Mikuláš Bek strana 4 z 5

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Odbory KOVO a Asociace samostatných odborů (ASO) se 27. listopadu připojí k hodinové výstražné stávce proti krokům vády. Zároveň na stejný den na pražské Malostranské náměstí svolají demonstraci. Po společném jednání to ve středu uvedli předseda OS KOVO Roman Ďurčo a předseda ASO Bohumír Dufek.

Školské odbory rozhodly, že se 27. listopadu uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Pracovníci vysokých škol budou stávkovat. Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil stávku na úterý 17. října. Většinou bude mít výstražný charakter a potrvá hodinu, ale na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a některých fakultách Univerzity Karlovy potrvá celý den. Odboráři chtějí dosáhnout navýšení částky určené na financování vysokého školství v Česku.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Vláda na středečním zasedání potvrdila rozhodnutí ministerstva vnitra, že dočasné namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat po dobu minimálně deseti dnů. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že už dnes se ukázalo, že opatření funguje. Vláda zároveň podpořila návrh ministerstva školství (MŠMT) o tom, že zájemci o studium na střední škole pravděpodobně dostanou možnost podat tři přihlášky místo dvou.

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

Nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku jsou hlavními body stávky akademiků z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP), kterou plánují na 17. října. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Oznámila to iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Strany a hnutí vládní koalice se dohodly na podobě státního rozpočtu pro příští rok. České televizi to potvrdil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Oproti původnímu návrhu podle něj resort školství nepřijde o jedenáct miliard korun. Kabinet v příštím roce dál počítá se schodkem 252 miliard. Rozpočet v pondělí projedná tripartita a ve středu o něm definitivně rozhodne vláda.

Učit se podle nových vzdělávacích programů začnou děti minimálně o rok později, než bylo původně v plánu. Posun připustil ministr školství. První školy měly začít s výukou, ve které mají mít žáci společný omezený základ a pak víc prostoru na další obsah podle své volby, už příští rok. Čas navíc má umožnit přípravu metodické podpory pro učitele, včetně nových učebnic.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem financí vydávaný na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to prohlásila prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto základních požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.

Pokračují jednání o rozpočtu na příští rok. Největší nárůst, a to o čtyřicet miliard oproti letošku, očekává resort obrany. Původně měl dostat ještě víc. Ministerstvo financí ale navrhlo snížení o téměř devět miliard. Část z nich dostane resort vnitra. Někteří ministři z hnutí STAN i Pirátů plánované rozpočty svých resortů kritizují a předsedové obou formací se dohodli, že v dalším jednání budou postupovat společně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nehodlá navržený schodek 252 miliard korun překročit.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Školství má mít podle návrhu rozpočtu příští rok na výdaje o 11,6 miliardy méně než letos. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však upozorňuje, že návrh není finální, své koaliční kolegy chce přesvědčit, že takový významný škrt není dobrý nápad. Poslankyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) pochybuje o tom, zda škrty ve vzdělávání jsou správné. Nebyla by proti převodu peněz do školství z obrany.

Rozpočet resortu školství podle ministra Mikuláše Beka (STAN) neklesne. Řekl to České televizi s odůvodněním, že návrh, který pro příští rok počítá se sumou o 11,6 miliardy korun nižší než letos, neodráží některé dohody. S vládními kolegy chce ministr dál jednat o navýšení prostředků. Podle návrhu ministra financí by měl resort spořit a snížit počet míst ve školství o dvacet tisíc. Bek řekl, že je na místě přemýšlet o redukci míst financovaných ze státního rozpočtu v obslužných profesích.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.