo české ministerstvo zdravotnictví o tom, že ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry, jako jsou právě horečka dengue nebo chikungunya. Jednotlivé případy zmíněných exotických nemocí u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 2 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 7 hhodinami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 21 hhodinami

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
před 22 hhodinami
Načítání...