Krematorium

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Do Mělníka přijíždějí stovky lidí na druhý ročník technoparty. Okolí tamního krematoria a hřbitova tak zaplaví hlasitá hudba, jenže právě toho se místní po loňských zkušenostech obávají, zejména pak hluku v nočních hodinách. Mělnická technoparty startuje v pátek večer a potrvá až do neděle.

Tisíce lidí v Česku využívají služeb zvířecích krematorií a zájem se zvedá. Ředitelé krematorií hovoří o růstu o 15 až 25 procent oproti minulému roku. Podle nich majitelé své domácí mazlíčky čím dál více berou jako součást rodiny a chtějí pro ně i důstojné rozloučení.

Už celé století funguje pardubické krematorium. Když v roce 1923 zahájilo provoz, šlo o významný počin. Architektonické pojetí připomínající mnohým slovanskou perníkovou chaloupku symbolizovalo odklonění nové republiky od monarchie. Pohřeb žehem byl zase nakročením moderní společnosti od církevní tradice. Historie i současnost pardubického krematoria u příležitosti stého výročí připomíná také venkovní výstava Chrám ohně přímo před touto národní kulturní památkou.

Rostoucí ceny energií a inflace ovlivnily také oblast pohřebnictví. Ceny pohřebních služeb v průměru narostly o desetinu. Vyplývá to z informací firem, které Česká televize oslovila. Vzhledem k rostoucím cenám začali lidé na posledním rozloučení s blízkými šetřit. Někteří si dokonce tuto službu nemohou dovolit vůbec. V obcích tak roste počet sociálních pohřbů, které zajišťují důstojné poslední rozloučení lidem, kteří na něj nemají dostatek prostředků nebo jsou bez domova.

Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni připravuje nový způsob pohřbívání. Od podzimu by pozůstalí měli mít možnost uložit popel svých zemřelých příbuzných ke kořenům stromů. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně, řekla ředitelka Správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.

Indie za poslední den zaznamenala 3293 úmrtí po nemoci covid-19 a více než 360 tisíc nově nakažených koronavirem. V obou případech jde o rekord. Celková bilance zemřelých tím překonala 200 tisíc, píše agentura Reuters. Země už týden hlásí více než 300 tisíc nových případů infekce denně. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu oznámil, že Česko zemi daruje 500 kyslíkových lahví, ve čtvrtek to schválí vláda. Češka žijící v Indii Blanka Jeetendra Varma uvedla, že situace je pro miliardovou zemi nečekaná, aktuální vlna postihla všechny skupiny obyvatel.

Jedno z velkokapacitních očkovacích center vznikne v Česku podle premiéra v pražské Libni v kongresovém centru O2 universum, další staví i některé kraje. Už v pátek se totiž mají nejstarší senioři hlásit k očkování proti covidu-19. Ostatní si pak mohou rezervovat termín od 1. února. Kvůli plánovanému očkování ale hejtmani upozorňují ministerstvo zdravotnictví na nedostatky v rezervačním systému. Rizikový index protiepidemického systému PES zůstává na 84 bodech ze sta, což odpovídá nejvyššímu stupni pohotovosti. V pondělí testy potvrdily 9294 nákaz.

Ministerstvo financí odpustí povinnost platit daň z příjmu studentům v nemocnicích a sociálních službách, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jany Maláčové (ČSSD) nebudou platit ani odvody. Vláda schválila také kompenzace pro provozovatele vleků a lanovek. Podpora se bude počítat podle počtu míst a typu přepravního zařízení.

Ústřední krizový štáb doporučil, aby krematoria omezila spalování všeho kromě lidských ostatků a také přestala přijímat těla ke spálení ze zahraničí. Podle štábu jsou krematoria ve čtyřech krajích na hranici svých kapacit a v dalších třech regionech je situace jen o málo lepší. Zda fungování krematorií nějak omezí, rozhodne v pondělí vláda.

Do pátku má krizový štáb pod vedením ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) dostat kvůli nárůstu zemřelých statistiku vytíženosti krematorií v jednotlivých krajích. V Česku jich funguje 27. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, odkud se chystá převoz padesáti těl do jihomoravských Hustopečí, kde je volná kapacita. Kapacita krematorií v některých dalších krajích podle ministra může být naplněna v příštích dnech, štáb to bude řešit přesuny. Nejvíc volných kapacit má podle něj Praha.

Po útoku parašutistů na Reinharda Heydricha vyhlásili nacisté v protektorátu II. stanné právo. Mezi 27. květnem a 3. červencem 1942 ze msty vraždili skutečné, ale i domnělé odbojáře. Zabíjeli na několika místech v Čechách, kromě Prahy například v Pardubicích, Táboře, nebo Mladé Boleslavi. Všechny odsouzené z Moravy ale vraždili pouze v Brně, na dvoře věznice gestapa v Kounicových kolejích. Jejich ostatky se nikdy nenašly. Podle svědků ale nacisté vozili do brněnského krematoria denně krvavé rakve, ze kterých ještě trčely vlasy.

Brněnské krematorium na Ústředním hřbitově bylo zprovozněno 8. dubna 1930. Vzniklo podle návrhu slavného architekta Ernsta Wiesnera. V roce 2014 prošla stavba rozsáhlou rekonstrukcí za čtyřicet milionů korun, tři roky nato se krematorium společně s kolumbáriem stalo i národní kulturní památkou.

Bloger a právník Čchen Čchiou-š', který dával na sociální sítě videa z nemocnic a krematorií v čínském Wu-chanu v souvislosti s epidemií nového koronaviru, je od čtvrtečního večera nezvěstný. Ochránci lidských práv se obávají, že je další, jehož se úřady snaží umlčet.

Česká obchodní inspekce loni našla pochybení u 63 pohřebních služeb ze 74 zkontrolovaných a udělila pokuty za 217 tisíc korun. Často třeba neuváděly správné ceny výrobků a služeb. Od loňska pohřební služby a krematoria kontroluje i ministerstvo pro místní rozvoj, k nejčastěji zjištěným pochybením patří nevyhovující podmínky pro uložení těl, špatná hygiena a vydávání těla za poplatek.