Nizozemsko strana 2 z 5

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Více než třetina z očekávaných pěti set tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině, řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

Večerní útok v nizozemském Rotterdamu nepřežil jeden člověk, další byl vážně pobodán. Oznámila to podle agentury Reuters tamní policie. Policisté v přístavním městě zadrželi podezřelého, který podle informací deníku De Telegraaf útočil dvěma noži a volal „Alláhu Akbar“ (arabsky bůh je veliký). Zadržený byl rovněž zraněn a byl převezen do nemocnice.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

V severoněmeckém Stade začala stavba prvního pevninského terminálu na zkapalněný zemní plyn v Německu. Česko si v něm prostřednictvím společnosti ČEZ ročně rezervovalo dvě miliardy kubíků. To by podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely (STAN) mělo vystačit na zhruba čtvrtinu současné tuzemské roční spotřeby. Pronájem začne platit od roku 2027.

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně o tom rozhodli zástupci členských států Aliance. V říjnu by tak měl Rutte vystřídat Jense Stoltenberga, který vede NATO desátým rokem.

Jense Stoltenberga s největší pravděpodobností vystřídá v čele NATO nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte. Ten si už zajistil podporu všech 32 členů Aliance včetně dlouho vzdorujícího Maďarska. Rutte je věrným spojencem Kyjeva a kromě pomoci Ukrajině usiluje o zvyšování evropských výdajů na obranu. V Nizozemsku říkají Ruttemu „teflonový Mark“, přízeň lidí si získal skromností i svými vyjednávacími schopnostmi. Společnou řeč dokázal najít i s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

V Nizozemsku ve volbách do europarlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta hlasů před pravicově populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se 17,7 procenta. Údaje poskytl Evropský parlament (EP).

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Do české muniční iniciativy už přispělo patnáct zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před úterním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). Polský prezident Andrzej Duda před pracovní večeří prohlásil, že odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu. Lídři pěti zemí Unie, kteří se zúčastnili pracovní večeře, pak ve společném prohlášení potvrdili závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny.

Novým nizozemským premiérem se stane bývalý šéf zpravodajské a bezpečnostní služby a nestraník Dick Schoof. Podle agentury DPA se na jeho jmenování shodly strany budoucí vládní koalice. Tu mají tvořit celkem čtyři politické subjekty. Jednání o nové nizozemské vládě se táhnou od listopadových voleb, v nichž vyhrál kritik Evropské unie, imigrace a pomoci Ukrajině Geert Wilders.

Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.

Nizozemsko experimentuje s regulací ve výrobě a prodeji marihuany. Projekt aktuálně běží ve dvou městech a během léta se má rozšířit. Cílem je zjistit dopady na zdraví nebo kriminalitu. Země už desítky let uplatňuje vůči této měkké droze tolerantní politiku. Navzdory mylné představě zahraničních turistů tam ale legální stále není.

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Bezpečnost, migrace i nespokojenost občanů se směřováním Evropské unie jsou hlavní témata v řadě evropských zemí pro nadcházející volby. Na situaci tentokrát v Itálii, Rakousku, Litvě a Nizozemsku se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to ve středu v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

V 68. ročníku Eurovize zvítězilo Švýcarsko. Reprezentoval jej zpěvák a rapper Nemo s písní The Code o cestě k poznání sebe sama jako nebinárního člověka. Skladba kombinovala prvky žánrů drum and bass, opery, rapu a rocku. Na druhém místě skončilo Chorvatsko a třetí byla Ukrajina. Česko se zpěvačkou Aiko se do finále nedostalo. Událost ve švédském Malmö poznamenaly protesty proti izraelské účasti v soutěži kvůli válce v Pásmu Gazy.