Hřbitov strana 3 z 4

Zaniklý německý hřbitov v České Kamenici na Děčínsku od čtvrtka připomíná nová pamětní deska. Lidé k ní mohou položit květiny v parku u Preidlovy hrobky, kde byly při rekonstrukci parku nalezeny ostatky Němců; uloženy jsou na městském hřbitově. Akci iniciovala organizace Shromáždění německých spolků v České republice, řekl prezident organizace Martin Herbert Dzingel.

Před 30 lety byla odhalena rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic na hřbitově v Potštejně na Rychnovsku. Naposledy tam byla v roce 1964 pochována Alžběta Dobřenská, avšak k překvapení všech se její ostatky spolu s dalšmi členy rodu v hrobce nenacházely. Podle odborníků byla hrobka vykradena už na přelomu 60. a 70. let.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

V Mikulově zřídili knižní budku přímo na hřbitově. Nabízí literaturu různých žánrů. V létě sloužila i jako alternativa zavřené kamenné knihovny, která procházela rekonstrukcí. Nový box s knihami mají i v Kyjově v parku. Tvar sovy navrhly děti.

Desítky let ležely jinde, teď se vracejí na původní místa: staré židovské náhrobní kameny, zachráněné před zničením. Pokračuje tak projekt „Bejt Olam“, který hledá ztracenou podobu někdejších hřbitovů. Starý náhrobek autoři projektu přesunuli z Kutnohorska až do pražské Libně.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Informovali o tom členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob nechal prozkoumat magistrát. Výsledek nechtěli jeho zástupci ani archeologové komentovat s odkazem na čtvrteční tiskovou konferenci.

V Holešově na Kroměřížsku začal 20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom. Přehlídka potrvá do konce týdne a nabídne přednášky, koncerty, výstavy, divadelní představení, tanec, čtení Bible v hebrejštině i ochutnávku specialit židovské kuchyně. Součástí zahájení bylo otevření zrekonstruovaného vstupu na židovský hřbitov a odhalení pamětní desky na fasádě někdejšího rabinátu.

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Návštěvníky hřbitova ve Velkém Šenově na Děčínsku ohrožují zmije. Mezi hroby se jich pohybuje nezvykle velké množství, radnice vydala varování před vstupem do areálu. Podle odborníka na hady, který si hřbitov prohlédl, je na místě opatrnost, nikoli však zbytečný strach.

Hřbitov v brněnské Líšni má od čtvrtka Údolí vzpomínek, kde mohou lidé pod stromy nebo v květinových záhonech uložit do země ekologickou urnu s popelem svých bližních. Podle ředitelky Správy hřbitovů města Brna Aleny Říhové je pod stromy asi sto míst a v záhonech dvě stě. Náklady na vybudování byly 4,5 milionu korun, zaplatilo je město.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.

Píseň polského zpěváka kritizující šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczyńského za to, že mohl navštívit hřbitov zavřený pro ostatní kvůli koronaviru, se dostala na vrchol hitparády stanice veřejnoprávního Polského rozhlasu Trójka. Pak náhle zmizela. Rozhlas čelí obviněním z cenzury, odchodům novinářů i bojkotu části umělců. Na internetu už skladba nasbírala přes sedm milionů zhlédnutí.

Kusy rozřezaných židovských náhrobků, které na Václavském náměstí v Praze sloužily jako dlažební kostky, se do hlavního města dostaly nejspíš z bývalého židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku. Podle ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta byly hroby snadnou kořistí a po celém Česku zbytků rozřezaných náhrobků zbývá mnoho. Řekl to v Událostech, komentářích.

Brněnské krematorium na Ústředním hřbitově bylo zprovozněno 8. dubna 1930. Vzniklo podle návrhu slavného architekta Ernsta Wiesnera. V roce 2014 prošla stavba rozsáhlou rekonstrukcí za čtyřicet milionů korun, tři roky nato se krematorium společně s kolumbáriem stalo i národní kulturní památkou.

Hrob Reinharda Heydricha v Berlíně vykopán nebyl, tvrdí český historik Jaroslav Čvančara po návštěvě hřbitova v německé metropoli. Zprávu o pokusu vykopat ostatky bývalého zastupujícího říšského protektora přinesla před Vánoci německá média. Místní policie incident vyšetřuje. Podle Čvančary lupiči kopali na jiném místě. Mohli se zmýlit, vyloučené není ani to, že cílili na hrob jiného prominentního nacisty.

Ve francouzském regionu Alsasko na severovýchodě země se nachází na šest desítek židovských hřbitovů. Už dva z nich letos poničili vandalové. Na náhrobky namalovali hákové kříže a antisemitské nápisy. Odlehlá místa posledního odpočinku alsaských Židů se teď rozhodla chránit občanská iniciativa s názvem Strážci paměti.

Francii šokovalo počínání neznámých vandalů na židovském hřbitově v obci Westhoffen u Štrasburku. Na hroby načmárali hákové kříže a antisemitské nápisy. Na místo činu už dorazil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Prezident Emmanuel Macron slíbil, že země bude bojovat s antisemitismem „dokud nebudou moci naši mrtví odpočívat v pokoji“. Jen o pár dnů dříve se podobný incident stal ve vesnici poblíž Westhoffenu.

Prostějovská radnice se po několika letech debat dohodla s nadací Kolel Damesek Eliezer, spolkem Hanácký Jeruzalém a Federací židovských obcí na pietní úpravě místa starého židovského hřbitova. Podoba prostranství, které dnes slouží jako park, bude vycházet z architektonického návrhu zpracovaného pro nadaci. Investorem bude magistrát.

Některé dlažební kostky v pražských ulicích vznikly z židovských náhrobků. Když se z dlažby vyjmou, jsou zdola vidět fragmenty nápisů – a do budoucna na ně už chodci nešlápnou. Město v nejbližších týdnech podepíše memorandum s židovskou obcí, které bude předávat zbytky náhrobků objevené při výkopových pracích. Informaci potvrdila České televizi poradkyně radní pro kulturu Kamila Matějková.

Zatímco v Česku se lidé na dušičky vydávají na hřbitovy, aby si připomněli zesnulé, Mexičané se srocují v centrech svých měst. Památku zesnulých nazývají dnem mrtvých a v Mexico City i menších městech jej každoročně připomínají průvody lidí nalíčených jako mrtvoly či kostry. Ulice mexické metropole se zaplnily i v sobotu, i když bylo nevlídné počasí a diváci sledovali průvod „mrtvol“ v pláštěnkách a s deštníky.