V Holešově začal tradiční festival židovské kultury Ha-Makom. Je o lidskosti, toleranci a úctě

V Holešově na Kroměřížsku začal 20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom. Přehlídka potrvá do konce týdne a nabídne přednášky, koncerty, výstavy, divadelní představení, tanec, čtení Bible v hebrejštině i ochutnávku specialit židovské kuchyně. Součástí zahájení bylo otevření zrekonstruovaného vstupu na židovský hřbitov a odhalení pamětní desky na fasádě někdejšího rabinátu.

Na holešovském židovském hřbitově je nová nejen brána, upravená je obřadní síň i bývalý domek hrobníka, kde návštěvníci najdou sociální zařízení, kuchyňku a prostor pro odpočinek. Zvelebení hřbitova přišlo podle předsedy Židovské obce Brno, která pietní místo spravuje, Jáchyma Kanarka na necelé dva miliony korun, přičemž podstatnou část nákladů pokryly dotace z evropských peněz. 

Na úpravy hřbitova přispěla také holešovská radnice. „Zajímavostí je, že dvorek byl vydlážděn kameny, kterými bylo původně vydlážděno nádvoří holešovského zámku,“ řekl památkář holešovské radnice Karel Bartošek.

Pamětní deska připomíná osud rabinátu

Ve městě byla také odhalena pamětní deska na fasádě někdejšího rabinátu na náměstí Svobody, která připomíná osudy budovy. Rabinát se zimní modlitebnou byl postaven na konci 19. století poblíž dnes už neexistující nové synagogy. „Po zániku židovské obce samozřejmě přestal rabinát sloužit svému účelu. Ale zůstal připomínkou nedávné minulosti židovského osídlení Holešova,“ vysvětlil Bartošek.

Už od loňska je na budově bývalého rabinátu pamětní deska věnovaná hudebnímu skladateli Davidu Meiselovi, který z Holešova pocházel. Nová synagoga postavená v honosném maursko-románském slohu, která byla vysvěcena v září 1893, stávala opodál. V létě 1941 ji vypálili nacisté.

Částečný půdorys základů synagogy připomínají od roku 2017 pískovcové kameny, pomník a informační tabule, na které je popsána historie židovského osídlení v Holešově a osudy nové synagogy. Řádění nacistů v Holešově paradoxně unikla starší Šachova synagoga, která byla postavena v 16. století a patří mezi nejvýznamnější památky svého druhu v České republice.

Buxbaumovy fotografie se věnují jarcajtům

20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom v Holešově a blízkém okolí potrvá do konce týdne. Nabídne řadu kulturních a společenských akcí. Na místním zámku například výstavu fotografií Jindřicha Buxbauma, který se věnuje židovským výročím úmrtí, takzvaným jarcajtům. Vydal na toto téma také knihu.

Na čtvrtek organizátoři připravili v Šachově synagoze autorskou besedu. Buxbaum při ní bude o své knize hovořit s hebraistou Jaroslavem Achabem Haidlerem. Program celého festivalu zájemci najdou na jeho webových stránkách.

Židovská komunita sídlila v Holešově od 15. století. Patřila k jedné z největších židovských obcí na Moravě. Tamní rabinát se rozprostíral od Dřevohostic po Vizovice. V polovině 19. století žilo v Holešově asi 1700 Židů. Za druhé světové války komunitu zničili nacisté. Židovská menšina však po sobě ve městě zanechala několik kulturních památek, nejvýznamnější jsou právě Šachova synagoga s unikátní lidovou výzdobou a židovský hřbitov s 1500 náhrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...