Státní podnik Diamo zahájil demolici několika povrchových staveb Dolu Frenštát na Novojičínsku. Dvě zelené těžní věže se ale bourat nebudou. Obec Trojanovice chystá jejich využití, z jedné věže má být rozhledna, ve druhé pivovar, ve strojovně má vzniknout multifunkční komunitní centrum.
„Po zásypu těžních jam začal státní podnik bourat první objekty v areálu Dolu Frenštát. Zmizet nakonec nemusí úplně všechny. Obec Trojanovice totiž požádala o zachování těžních věží a strojovny jako připomínky hornické činnosti,“ vysvětlil mluvčí Státního podniku Diamo Tomáš Indrei.
Objekty chtějí Trojanovice v budoucnu využít pro projekt CÉRKA. Přeměnu industriálních staveb bude plánovat generální projektant, kterého obec nyní hledá.
Do konce roku podnik plánuje demolici například kotelny, skladů a dalších čtyř budov. „Druhá etapa demoličních prací bude následovat příští rok, konkrétně bourání čeká také sklad výbušnin, kompresorovnu, strojovnu těžního stroje. Demolice všech povrchových objektů by měla být ukončena v polovině roku 2025,“ uvedl ředitel odštěpného závodu Darkov Josef Lazárek.
Demolicím předcházel zásyp těžních jam. Začal letos v září, kdy skončily likvidační a přípravné práce v podzemí. Nyní podnik používá cementopopílkovou směs. Zbývá posledních patnáct metrů. Zásyp bude pokračovat do konce ledna 2024.
Uhlí se v dole nikdy netěžilo
Výstavba Dolu Frenštát začala v roce 1981. Uhlí se v něm ale nikdy netěžilo. Po většinu své existence byl důl v konzervačním režimu, což znamená, že tam bylo zajištěno trvalé větrání, čerpání přitékajících vod, dělaly se pravidelné prohlídky a údržba jam a obslužných provozů. Okolní samosprávy a spolky léta bojovaly proti možnému zahájení těžby a usilovaly o likvidaci dolu.
Diamo beskydský důl spolu s dalšími utlumovanými šachtami převzalo od těžební společnosti OKD před dvěma lety. Zásoby uhlí byly už před dvaceti lety odepsány a přípravu likvidace dolu zahájila už před převodem na Diamo společnost OKD.
Hlavními důvody pro likvidaci Dolu Frenštát bylo jeho dlouhodobé nevyužívání k těžbě, s tím související vysoké náklady na jeho udržování a rovněž povinnost provozovatele provést při trvalém zastavení provozu v dole jeho likvidaci. Měla by stát asi 155 milionů korun, výši nákladů ale můžou ovlivnit například ceny energií a materiálů.
