Hřbitov strana 2 z 4

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Na svátek památky zesnulých očekávají hřbitovy větší množství návštěvníků. To může lákat zloděje, kteří se zaměřují na odložené tašky i cennosti ponechané v autech. Už na poslední říjnový víkend proto policisté a strážníci na mnoha místech v Česku posilují své hlídky, sdělili České televizi policejní mluvčí jednotlivých krajů. Na zvýšenou obezřetnost apelují také hasiči kvůli požárům ze hřbitovních svíček.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Památník Návrat kamenů odhalili na Starém židovském hřbitově v Praze na Žižkově. Vznikl z rozřezaných náhrobků, které byly desetiletí součástí dlažby na Václavském náměstí v hlavním městě. Autory pietního pomníku jsou Lucie a Jaroslav Rónovi.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

V Havlíčkově Brodě našli archeologové na bývalém hřbitově u děkanského kostela několik hromadných hrobů. Podle prvního předpokladu by v nich mohly být uložené oběti husitských válek. Některé kosterní ostatky budou podrobené antropologickému zkoumání. Průzkum v terénu se provádí od začátku července v souvislosti s obnovou další části městského parku Budoucnost. Potrvá ještě dva až čtyři týdny, řekl Jan Vizner ze společnosti Archaia, který tam vede archeologické práce.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Netradiční oboustranné kolumbárium vzniká v Mořicích na Prostějovsku. Na místním hřbitově ho staví během letní školy architekti z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Pro stavbu zvolili technologii dusané hlíny.

Okresní soud v Karlových Varech odsoudil dva muže, kteří minulý rok ukradli a následně pilou rozřezali měděnou sochu anděla z rodinné hrobky Puppů na karlovarském hřbitově. Sochu chtěli odevzdat do sběru. Od soudu odešli s tresty vězení a povinností nahradit škodu ve výši 750 tisíc korun. Jelikož se obžalovaní i státní zástupkyně vzdali odvolání, rozhodnutí je pravomocné.

Kromě slavné vily na pražských Hradčanech postavil český sochař, grafik a architekt František Bílek (1872–1941) podle vlastních návrhů také dům v rodném Chýnově nedaleko Tábora. Od roku 1990 budovu vlastní Galerie hlavního města Prahy. V Chýnově lze navštívit také místní hřbitov, kde je Bílek pochován.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Havlíčkově Brodě znovu vede cesta k tyfovému hřbitovu, na kterém byli za první světové války pohřbíváni židovští váleční uprchlíci. O obnovení přístupu k tomuto zalesněnému ostrůvku v polích s osmi desítkami náhrobních kamenů se postarala radnice. Podnět ke zviditelnění památky vyšel od tamních skautů a členů výboru zastupitelstva města pro cestovní ruch.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Řada měst po celé republice ruší některé plánované investice. Na jejich pokrytí nestačí připravené rozpočty, protože ceny stavebních materiálů se výrazně zvedly. Zdražení a s ním související škrty jsou znát například na jihu Čech.

Sokolov chce kvůli nedostatku místa zvětšit téměř o polovinu městský hřbitov. V plánu jsou nová hrobová a urnová místa, ale i úpravy zeleně a parkovacího stání. Do rozšířeného areálu chce vedení města zahrnout i sousední zaniklý židovský a německý hřbitov. Náklady na rozšíření a obnovu hřbitovního areálu radnice odhaduje na 55 milionů korun, řekla sokolovská starostka Renata Oulehlová (ANO).

V Jeruzalémě vygradoval spor o muslimský hřbitov Júsufíja v centru města. Několikaleté stavební práce na novém parku dosáhly až na jeho hranici a bagry odhalily kosti na místech nepovolených hrobů. Majitelé těch legálních se obávají, aby se obětí stavby nestaly také tělesné ostatky jejich blízkých. Hádky přerostly v potyčky s policií.

Zaniklý hřbitov v lesoparku pod rozhlednou Hard v Sokolově připomíná od čtvrtka nová pamětní deska. Věnovaná je bývalým obyvatelům Sokolova, mezi kterými byli tehdy zejména Němci. Další odhalili na Děčínském Sněžníku v Jílovém a v Křimově u Chomutova. Projekt, který má připomenout zaniklé hroby v českém pohraničí, je financovaný německým ministerstvem vnitra a německým spolkem Ackermann-Gemeinde.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni připravuje nový způsob pohřbívání. Od podzimu by pozůstalí měli mít možnost uložit popel svých zemřelých příbuzných ke kořenům stromů. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně, řekla ředitelka Správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.

Plné ruce práce mají kameníci z Hodonínska a Břeclavska. Opravit musí stovky hrobů, které poničilo na konci června tornádo. Zasáhlo hřbitovy v Hruškách, Moravské Nové Vsi i Mikulčicích. Například v Hruškách je zdevastovaných až devadesát procent hrobů.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.

Jako rodinnou relikvii uchovávají někteří Češi dopisy svých předků, kteří zemřeli za první světové války v daleké střední Asii. Teď se po jejich stopách vypravili až do Uzbekistánu. Jejich pradědové bojovali v rakousko-uherských uniformách. Vzdali se Rusům a byli sem posláni na těžké práce. Na nemoci a vyčerpání jich zemřelo několik desítek tisíc. Čeští badatelé se o jejich osudy začali zajímat až teď a chtějí jim poskytnout důstojný památník. V Uzbekistánu natáčel pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Pobřežní tuniské město Zazris se stalo místem posledního odpočinku migrantů, kteří nikdy nedojeli do své vysněné země. Sochař a grafik Rachid Koraïchi tu koupil před několika lety pozemek. Ten postupně začal upravovat na hřbitov a nyní slouží pro ukládání ostatků migrantů, kteří přišli o život na moři. Pietní místo s pomníkem bylo nedávno vysvěceno a umělec ho nazval Jardin d'Afrique (Zahrada Afriky). Součástí hřbitova je i kaple, která slouží všem, bez ohledu na vyznání.