V Holešově začal tradiční festival židovské kultury Ha-Makom. Je o lidskosti, toleranci a úctě

V Holešově na Kroměřížsku začal 20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom. Přehlídka potrvá do konce týdne a nabídne přednášky, koncerty, výstavy, divadelní představení, tanec, čtení Bible v hebrejštině i ochutnávku specialit židovské kuchyně. Součástí zahájení bylo otevření zrekonstruovaného vstupu na židovský hřbitov a odhalení pamětní desky na fasádě někdejšího rabinátu.

Na holešovském židovském hřbitově je nová nejen brána, upravená je obřadní síň i bývalý domek hrobníka, kde návštěvníci najdou sociální zařízení, kuchyňku a prostor pro odpočinek. Zvelebení hřbitova přišlo podle předsedy Židovské obce Brno, která pietní místo spravuje, Jáchyma Kanarka na necelé dva miliony korun, přičemž podstatnou část nákladů pokryly dotace z evropských peněz. 

Na úpravy hřbitova přispěla také holešovská radnice. „Zajímavostí je, že dvorek byl vydlážděn kameny, kterými bylo původně vydlážděno nádvoří holešovského zámku,“ řekl památkář holešovské radnice Karel Bartošek.

Pamětní deska připomíná osud rabinátu

Ve městě byla také odhalena pamětní deska na fasádě někdejšího rabinátu na náměstí Svobody, která připomíná osudy budovy. Rabinát se zimní modlitebnou byl postaven na konci 19. století poblíž dnes už neexistující nové synagogy. „Po zániku židovské obce samozřejmě přestal rabinát sloužit svému účelu. Ale zůstal připomínkou nedávné minulosti židovského osídlení Holešova,“ vysvětlil Bartošek.

Už od loňska je na budově bývalého rabinátu pamětní deska věnovaná hudebnímu skladateli Davidu Meiselovi, který z Holešova pocházel. Nová synagoga postavená v honosném maursko-románském slohu, která byla vysvěcena v září 1893, stávala opodál. V létě 1941 ji vypálili nacisté.

Částečný půdorys základů synagogy připomínají od roku 2017 pískovcové kameny, pomník a informační tabule, na které je popsána historie židovského osídlení v Holešově a osudy nové synagogy. Řádění nacistů v Holešově paradoxně unikla starší Šachova synagoga, která byla postavena v 16. století a patří mezi nejvýznamnější památky svého druhu v České republice.

Buxbaumovy fotografie se věnují jarcajtům

20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom v Holešově a blízkém okolí potrvá do konce týdne. Nabídne řadu kulturních a společenských akcí. Na místním zámku například výstavu fotografií Jindřicha Buxbauma, který se věnuje židovským výročím úmrtí, takzvaným jarcajtům. Vydal na toto téma také knihu.

Na čtvrtek organizátoři připravili v Šachově synagoze autorskou besedu. Buxbaum při ní bude o své knize hovořit s hebraistou Jaroslavem Achabem Haidlerem. Program celého festivalu zájemci najdou na jeho webových stránkách.

Židovská komunita sídlila v Holešově od 15. století. Patřila k jedné z největších židovských obcí na Moravě. Tamní rabinát se rozprostíral od Dřevohostic po Vizovice. V polovině 19. století žilo v Holešově asi 1700 Židů. Za druhé světové války komunitu zničili nacisté. Židovská menšina však po sobě ve městě zanechala několik kulturních památek, nejvýznamnější jsou právě Šachova synagoga s unikátní lidovou výzdobou a židovský hřbitov s 1500 náhrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...