Vietnamské kriminální skupiny obchodující s drogami patří k nejvýznamnějším zahraničním pachatelům trestné drogové činnosti v Česku. „Začaly se nám objevovat případy, které jsou rozbředlé do více států. V Německu se skladují chemické látky, v Polsku se vyrábí, z Česka se to organizuje,“ popisuje aktuální vývoj obchodu s metamfetaminem ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Tématu ekonomiky vietnamské komunity v Česku včetně té šedé a černé se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance.
Policie eviduje za rok 2024 přes tři tisíce pachatelů drogové trestné činnosti, zhruba desetina jsou cizinci, z toho nejvíce (82) pachatelů Slováci, Ukrajinci (62) a Vietnamci (44). Vietnamská drogová kriminalita je dlouhodobě velmi specifická a její zaměření se postupně mění. O tomto vývoji a širším kontextu drog ve vietnamské diaspoře hovoří ředitel Národní protidrogové centrály Frydrych.
Jaký byl historický vývoj tématu drog a obchodu s nimi ve vietnamské komunitě v Česku?
Začínali jsme se zajímat o kriminální část vietnamské diaspory po revoluci, nejprve v důsledku dovozu nelegálních návykových látek právě pro tu komunitu. Jednalo se především o heroin. V letech 2008 a 2009 jsme pak začali registrovat, že do Česka přicházejí finanční prostředky a technologie na velkoobjemové pěstování konopí pod umělým osvětlením. Ty přicházely z vietnamských zdrojů v Nizozemsku, v Norsku nebo ve Velké Británii. Záhy jsme zaznamenávali velký nárůst výskytu pěstíren.
Ty vypadaly jak?
Šlo typicky o pronajaté hospodářské objekty či obytné budovy pronajaté prostřednictvím bílých koní. Produkce pak byla vyvážena hlavně do zemí západní Evropy. Záhy okolo roku 2012 se objevilo rozšíření aktivit těchto skupin směrem k metamfetaminu. Nejprve začali rekrutovat české vařiče pervitinu. Pak se začala rozšiřovat i organizovanost těchto skupin, kdy veškerá logistika i výroba začala přecházet dovnitř vietnamské komunity a do jejich režie.
Jak to vypadá dnes?
Dnes je to nejčastěji kombinace menších pěstíren konopí a organizace produkce metamfetaminu odehrávající se ve více státech, jako je Německo, Polsko nebo Nizozemsko.
Jak silná a významná je dnes vietnamská komunita v drogové trestné činnosti?
V dobách největšího vlivu historicky, to znamená mezi lety 2010 a 2018, tvořily laboratoře, které měly organizační zázemí ve vietnamských kriminálních skupinách, sice pouze pět procent odhalených laboratoří, ale téměř sedmdesát procent zachyceného materiálu, toho metamfetaminu. To ukazovalo na to, že jsou to opravdu velké produkce. A co se týká významnosti nepůvodních kriminálních skupin na území České republiky, tak určitě tu kriminální část vietnamské subkultury dodnes řadíme mezi tři nejvýznamnější, společně s kriminálními skupinami ze západního Balkánu a kriminálními skupinami, které jsou vnitroevropské.
Obchod s drogami je často spojován s prostředím tržnic. Proč?
Ty tržnice jsou velký spotřebitelský trh. Je to určeno pro zákazníky, které vůbec nezajímá původ zboží, vesměs ani kvalita, a jde pouze o cenu. Cílí to na zákazníky často z Německa a Rakouska. Realizuje se tam koncová spotřeba v nízké úrovni, v řádech desítek gramů v konspirovaném prostředí, které je velmi uzavřené a obtížně se tam cokoliv dokumentuje. Kulturní odlišnost vietnamské komunity je obecně překážkou při odhalování trestné činnosti, snažíme se to překlenout za pomoci všech možností, které nám dává zákon, máme nějakou informační základnu v té komunitě, umíme spolupracovat s překladateli a tak dále.
Existují nějaké specifické důvody, proč právě vietnamská komunita má takovou historii s drogovou kriminalitou?
Já za zásadní přelom nárůstu drogové trestné činnosti páchané občany Vietnamu v České republice považuji takové ty dvě velké vlny, které sem přišly, tuším, v letech 2007 a 2012. Byli to lidé, kteří byli jako agenturní pracovníci kontraktováni do zemědělství a do strojírenství. V důsledku ne zcela dokonalé legislativy a možná i nějakého širšího systémového selhání ti lidé zůstali po zkušební době vlastně úplně bezprizorní. A vesměs to byli lidé, kteří museli zaplatit poměrně velké peníze za to, aby se sem dostali. Byli deklarováni jako kvalifikovaní zaměstnanci, což v převážné většině případů nebyla pravda. A toho využila ta malá část kriminální vietnamské subkultury u nás a začala je vlastně vykořisťovat. U prvních velkých pěstíren jsme se setkávali s lidmi, kteří byli v absolutně bezvýchodné situaci.
Jsou pak v té komunitě nějak specificky realizovány finanční výnosy z této trestné činnosti?
V tom prostředí existuje obecná nedůvěra v bankovní instituce, v rámci naší činnosti tak odhalujeme velké množství hotovosti, u mezinárodních finančních převodů pak používají jakousi alternativu hawaly (převod peněz mimo bankovní systém – pozn. red.), kdy někomu důvěryhodnému složí v místě A peníze a v místě B jinde ve světě někdo jiný důvěryhodný protistraně peníze vydá. Pokud jsou jakkoli používány bankovní služby, tak nejčastěji přes vietnamskou banku v Německu. Vietnamská socialistická republika není signatářem Mezinárodní úmluvy proti praní špinavých peněz, v této oblasti se pak tedy velmi obtížně s jejich orgány spolupracuje.
