Mikuláš Bek strana 2 z 5

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.

Ve čtvrtek končí termín podávání přihlášek na střední školy pro první kolo přijímacích zkoušek. Uchazeči je mohou podávat po celý den, lze využít elektronický systém DiPSy. Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na střední škole. Tedy i ti, kteří se hlásí na nematuritní obory.

Prezident Petr Pavel u novely vysokoškolského zákona nepovažuje způsob přijímání legislativy za správný, snahou by podle něj mělo být odpoutat se v co nejvyšší míře od přílepků. Své výhrady sdělil i ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN). Novela, která má přinést větší samostatnost Národního akreditačního úřadu nebo reformu doktorandského studia, aktuálně čeká na prezidentův podpis.

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Ředitelé škol dostanou v příštím týdnu doporučení, jak předcházet šikaně a jak ji případně řešit. Součástí souhrnné metodiky budou i rady pro krizovou komunikaci. Ministerstvo školství tím reaguje na události v hodonínské základní škole, kde byla dvanáctiletá žákyně obětí tvrdé fyzické šikany.

Praha 3 zpřísňuje podmínky před dubnovými zápisy do prvních tříd. Nově bude ověřovat, že dítě skutečně bydlí na adrese, kterou rodič uvádí. Chce tak odradit od takzvané spádové turistiky. S tou jsou problémy zejména ve velkých městech. Podle některých právníků ale může být postup městské části v rozporu se zákony.

Hnutí STAN předpokládá, že se liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odvolá proti rozsudku soudu, který ho uznal vinným v korupční kauze, a věří, že nakonec prokáže svou nevinu. Zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj stojí plně za Půtou a nechce, aby odstoupil. S koaličním partnerem SPOLU se sejde ve čtvrtek. Opoziční ANO v Libereckém kraji naopak vyzvalo Půtu k rezignaci.

Vládní výbor pro strategické investice na úterní schůzi projednal výsledky studie socioekonomických dopadů výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. „Z analýzy jasně vyplývá, že převažují pozitivní dopady nad negativními,“ poznamenal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle studie bude nutné region připravit na téměř deset tisíc nových obyvatel. Ministr míní, že je to zvladatelné.

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

Nejednotné hlasování koaličních senátorů o vládních návrzích už by se podle stranických lídrů nemělo opakovat. Shodli se, že se svými zákonodárci budou víc komunikovat. V úterý třeba senátoři za hnutí STAN nehlasovali pro růst platů ústavních činitelů. O den později pak jasná většina senátorů STAN a KDU-ČSL odmítla přísnější kontroly solárních elektráren.

Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou představili podrobnosti k přijímacímu řízení na střední školy pro letošní rok. K přijímačkám by se letos podle odhadů mělo dostavit přes sto tisíc deváťáků. Podle Beka jde o podobně silný ročník jako loni. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dodal, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol. Elektronický systém pro podávání přihlášek by se měl rodičům a dětem otevřít o půlnoci z 31. ledna na 1. února, řekla Rosůlková. Přihlášky bude možné podávat až do 20. února.

Policie v pondělí dopoledne zadržela na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic žáka, jenž podle ní vyhrožoval střelnou zbraní učitelce, která jej však sama zneškodnila. Žák druhého stupně na učitelku zbraní zamířil. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. Zadržený chlapec měl u sebe i jiné zbraně, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který do školy přijel.

Plošné testování žáků v takzvaných uzlových bodech v páté a deváté třídě by mohlo nahradit přijímací zkoušky na střední školy. Nejdříve by mohlo být zavedeno v roce 2032, tedy až první „deváťáci“ absolvují výuku na základní škole podle nového rámcového vzdělávacího programu (RVP ZV), uvedl resort školství. O tom, jak by mělo testování vypadat, jedná ministerstvo se zástupci Národního pedagogického institutu, České školní inspekce a státní organizace Cermat.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.

Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.