Speciálně vyšlechtění komáři mají pomoci proti dengue

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Na ploše 3500 metrů čtverečních v brazilském městě Curitiba je téměř absolutní ticho. Sedmdesát lidí se zde stará o trsy nahnědlých válečků – vajíček komárů. Takových, kteří nemají lidi trápit, ale zachraňovat.

Hmyz šlechtěný v této laboratoři je totiž úmyslně nakažený bakterií Wolbachia, která zabraňuje komárům v přenosu dengue a dalších virů, jako jsou zika nebo chikungunya. Vědci komáry nakažené touto bakterií vypouštějí, aby se rozmnožovali s populací tohoto hmyzu ve volné přírodě a nakazili další jedince, popisuje agentura Reuters.

Laboratoř je podporována brazilským ministerstvem zdravotnictví a byla otevřena letos 19. července. Podle Reuters dokáže vyprodukovat kolem stovky milionů komářích vajíček týdně.

Metoda je dle společnosti bezpečná

Manažer Wolbito do Brasil Antonio Brandao řekl, že metodu považuje za bezpečnou. „Wolbachia žije pouze uvnitř hmyzích buněk. Takže pokud hmyz uhyne, bakterie umírá také,“ vysvětlil. „Wolbachia je přítomna ve více než šedesáti procentech hmyzu ve volné přírodě a dosud jsme nezaznamenali žádnou interakci bakterie s lidmi.“

Brazilské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od roku 2014 ochránila tato metoda už více než pět milionů lidí před zmíněnými viry.

Wolbito do Brasil doufá, že v nadcházejících letech ochrání před horečkou dengue v Brazílii přibližně 140 milionů lidí, informuje Reuters. „Wolbito do Brasil ochrání (v budoucnu, pozn. red.) každých šest měsíců přibližně sedm milionů lidí v Brazílii,“ prohlásil v rozhovoru generální ředitel společnosti Luciano Moreira.

Továrna na chov komárů
Zdroj: World Mosquito Program

Horečku dengue šíří komáři druhu Aedes aegypti, kteří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně infikují stovky milionů lidí. Nemoc se projevuje vysokou teplotou, bolestmi kloubů a nevolností, závažné případy mohou být smrtelné a podle údajů WHO v Brazílii loni zemřelo na horečku dengue 6297 lidí, což je nejhorší výsledek v historii, píše Reuters.

Exotické nemoci pronikají na sever

Dengue se vyskytuje zejména v tropických a subtropických oblastech. Globální oteplování ale vytváří i jinde příznivé podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, které mohou virus dengue přenášet.

V letošní srpnové tiskové zprávě informovalo české ministerstvo zdravotnictví o tom, že ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry, jako jsou právě horečka dengue nebo chikungunya. Jednotlivé případy zmíněných exotických nemocí u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 8 hhodinami

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
před 11 hhodinami

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 13 hhodinami

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
před 17 hhodinami

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
před 18 hhodinami

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.