„Svět nepočká.“ Plagův krok týkající se výuky cizích jazyků rozpoutal debatu

Povinná angličtina od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy. To byly některé z plánovaných změn, které měly platit od září 2027. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se je však rozhodl zastavit. To vyvolalo emoce a smíšené reakce mezi pedagogy i odbornou veřejností. Podle některých je rozhodnutí ministra rozumné, jiní jej naopak označili za nepochopitelné.

Plaga chce ponechat přímo na školách, jak výuku do ročníků na prvním stupni zařadí. Důležité dle něj je dosažení výstupní úrovně v páté třídě. Druhý cizí jazyk budou školy muset nejpozději od sedmé třídy nabízet, ale žáci si budou moci vybrat, zda si ho zvolí – nebo zda si z nabídky povinně volitelných předmětů vyberou nějaký jiný.

Vzdělávací program podle Plagy čekají ještě dvě kola úprav, než jej učitelé začnou zavádět do praxe. První kolo se odehraje v následujících dvou měsících, výsledek by měl být dostupný v polovině srpna, jak Plaga oznámil ředitelům škol v dopise. Změny však vyvolaly debatu.

Kritizoval je i Plagův předchůdce Mikuláš Bek (STAN), který změnu týkající se cizích jazyků jako součást rámcového vzdělávacího programu (RVP) koncem roku 2024 schválil. Podle tohoto RVP měly ZŠ takto začít učit povinně angličtinu v první třídě a druhý cizí jazyk nejpozději v sedmé třídě od září 2027, dobrovolně mohly už od loňského září. Plaga v únoru odložil harmonogram o rok, tedy na září 2028.

„Jazyková nařízení ministra Roberta Plagy jsou dalším krokem, který Česko přibližuje idiokracii. Rezignace na výuku angličtiny od 1. třídy a zrušení povinného druhého cizího jazyka nás zařadí na chvost Evropy a znevýhodní české děti proti jejich vrstevníkům z jiných zemí,“ napsal Bek na síti X.

Podle prezidenta Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce je ale nyní dobře, že nějaké rozhodnutí padlo. Připomněl, že školy, které na to mají kapacity a možnosti, mohou nadále vyučovat angličtinu od první třídy. Je podle něj možné, že školy k tomu samy přejdou, až to bude v jejich možnostech. Považuje také za dobré, že ZŠ budou mít povinnost další cizí jazyk nabízet a žáci si ho budou moci vybrat.

Také ředitel Základní a mateřské školy Josefa Šíra v Horní Branné a člen Asociace ředitelů základních škol České republiky Tibor Hájek v 90’ ČT24 řekl, že mu současná změna nyní vyhovuje. Nesdílí názor, že by tuzemsko na výuku angličtiny rezignovalo. „Ministr Plaga jenom dal školám tu možnost vyučovat ji od první třídy dobrovolně, ne povinně,“ podotkl.

Dodal, že má na prvním stupni vynikající učitele, kteří ale nejsou připraveni na to, aby vyučovali angličtinu „opravdu velmi kvalitně“. Podle něj jde na prvním stupni spíše o „získávání kladného vztahu k jazyku a učit by jej tak měl opravdu kvalifikovaný odborník“.

Nutno zmínit, že i Bekovo povinné zavedení výuky angličtiny od 1. třídy a zavedení povinného druhého cizího jazyka bylo tehdy terčem kritiky. Někteří odborníci upozorňovali například na to, že základní školy nejsou na tak radikální změnu, která, jak bylo zmíněno, měla přijít od září 2027, připravené. Kritizovali, že učitelé změny nepřijmou, nebo zůstanou jen na papíře. Zmiňovali rovněž, že na základních školách chybí aprobovaní učitelé cizích jazyků a že posunem výuky cizího jazyka již od první třídy se problém s kvalitou výuky prohloubí.

Nedostatek kvalifikovaných pedagogů je ale problém, na který upozorňují experti dlouhodobě. Podle posledních údajů ministerstva školství se podíl učitelů s odbornou kvalifikací od roku 2019 snížil z 93,4 procenta na současných 89,6 procenta. Průměrný věk učitelů se od té doby naopak zvýšil z 47,2 na 47,4 roku.

To však nepovažuje za argument například předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka svazkové Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová. „Některé věci je dobré udělat, i když na ně ještě nejsme zcela připraveni. Ten systém se tomu přizpůsobí. (...) Mě vytáčí debata o tom, že nebudeme učit angličtinu od první třídy, protože nemáme dostatek kvalitních pedagogů. Nemáme dostatek kvalitních pedagogů skoro na všechny předměty a odsunutí angličtiny to nijak neřeší,“ tvrdí.

„Svět nepočká“

„Nevíme, kdo by to učil, tak tedy počkáme. Svět nepočká, svět chce děti nebo mladé lidi, co umí anglicky přirozeně, nebojí se dělat chyby, komunikují,“ poznamenala v 90’ ČT24 s tím, že ve školství „trvá vše dlouhou dobu“. „Pokud budeme vždycky dělat jeden krok dopředu, dva kroky dozadu, čtyři do strany, tak se nikdy nikam nedostaneme,“ podotkla s tím, že nynější Plagova změna je zbytečná.

Česko je podle ní jednou z posledních zemí, která nemá povinnou angličtinu od první třídy a všechny státy okolo, které ji naopak mají, jsou na tom v lépe. Zmínila také, že toto rozhodnutí „ještě více prohloubí nerovnosti“.

Na to v pořadu upozornil i učitel angličtiny Bronislav Sobotka. Podle něj není diskuse o tom, jestli se bude učit angličtina od první třídy, ale jestli se ji budou učit všechny děti. „Třeba polovina z nich bude mít smůlu a od šesti let bude mít nevýhodu, těm bohatým to rodiče zaplatí. A těm ostatním říkáme: ,Sorry, měl jsi smůlu, bydlíš na špatným poštovním směrovacím čísle, tahle škola to neučí.‘ Mně to přijde strašně neférové,“ zdůraznil.

Podle něj navíc není jedno, kdy se jazyk učí. „Na to je skvělá právě první třída, kde se malé šestileté děti ještě nebojí mluvit, dělat chyby a experimentovat.“ „V Chorvatsku zavedli povinnou angličtinu od první třídy v roce 2003 a už nyní jsou druzí nejlepší na světě. My jsme dvacátí třetí a rozhodli jsme se ji zrušit. Z mého pohledu to vůbec nedává smysl,“ prohlásil.

Podle celosvětového žebříčku znalosti angličtiny vzdělávací organizace EF Education First za rok 2025 si Česko sice o 15 bodů polepšilo a posunulo se oproti předchozímu období o jednu příčku na 23. místo, ale nadále zaostává za svými evropskými sousedy.

Zatímco Německo, Polsko a Slovensko se letos přidaly k Rakousku do skupiny zemí s velmi vysokou úrovní angličtiny odpovídající úrovni C1, Česko zůstává na úrovni B2. Nejsilnější anglickou dovedností je podle žebříčku pro Čechy čtení, následuje poslech, psaní. Nejobtížnější je naopak mluvení.

Plaga: Školy ve výuce v první třídě mohou pokračovat

Plaga zdůrazňuje, že angličtinu od první třídy „nikdo neruší a školy, které ji už dnes vyučují, mohou klidně pokračovat“, uvedl to na síti X. Pro všechny školy je dle něj závazné dosažení výstupní úrovně znalostí z anglického jazyka v pátém ročníku.

Rámcový vzdělávací program na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčuje, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisuje, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na jejich konci. Školy podle něj vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.

Dokument podle Plagy čekají také formální úpravy, které by ho měly zjednodušit a snížit některé nároky kladené na školy. Současné znění je příliš složité, těžkopádné, obtížně převoditelné do praxe, přiznal ministr v dopisu adresovaném ředitelům škol.

Podle tematické zprávy České školní inspekce za rok 2023/2024 se v prvním ročníku některému cizímu jazyku učilo 49 procent a v druhém již 59 procent žáků základních škol. Od třetího ročníku se počet žáků, kteří se neučí žádnému cizímu jazyku, pohyboval jen kolem jednoho procenta.

Analytik vzdělávání Karel Gargulák z organizace PAQ Research míní, že v případě povinné angličtiny jsou klíčové především cíle – tedy úroveň toho, co by žák měl umět na konci prvního a druhého stupně. „Výzkumy ukazují, že zásadní je hlavně kvalita a intenzita výuky cizích jazyků,“ podotýká pro ČT24. To zmiňuje ve svém komentáři Kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem. Opravdu? i akademický ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich.

Dostatek kvalitních učitelů

Podle Münicha se nedá říct, že jedno řešení je absolutně prospěšné a druhé absolutně špatné. Nařídit povinnou angličtinu od první třídy zní dobře, pokud by se jí díky tomu děti automaticky dobře, snadno a rychle naučily, uvedl. Aby to fungovalo, musely by mít všechny školy dostatek kvalitních učitelů, což podle něj nemají.

„Jako by se společnost dělila na ty, kdo chtějí, aby děti uměly anglicky, a na ty, kdo to nechtějí. Ale ten druhý tábor podle mě vlastně neexistuje. Spor je v tom, jak toho docílit,“ řekl k debatě o podobě výuky jazyků programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta v podcastu Seznam Zpráv 5:59.

Prudká reakce na zrušení povinnosti vyučovat anglický jazyk od prvního ročníku ZŠ jej prý překvapila. „I když chápu motivace rodičů, že chtějí, aby děti uměly anglicky,“ sdělil pro ČT24 a dodal, že očekávaná úroveň, které mají děti na prvním stupni ZŠ dosáhnout, „se ale nemění“. Upozornil, že v nabíhajícím omezení odkladů povinné školní docházky bude minimálně v některých školách v prvních ročnících více dětí, které budou potřebovat více času na aklimatizaci a například i logopedickou podporu.

S rozhodnutím zrušit povinnou výuku angličtiny od první třídy naopak souhlasí například předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica Olga Nádvorníková. Naopak nesouhlasí se zrušením povinnosti dalšího cizího jazyka na ZŠ. Je to podle ní krátkozraké a nedomyšlené. Zásadně to ovlivní dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi či mezi venkovem a velkými městy, uvedla Nádvorníková pro ČTK.

Zpráva školní inspekce podle ní ukazuje, že volba dalšího cizího jazyka závisí na rodinném zázemí. „Děti z chudých rodin se proto další cizí jazyk učit nebudou, protože jej pro ně rodiče nevyberou,“ míní. Školní inspekce ve své zprávě ale také píše, že „tři pětiny dotazovaných učitelů cizích jazyků na základních školách by souhlasily s návrhem, aby další cizí jazyk nebyl povinným předmětem“.

Více volnosti

Nejnovější vývoj vítá učitelka španělštiny ZŠ a MŠ Ohradní v Praze Irena Kalousová. „Když jsou děti motivovány ke studování cizího jazyka, a ne donuceny si vybrat mezi dvěma nebo třemi jazyky, tak si myslím, že je to přínosem,“ uvedla pro ČT24. Ředitelka školy Eva Smažíková dodává, že díky změně budou mít studenti více volnosti. „Škola může reagovat na to, jaké má žáky, jaké jsou potřeby a jaké jsou požadavky rodin,“ vypíchla.

Mušuta v diskusi o druhém povinném jazyce každopádně postrádá argument obětovaných příležitostí. „Když máme omezený počet hodin výuky a budeme povinně vyučovat druhý cizí jazyk, (je otázkou, pozn. red.) na úkor jakého jiného předmětu to budeme dělat,“ podotkl pro ČT24. I v tomto má podle něj opatření ministra smysl – umožňuje vybrat si místo druhého cizího jazyka něco, co „může být pro konkrétního žáka přínosnější“.

Také Plaga zdůrazňuje, že kdo se chce profilovat směrem k jazykům, tak tu možnost bude mít. „Zároveň děti, které jsou manuálně zručné, technicky nadané, tak aby měly možnost volby. Nikdo neomezuje znalost druhého jazyka, ta povinnost školám zůstává, ale snažíme se individualizovat nabídku dětem,“ akcentoval ministr.

„Příliš rozdrobené školy“

Gargulák vnímá rozhodnutí v kontextu kapacitního a organizačního problému školství. „Bohužel máme příliš rozdrobené školy, jejichž zřizovatelé nejsou schopni zajistit odborný personál pro výuku jazyků – především v případě druhého cizího jazyka,“ podotkl. „O to lepší je mít možnost si zvolit jiný povinně volitelný předmět, když v dané škole nejsou dobří jazykáři,“ uvedl také pro ČTK Münich.

Problém se zajištěním výuky ale může nastávat i v tomto případě. Hájek jako ředitel malé školy v 90‘ ČT24 zmínil, že ačkoliv vítá zrušení povinnosti angličtiny od první třídy, byl by pro zachování povinného druhého cizího jazyka z logistických i provozních důvodů. „Budu teď muset na své malé škole nabízet ještě jinou alternativu pro ty žáky, kteří nebudou chtít chodit na němčinu. (...) Budu mít problém se sestavováním úvazku,“ zmínil.

Řešení ale existuje. Gargulák zmínil takzvaný svazkový systém, který už na některých místech Česka funguje. Jde o společnou meziobecní správu škol, která umožňuje sdílení nedostatkových aprobací učitelů a kompletní naplnění jejich úvazků. „Takovéto příklady máme v současnosti ze svazkového školství třeba na Rakovnicku nebo Šumpersku,“ upozornil.

Debata o výuce cizích jazyků má nicméně dle Münicha podstatnou slabinu – většina tvrzení o přínosech či škodách často stojí pouze na pocitech a zázemí solidních empirických výzkumů je dle něj v tuzemsku nedostatečné. Ani průzkumy v zahraničí podle něj nenabízejí jednoznačnou odpověď. „V tomto směru neexistuje absolutně správné či špatné řešení. Určitě se zde nehraje o nějakou českou tragédii,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 4 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 4 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 4 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Noční déšť částečně ochladil hořící budovu ve Zlíně, hašení pokračuje

Hasiči sedmým dnem likvidují rozsáhlý požár výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Noční déšť požářiště částečně ochladil. Hasiči však nadále prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Kvůli bouřkám, které v úterý večer a v noci na středu zasáhly region, se obávali silného větru. Mohl by mít vliv na stabilitu budovy. Neměl však takovou rychlost, aby bylo nutné evakuovat okolní stavby, řekl ve středu krajský mluvčí sboru Kamil Tlušťák. Kvůli bouřkám však hasiči v regionu zasahovali u dalších událostí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.