Hřbitov strana 2 z 4

Okresní soud v Karlových Varech odsoudil dva muže, kteří minulý rok ukradli a následně pilou rozřezali měděnou sochu anděla z rodinné hrobky Puppů na karlovarském hřbitově. Sochu chtěli odevzdat do sběru. Od soudu odešli s tresty vězení a povinností nahradit škodu ve výši 750 tisíc korun. Jelikož se obžalovaní i státní zástupkyně vzdali odvolání, rozhodnutí je pravomocné.

Kromě slavné vily na pražských Hradčanech postavil český sochař, grafik a architekt František Bílek (1872–1941) podle vlastních návrhů také dům v rodném Chýnově nedaleko Tábora. Od roku 1990 budovu vlastní Galerie hlavního města Prahy. V Chýnově lze navštívit také místní hřbitov, kde je Bílek pochován.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Havlíčkově Brodě znovu vede cesta k tyfovému hřbitovu, na kterém byli za první světové války pohřbíváni židovští váleční uprchlíci. O obnovení přístupu k tomuto zalesněnému ostrůvku v polích s osmi desítkami náhrobních kamenů se postarala radnice. Podnět ke zviditelnění památky vyšel od tamních skautů a členů výboru zastupitelstva města pro cestovní ruch.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Řada měst po celé republice ruší některé plánované investice. Na jejich pokrytí nestačí připravené rozpočty, protože ceny stavebních materiálů se výrazně zvedly. Zdražení a s ním související škrty jsou znát například na jihu Čech.

Sokolov chce kvůli nedostatku místa zvětšit téměř o polovinu městský hřbitov. V plánu jsou nová hrobová a urnová místa, ale i úpravy zeleně a parkovacího stání. Do rozšířeného areálu chce vedení města zahrnout i sousední zaniklý židovský a německý hřbitov. Náklady na rozšíření a obnovu hřbitovního areálu radnice odhaduje na 55 milionů korun, řekla sokolovská starostka Renata Oulehlová (ANO).

V Jeruzalémě vygradoval spor o muslimský hřbitov Júsufíja v centru města. Několikaleté stavební práce na novém parku dosáhly až na jeho hranici a bagry odhalily kosti na místech nepovolených hrobů. Majitelé těch legálních se obávají, aby se obětí stavby nestaly také tělesné ostatky jejich blízkých. Hádky přerostly v potyčky s policií.

Zaniklý hřbitov v lesoparku pod rozhlednou Hard v Sokolově připomíná od čtvrtka nová pamětní deska. Věnovaná je bývalým obyvatelům Sokolova, mezi kterými byli tehdy zejména Němci. Další odhalili na Děčínském Sněžníku v Jílovém a v Křimově u Chomutova. Projekt, který má připomenout zaniklé hroby v českém pohraničí, je financovaný německým ministerstvem vnitra a německým spolkem Ackermann-Gemeinde.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni připravuje nový způsob pohřbívání. Od podzimu by pozůstalí měli mít možnost uložit popel svých zemřelých příbuzných ke kořenům stromů. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně, řekla ředitelka Správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.

Plné ruce práce mají kameníci z Hodonínska a Břeclavska. Opravit musí stovky hrobů, které poničilo na konci června tornádo. Zasáhlo hřbitovy v Hruškách, Moravské Nové Vsi i Mikulčicích. Například v Hruškách je zdevastovaných až devadesát procent hrobů.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.

Jako rodinnou relikvii uchovávají někteří Češi dopisy svých předků, kteří zemřeli za první světové války v daleké střední Asii. Teď se po jejich stopách vypravili až do Uzbekistánu. Jejich pradědové bojovali v rakousko-uherských uniformách. Vzdali se Rusům a byli sem posláni na těžké práce. Na nemoci a vyčerpání jich zemřelo několik desítek tisíc. Čeští badatelé se o jejich osudy začali zajímat až teď a chtějí jim poskytnout důstojný památník. V Uzbekistánu natáčel pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Pobřežní tuniské město Zazris se stalo místem posledního odpočinku migrantů, kteří nikdy nedojeli do své vysněné země. Sochař a grafik Rachid Koraïchi tu koupil před několika lety pozemek. Ten postupně začal upravovat na hřbitov a nyní slouží pro ukládání ostatků migrantů, kteří přišli o život na moři. Pietní místo s pomníkem bylo nedávno vysvěceno a umělec ho nazval Jardin d'Afrique (Zahrada Afriky). Součástí hřbitova je i kaple, která slouží všem, bez ohledu na vyznání.

Zaniklý německý hřbitov v České Kamenici na Děčínsku od čtvrtka připomíná nová pamětní deska. Lidé k ní mohou položit květiny v parku u Preidlovy hrobky, kde byly při rekonstrukci parku nalezeny ostatky Němců; uloženy jsou na městském hřbitově. Akci iniciovala organizace Shromáždění německých spolků v České republice, řekl prezident organizace Martin Herbert Dzingel.

Před 30 lety byla odhalena rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic na hřbitově v Potštejně na Rychnovsku. Naposledy tam byla v roce 1964 pochována Alžběta Dobřenská, avšak k překvapení všech se její ostatky spolu s dalšmi členy rodu v hrobce nenacházely. Podle odborníků byla hrobka vykradena už na přelomu 60. a 70. let.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

V Mikulově zřídili knižní budku přímo na hřbitově. Nabízí literaturu různých žánrů. V létě sloužila i jako alternativa zavřené kamenné knihovny, která procházela rekonstrukcí. Nový box s knihami mají i v Kyjově v parku. Tvar sovy navrhly děti.

Desítky let ležely jinde, teď se vracejí na původní místa: staré židovské náhrobní kameny, zachráněné před zničením. Pokračuje tak projekt „Bejt Olam“, který hledá ztracenou podobu někdejších hřbitovů. Starý náhrobek autoři projektu přesunuli z Kutnohorska až do pražské Libně.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.