Hřbitov strana 3 z 4

Zaniklý hřbitov v lesoparku pod rozhlednou Hard v Sokolově připomíná od čtvrtka nová pamětní deska. Věnovaná je bývalým obyvatelům Sokolova, mezi kterými byli tehdy zejména Němci. Další odhalili na Děčínském Sněžníku v Jílovém a v Křimově u Chomutova. Projekt, který má připomenout zaniklé hroby v českém pohraničí, je financovaný německým ministerstvem vnitra a německým spolkem Ackermann-Gemeinde.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni připravuje nový způsob pohřbívání. Od podzimu by pozůstalí měli mít možnost uložit popel svých zemřelých příbuzných ke kořenům stromů. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně, řekla ředitelka Správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.

Plné ruce práce mají kameníci z Hodonínska a Břeclavska. Opravit musí stovky hrobů, které poničilo na konci června tornádo. Zasáhlo hřbitovy v Hruškách, Moravské Nové Vsi i Mikulčicích. Například v Hruškách je zdevastovaných až devadesát procent hrobů.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.

Jako rodinnou relikvii uchovávají někteří Češi dopisy svých předků, kteří zemřeli za první světové války v daleké střední Asii. Teď se po jejich stopách vypravili až do Uzbekistánu. Jejich pradědové bojovali v rakousko-uherských uniformách. Vzdali se Rusům a byli sem posláni na těžké práce. Na nemoci a vyčerpání jich zemřelo několik desítek tisíc. Čeští badatelé se o jejich osudy začali zajímat až teď a chtějí jim poskytnout důstojný památník. V Uzbekistánu natáčel pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Pobřežní tuniské město Zazris se stalo místem posledního odpočinku migrantů, kteří nikdy nedojeli do své vysněné země. Sochař a grafik Rachid Koraïchi tu koupil před několika lety pozemek. Ten postupně začal upravovat na hřbitov a nyní slouží pro ukládání ostatků migrantů, kteří přišli o život na moři. Pietní místo s pomníkem bylo nedávno vysvěceno a umělec ho nazval Jardin d'Afrique (Zahrada Afriky). Součástí hřbitova je i kaple, která slouží všem, bez ohledu na vyznání.

Zaniklý německý hřbitov v České Kamenici na Děčínsku od čtvrtka připomíná nová pamětní deska. Lidé k ní mohou položit květiny v parku u Preidlovy hrobky, kde byly při rekonstrukci parku nalezeny ostatky Němců; uloženy jsou na městském hřbitově. Akci iniciovala organizace Shromáždění německých spolků v České republice, řekl prezident organizace Martin Herbert Dzingel.

Před 30 lety byla odhalena rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic na hřbitově v Potštejně na Rychnovsku. Naposledy tam byla v roce 1964 pochována Alžběta Dobřenská, avšak k překvapení všech se její ostatky spolu s dalšmi členy rodu v hrobce nenacházely. Podle odborníků byla hrobka vykradena už na přelomu 60. a 70. let.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

V Mikulově zřídili knižní budku přímo na hřbitově. Nabízí literaturu různých žánrů. V létě sloužila i jako alternativa zavřené kamenné knihovny, která procházela rekonstrukcí. Nový box s knihami mají i v Kyjově v parku. Tvar sovy navrhly děti.

Desítky let ležely jinde, teď se vracejí na původní místa: staré židovské náhrobní kameny, zachráněné před zničením. Pokračuje tak projekt „Bejt Olam“, který hledá ztracenou podobu někdejších hřbitovů. Starý náhrobek autoři projektu přesunuli z Kutnohorska až do pražské Libně.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Informovali o tom členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob nechal prozkoumat magistrát. Výsledek nechtěli jeho zástupci ani archeologové komentovat s odkazem na čtvrteční tiskovou konferenci.

V Holešově na Kroměřížsku začal 20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom. Přehlídka potrvá do konce týdne a nabídne přednášky, koncerty, výstavy, divadelní představení, tanec, čtení Bible v hebrejštině i ochutnávku specialit židovské kuchyně. Součástí zahájení bylo otevření zrekonstruovaného vstupu na židovský hřbitov a odhalení pamětní desky na fasádě někdejšího rabinátu.

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Návštěvníky hřbitova ve Velkém Šenově na Děčínsku ohrožují zmije. Mezi hroby se jich pohybuje nezvykle velké množství, radnice vydala varování před vstupem do areálu. Podle odborníka na hady, který si hřbitov prohlédl, je na místě opatrnost, nikoli však zbytečný strach.

Hřbitov v brněnské Líšni má od čtvrtka Údolí vzpomínek, kde mohou lidé pod stromy nebo v květinových záhonech uložit do země ekologickou urnu s popelem svých bližních. Podle ředitelky Správy hřbitovů města Brna Aleny Říhové je pod stromy asi sto míst a v záhonech dvě stě. Náklady na vybudování byly 4,5 milionu korun, zaplatilo je město.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.