Školní oborové soutěže mohou být „olympiády“. ČOV byl původně proti

6 minut
Události: Spor o slovo olympiáda
Zdroj: ČT24

Školní vědomostní soutěže se budou moci nadále nazývat „olympiáda“. Ministerstvo školství společně s Českým olympijským výborem (ČOV) vytvoří malou expertní skupinu, která připraví stručnou metodiku pro pořadatele. Po setkání s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Výbor chtěl po pořadatelích vědomostních soutěží, aby přestali používat v názvu slovo olympiáda. Vycházel ze zákona o ochraně olympijských symbolik, problematické bylo podle něj zapojování komerčních partnerů soutěží.

V zákoně o ochraně olympijských symbolik se mimo jiné píše, že jakékoliv užívání olympijských symbolik pro obchodní, reklamní nebo jiné obdobné účely je možné pouze na základě předchozího písemného zmocnění.

Například biologická olympiáda dostala od ČOV stanovisko, podle kterého jí výbor souhlas s použitím výrazu „olympiáda“ neuděluje. Výbor stanovisko změní, avizoval v pondělí Kejval. „Olympiády jako takové vědomostní jsou nekomerční organizace a nekomerční soutěže, a tudíž tady nevidím žádný konflikt,“ uvedl.

„Věřím tomu, že už se nebudou opakovat podobné kolizní situace, kdy se někteří organizátoři obávali, že nebudou moci používat dokonce ani označení olympiáda. Nic takového nehrozí,“ oznámil Bek. Jde podle něj o to, jakým způsobem bude nastavená další komunikace a spolupráce například s komerčními partnery, kteří některé vědomostní soutěže podporují.

„Budeme se společně snažit ulehčit život organizátorům různých olympiád, musíme samozřejmě respektovat platný zákon, který platí od roku 2000, který se týká ochrany olympijských symbolik,“ doplnil. Podle ministra jde o to poskytnout organizátorům jasnou interpretaci mezí zákona.

14 minut
Události, komentáře: Ondřej Andrys a Jan Černý ke sporu o název vědomostních soutěží
Zdroj: ČT24

Peněžní podpora soutěží

Stříbrnou medailí z Mezinárodní chemické olympiády, která se letos konala v Saúdské Arábii, se může pochlubit student Matěj Pěnička. Další tři čeští řešitelé získali dvě bronzové medaile a jednu zlatou. Na konci července se prosadili mezi víc jak třemi stovkami řešitelů z 89 zemí.

Na to, aby se až sem mohli probojovat přes národní kola, posílá ministerstvo školství organizátorům chemické olympiády přes půl milionu korun. Další stovky tisíc mají od sponzorů. Podle podmínek dotace musí sami sehnat alespoň deset procent.

„Je to takový začarovaný kruh, ministerstvo školství nám nedá dotaci, pokud nebudeme mít dotaci od sponzorů, ale český olympijský výbor nám nechce umožnit používat název olympiáda, protože podle jejich názoru jsme komerční aktivita a pracujeme se sponzory,“ sdělila ještě před vyjádřením po jednání ministerstva školství a ČOV předsedkyně Ústřední komise Chemické olympiády Petra Ménová.

Podle dřívějšího vyjádření právního zastoupení ČOV se řada „školních olympiád“ dostává na hranici, kdy jde již o klasickou „reklamní“, někdy až obchodní aktivitu spojenou s dalšími partnery, kteří spolu se svým logem/názvem firmy používají neoprávněně/bez souhlasu ČOV olympijské symbolikum – výraz olympiáda. To organizátoři oborových olympiád odmítají, z jejich pořádání nemají zisk.

Ministerstvo letos podpořilo tři desítky olympiád

Resort školství letos podpořil tři desítky vědomostních soutěží, které mají v názvu termín „olympiáda“. Na organizaci národních kol všech vědomostních soutěží šlo šest a půl milionu korun – z toho zhruba polovina ve prospěch právě „olympiád“. Na mezinárodní kola šly další čtyři miliony – ze tří čtvrtin byly určeny právě pro oborové olympiády.

Těch se každoročně účastní desítky tisíc žáků základních a středních škol. Třeba zmiňovanou chemickou olympiádu řeší pravidelně na šest tisíc dětí. Biologickou a zeměpisnou kolem osmnácti tisíc. A matematickou dokonce dvaadvacet tisíc dětí.

Právě matematická olympiáda má v tuzemsku nejdelší tradici. Její první kolo se konalo ve školním roce 1951/1952. Tehdy se ho zúčastnilo 1003 řešitelů.

Start úspěšné kariéry

Úspěch v těchto soutěžích je velmi často odrazovým můstkem k úspěšné kariéře. Těm nejlepším také otevře dveře na univerzity a do prestižních laboratoří. Například z vítěze národního kola biologické olympiády z roku 1981, Jana Konvalinky, je dnes ředitel prestižního Ústavu organické chemie a biochemie.

„Je to veliká sláva vyhrát národní kolo takové olympiády a pro mě to znamenalo, že se dostanu bez zkoušek na vysokou školu a že jsem zahájil kariéru v přírodních vědách. Pro mě to byl životní zlom,“ zavzpomínal Konvalinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k páteční půlnoci.
07:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 2 hhodinami

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 3 hhodinami

Zoo se přizpůsobují vysokým teplotám, letní provoz může být dražší než zimní

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
před 3 hhodinami

Nízké hladiny řek komplikují start vodácké sezóny. Půlka toků je nesjízdná

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.
před 4 hhodinami

Elektřina po výpadku opět proudí do všech odběrných míst

Česko v pátek zasáhl masivní výpadek elektrického proudu. Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu, podařilo se také již obnovit dodávky elektřiny do všech odběrných míst. Bez proudu byl podle dostupných informací asi milion odběratelů. Výpadek se dotkl zejména severozápadu republiky, ale i Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Příčinou byla technická závada. K běžnému provozu se vrátily již také vlaky. ČEPS pro ČT uvedl, že o půlnoci ukončil stav nouze pro území celého Česka. Večer dokončil úpravu klíčového vedení vysokého napětí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zlom těsně před polednem. Jak došlo k masivnímu výpadku proudu

Klíčový moment pátečního masivního výpadku nastal v 11:50, kdy v tuzemské přenosové soustavě reálně teklo o 850 megawattů proudu méně, než v tu chvíli mělo. Výsledkem byl masivní výpadek elektřiny. Odborníci uvádějí, že něco podobného už hodně dlouho nezažili.
před 13 hhodinami

Zásuvka nefungovala, plicní ventilátor běžel z baterie. Výpadek zasáhl i nemocnice

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.
před 14 hhodinami
Načítání...