Samotná existence olympijských her je založená na vhodných podmínkách pro sportovce. Přibývá ale důkazů, že do budoucna bude kvůli změnám klimatu ubývat míst, kde se bude moci olympiáda konat.
Olympiáda silně dopadá na životní prostředí, zároveň ji ohrožuje změna klimatu
Když se v roce 1924 konaly první zimní olympijské hry ve francouzském Chamonix, všech šestnáct disciplín se odehrálo pod širým nebem. Sportovci se tehdy spoléhali jen na přírodní sníh na sjezdovkách a na led na kluzištích.
O necelých sto let později, v roce 2022, už se ale lyžaři nedaleko Pekingu proháněli po sjezdovkách pokrytých stoprocentně umělým sněhem. Sáňkařské dráhy a skokanské můstky měly vlastní chlazení a čtyři z původních závodů se konaly v halách: V klimatizovaných budovách soutěžili krasobruslaři, rychlobruslaři, curleři a hokejisté.
Nespolehlivé lokality
Podle výzkumu vědců z Coloradské státní univerzity mohou ale podobná technologická řešení ve stále se oteplujícím klimatu fungovat jen do určité míry. Průměrná denní teplota v hostitelských městech zimních her se totiž od dob prvních akcí v Chamonix neustále zvyšuje. Ve dvacátých až padesátých letech letech dvacátého století byla v únoru 0,4 stupně Celsia, ale na počátku 21. století dosáhla 7,8 stupně Celsia. Jak to, že je toto zvýšení o tolik větší než průměrné oteplování planety, jež se blíží 1,5 stupni? Hry se totiž konají na severní polokouli ve vyšších zeměpisných šířkách, kde je klimatická změna rychlejší a intenzivnější, než je průměr.
„Olympijské hry výrazně ovlivňují životní prostředí, samozřejmě zároveň životní prostředí má vliv i na hry samotné. Do budoucna se předpokládá, že bude méně míst jak pro letní, tak i pro zimní hry – kvůli změnám klimatu,“ potvrzuje vědec Martin Klement z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.
Coloradští vědci se ve svém výzkumu zabývali i místy konání devatenácti zimních olympijských her v minulosti, aby zjistili, jak by mohla vypadat při budoucích změnách klimatu. Dospěli k tomu, že v polovině tohoto století by čtyři bývalá hostitelská města – francouzské Chamonix, ruské Soči, francouzský Grenoble a německý Garmisch-Partenkirchen – už neměla spolehlivé podmínky pro pořádání her, a to ani podle nejoptimističtějšího scénáře OSN pro změnu klimatu, který předpokládá, že svět rychle sníží emise skleníkových plynů.
Pokud bude svět i nadále spalovat fosilní paliva ve vysoké míře, tak se na seznam „nespolehlivých lokalit“ připojí také Squaw Valley v Kalifornii a Vancouver v Britské Kolumbii.
Klima může změnit olympijskou budoucnost
Roku 2080 už bude klima v 11 z 21 bývalých míst konání zimních olympijských her příliš nespolehlivé na to, aby se v nich mohly konat venkovní soutěže. Mezi místa, kde se už z hlediska míry rizika nevyplatí hry organizovat, bude patřit také italský Turín, japonské Nagano a rakouský Innsbruck.
Podle autorů zprávy by se tak zimní olympijské hry v budoucnu mohly omezit jen na severněji položená místa, jako je Calgary v Albertě, nebo by se mohly přesunout do vyšších poloh. Případně bude potřeba masivní nasazení energeticky náročných technologií, jaké například umožňují celoroční lyžování v Dubaji.
Nejen zimní olympijské hry jsou pod tlakem klimatických změn. Potýkají se s tím i ty letní. Horké teploty a vysoká vlhkost vzduchu totiž mohou ztěžovat podmínky v celé řadě soutěží, nicméně podle coloradské studie jsou „letní“ sporty přizpůsobivější než ty zimní.
Například změna termínu typických letních soutěží na jiné roční období může pomoci zmírnit nadměrné teploty. Třeba fotbalové mistrovství světa, které je obvykle letní akcí, proběhlo roku 2022 v zimě – aby ho mohl hostit Katar.
Negativní i pozitivní změny
Podle Klimenta mají ale také olympijské hry a jejich konání dopad na klima – jde o takzvanou uhlíkovou stopu. „Je nutné vzít v potaz také fakt, že aby se v nějakém městě mohla olympiáda konat, musí se postavit stadiony, infrastruktura a olympijské městečko pro sportovce.“ uvádí vědec.
Zároveň se proto, aby vznikla nějaká sportoviště, velmi často zasahuje do okolní krajiny. Dělo se to podle něj například při letních olympijských hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 nebo při zimních hrách v Jižní Koreji v roce 2018, kde byla stržena celá jedna stěna pohoří, aby mohly vzniknout skokanské můstky.
Jako další aspekt Klement poukázal na uhlíkovou stopu spojenou s dopravou. „Na olympijské hry navíc přijíždí tisíce sportovců a diváků. Povětšinou cestují letadlem, což má také ekologickou stopu kvůli emisím skleníkových plynů z letecké dopravy, které zhoršují klimatickou změnu,“ řekl.
Dopad může být i pozitivní
Nicméně expert připomněl i historický paradox, kdy olympijské hry podle něj měly příznivý vliv na životní prostředí. „Na konci 80. let 20. století se zvažovalo, kde by se hry měly konat. Do uchazečského procesu se přihlásilo jihoněmecké město Berchtesgaden. Vznikla tam skupina, která byla proti a zahájila vlivnou kampaň s argumentem na dopad na jedinečné životní prostředí a lesy,“ připomněl.
„Ačkoliv existovala skupina lobbistů, kteří ve městě z různých důvodů konání her chtěli, tak na počátku 90. let UNESCO prohlásilo město biosférickou rezervací, což znemožnilo být hostitelem podobných akcí. Paradoxně tak olympijské hry přispěly k faktu, že vznikla další chráněná oblast,“ dodal Klement. Letní olympiáda v roce 1992 se následně konala ve španělské Barceloně.
