Zaniklý hřbitov v lesoparku pod rozhlednou Hard v Sokolově připomíná od čtvrtka nová pamětní deska. Věnovaná je bývalým obyvatelům Sokolova, mezi kterými byli tehdy zejména Němci. Další odhalili na Děčínském Sněžníku v Jílovém a v Křimově u Chomutova. Projekt, který má připomenout zaniklé hroby v českém pohraničí, je financovaný německým ministerstvem vnitra a německým spolkem Ackermann-Gemeinde.
Německý hřbitov v Sokolově připomíná pamětní deska. Mnohde o uložených ostatcích neví
Iniciátoři projektu před dvěma lety zmapovali vybrané německé hřbitovy v Karlovarském i Ústeckém kraji. „Při tom jsme narazili na desítky zcela zničených hřbitovů, kde už není ani poznat, že tam nějaké ostatky ještě leží. Z našich zkušeností se na těchto místech hromadí různé odpadky, vznikají tam další stavby. Místa jsme se rozhodli připomenout pamětními deskami a město Sokolov vyslyšelo naši výzvu,“ řekla koordinátorka projektu Lucie Römer ze Shromáždění německých spolků v ČR
V místě se nejspíš nachází i masový hrob žen z koncentračního tábora Svatava
Pohřebiště, které zaniklo v padesátých letech minulého století, dnes připomíná pouze hrobka patřící rodině Schusterových. Podle sokolovského místostarosty Ladislava Sedláčka (Hnutí pro město Sokolov) se v zemi lesoparku stále nachází několik pozůstatků zaniklých hrobů i ostatky. Po válce a odsunu velké části německého obyvatelstva totiž začal hřbitov chátrat. Nacházet by se tu měly i pozůstatky masového hrobu žen z koncentračního tábora z nedaleké Svatavy.
Sokolov nechal lesopark pod současným hřbitovem před několika lety upravit. Opravil také hrobku z dvacátých let patřící advokátům Schusterovým, kteří působili v tehdejším Falknově. Monumentální hrobka dostala i nové oplocení.
Ve Sněžníku se o zaniklém hřbitově dozvěděli náhodou
Pomník na zaniklém hřbitově připomíná od pátku německé obyvatele Sněžníku na Děčínsku. „Že tu byl hřbitov, jsme se dozvěděli náhodou, když vlastník sousedních pozemků chtěl plochu odkoupit,“ řekl Miroslav Kalvas (SNK), starosta města Jílové, pod které obec patří. „Problém Sudet je vykořeněnost, původní obyvatelé odešli. Čas už ale zahladil křivdy, dneska se snažíme místa spojená s historií najít a najít si cestu k sobě,“ uvedl.
Pamětník a odsunutý Němec Gerhard Hahnel
Na odhalení pomníku přijel i devětaosmdesátiletý Gerhard Hahnel, který skončil v roce 1945 podobně jako většina původních obyvatel v odsunu. „Přesně si pamatuji, kde ty hroby byly. Ještě v roce 1944 jsem tu byl na jednom pohřbu,“ uvedl Hahnel, který vzpomněl na poválečnou dobu. „Opustit domov bylo tehdy moc těžké,“ podotkl.
Ve 30. letech bylo 90 procent obyvatel Sněžníku německé národnosti. „Ve druhé polovině 40. let a v 60. letech převládla snaha odstranit německý element a vyčistit pohraničí. Řada vesnic zmizela a s nimi i hřbitovy,“ uvedla Römer. Připomenout historii se snaží v pohraničí spolky i některá města.