„Svět nepočká.“ Plagův krok týkající se výuky cizích jazyků rozpoutal debatu

Povinná angličtina od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy. To byly některé z plánovaných změn, které měly platit od září 2027. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se je však rozhodl zastavit. To vyvolalo emoce a smíšené reakce mezi pedagogy i odbornou veřejností. Podle některých je rozhodnutí ministra rozumné, jiní jej naopak označili za nepochopitelné.

Plaga chce ponechat přímo na školách, jak výuku do ročníků na prvním stupni zařadí. Důležité dle něj je dosažení výstupní úrovně v páté třídě. Druhý cizí jazyk budou školy muset nejpozději od sedmé třídy nabízet, ale žáci si budou moci vybrat, zda si ho zvolí – nebo zda si z nabídky povinně volitelných předmětů vyberou nějaký jiný.

Vzdělávací program podle Plagy čekají ještě dvě kola úprav, než jej učitelé začnou zavádět do praxe. První kolo se odehraje v následujících dvou měsících, výsledek by měl být dostupný v polovině srpna, jak Plaga oznámil ředitelům škol v dopise. Změny však vyvolaly debatu.

Kritizoval je i Plagův předchůdce Mikuláš Bek (STAN), který změnu týkající se cizích jazyků jako součást rámcového vzdělávacího programu (RVP) koncem roku 2024 schválil. Podle tohoto RVP měly ZŠ takto začít učit povinně angličtinu v první třídě a druhý cizí jazyk nejpozději v sedmé třídě od září 2027, dobrovolně mohly už od loňského září. Plaga v únoru odložil harmonogram o rok, tedy na září 2028.

„Jazyková nařízení ministra Roberta Plagy jsou dalším krokem, který Česko přibližuje idiokracii. Rezignace na výuku angličtiny od 1. třídy a zrušení povinného druhého cizího jazyka nás zařadí na chvost Evropy a znevýhodní české děti proti jejich vrstevníkům z jiných zemí,“ napsal Bek na síti X.

Podle prezidenta Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce je ale nyní dobře, že nějaké rozhodnutí padlo. Připomněl, že školy, které na to mají kapacity a možnosti, mohou nadále vyučovat angličtinu od první třídy. Je podle něj možné, že školy k tomu samy přejdou, až to bude v jejich možnostech. Považuje také za dobré, že ZŠ budou mít povinnost další cizí jazyk nabízet a žáci si ho budou moci vybrat.

Také ředitel Základní a mateřské školy Josefa Šíra v Horní Branné a člen Asociace ředitelů základních škol České republiky Tibor Hájek v 90’ ČT24 řekl, že mu současná změna nyní vyhovuje. Nesdílí názor, že by tuzemsko na výuku angličtiny rezignovalo. „Ministr Plaga jenom dal školám tu možnost vyučovat ji od první třídy dobrovolně, ne povinně,“ podotkl.

Dodal, že má na prvním stupni vynikající učitele, kteří ale nejsou připraveni na to, aby vyučovali angličtinu „opravdu velmi kvalitně“. Podle něj jde na prvním stupni spíše o „získávání kladného vztahu k jazyku a učit by jej tak měl opravdu kvalifikovaný odborník“.

Nutno zmínit, že i Bekovo povinné zavedení výuky angličtiny od 1. třídy a zavedení povinného druhého cizího jazyka bylo tehdy terčem kritiky. Někteří odborníci upozorňovali například na to, že základní školy nejsou na tak radikální změnu, která, jak bylo zmíněno, měla přijít od září 2027, připravené. Kritizovali, že učitelé změny nepřijmou, nebo zůstanou jen na papíře. Zmiňovali rovněž, že na základních školách chybí aprobovaní učitelé cizích jazyků a že posunem výuky cizího jazyka již od první třídy se problém s kvalitou výuky prohloubí.

Nedostatek kvalifikovaných pedagogů je ale problém, na který upozorňují experti dlouhodobě. Podle posledních údajů ministerstva školství se podíl učitelů s odbornou kvalifikací od roku 2019 snížil z 93,4 procenta na současných 89,6 procenta. Průměrný věk učitelů se od té doby naopak zvýšil z 47,2 na 47,4 roku.

To však nepovažuje za argument například předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka svazkové Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová. „Některé věci je dobré udělat, i když na ně ještě nejsme zcela připraveni. Ten systém se tomu přizpůsobí. (...) Mě vytáčí debata o tom, že nebudeme učit angličtinu od první třídy, protože nemáme dostatek kvalitních pedagogů. Nemáme dostatek kvalitních pedagogů skoro na všechny předměty a odsunutí angličtiny to nijak neřeší,“ tvrdí.

„Svět nepočká“

„Nevíme, kdo by to učil, tak tedy počkáme. Svět nepočká, svět chce děti nebo mladé lidi, co umí anglicky přirozeně, nebojí se dělat chyby, komunikují,“ poznamenala v 90’ ČT24 s tím, že ve školství „trvá vše dlouhou dobu“. „Pokud budeme vždycky dělat jeden krok dopředu, dva kroky dozadu, čtyři do strany, tak se nikdy nikam nedostaneme,“ podotkla s tím, že nynější Plagova změna je zbytečná.

Česko je podle ní jednou z posledních zemí, která nemá povinnou angličtinu od první třídy a všechny státy okolo, které ji naopak mají, jsou na tom v lépe. Zmínila také, že toto rozhodnutí „ještě více prohloubí nerovnosti“.

Na to v pořadu upozornil i učitel angličtiny Bronislav Sobotka. Podle něj není diskuse o tom, jestli se bude učit angličtina od první třídy, ale jestli se ji budou učit všechny děti. „Třeba polovina z nich bude mít smůlu a od šesti let bude mít nevýhodu, těm bohatým to rodiče zaplatí. A těm ostatním říkáme: ,Sorry, měl jsi smůlu, bydlíš na špatným poštovním směrovacím čísle, tahle škola to neučí.‘ Mně to přijde strašně neférové,“ zdůraznil.

Podle něj navíc není jedno, kdy se jazyk učí. „Na to je skvělá právě první třída, kde se malé šestileté děti ještě nebojí mluvit, dělat chyby a experimentovat.“ „V Chorvatsku zavedli povinnou angličtinu od první třídy v roce 2003 a už nyní jsou druzí nejlepší na světě. My jsme dvacátí třetí a rozhodli jsme se ji zrušit. Z mého pohledu to vůbec nedává smysl,“ prohlásil.

Podle celosvětového žebříčku znalosti angličtiny vzdělávací organizace EF Education First za rok 2025 si Česko sice o 15 bodů polepšilo a posunulo se oproti předchozímu období o jednu příčku na 23. místo, ale nadále zaostává za svými evropskými sousedy.

Zatímco Německo, Polsko a Slovensko se letos přidaly k Rakousku do skupiny zemí s velmi vysokou úrovní angličtiny odpovídající úrovni C1, Česko zůstává na úrovni B2. Nejsilnější anglickou dovedností je podle žebříčku pro Čechy čtení, následuje poslech, psaní. Nejobtížnější je naopak mluvení.

Plaga: Školy ve výuce v první třídě mohou pokračovat

Plaga zdůrazňuje, že angličtinu od první třídy „nikdo neruší a školy, které ji už dnes vyučují, mohou klidně pokračovat“, uvedl to na síti X. Pro všechny školy je dle něj závazné dosažení výstupní úrovně znalostí z anglického jazyka v pátém ročníku.

Rámcový vzdělávací program na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčuje, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisuje, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na jejich konci. Školy podle něj vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.

Dokument podle Plagy čekají také formální úpravy, které by ho měly zjednodušit a snížit některé nároky kladené na školy. Současné znění je příliš složité, těžkopádné, obtížně převoditelné do praxe, přiznal ministr v dopisu adresovaném ředitelům škol.

Podle tematické zprávy České školní inspekce za rok 2023/2024 se v prvním ročníku některému cizímu jazyku učilo 49 procent a v druhém již 59 procent žáků základních škol. Od třetího ročníku se počet žáků, kteří se neučí žádnému cizímu jazyku, pohyboval jen kolem jednoho procenta.

Analytik vzdělávání Karel Gargulák z organizace PAQ Research míní, že v případě povinné angličtiny jsou klíčové především cíle – tedy úroveň toho, co by žák měl umět na konci prvního a druhého stupně. „Výzkumy ukazují, že zásadní je hlavně kvalita a intenzita výuky cizích jazyků,“ podotýká pro ČT24. To zmiňuje ve svém komentáři Kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem. Opravdu? i akademický ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich.

Dostatek kvalitních učitelů

Podle Münicha se nedá říct, že jedno řešení je absolutně prospěšné a druhé absolutně špatné. Nařídit povinnou angličtinu od první třídy zní dobře, pokud by se jí díky tomu děti automaticky dobře, snadno a rychle naučily, uvedl. Aby to fungovalo, musely by mít všechny školy dostatek kvalitních učitelů, což podle něj nemají.

„Jako by se společnost dělila na ty, kdo chtějí, aby děti uměly anglicky, a na ty, kdo to nechtějí. Ale ten druhý tábor podle mě vlastně neexistuje. Spor je v tom, jak toho docílit,“ řekl k debatě o podobě výuky jazyků programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta v podcastu Seznam Zpráv 5:59.

Prudká reakce na zrušení povinnosti vyučovat anglický jazyk od prvního ročníku ZŠ jej prý překvapila. „I když chápu motivace rodičů, že chtějí, aby děti uměly anglicky,“ sdělil pro ČT24 a dodal, že očekávaná úroveň, které mají děti na prvním stupni ZŠ dosáhnout, „se ale nemění“. Upozornil, že v nabíhajícím omezení odkladů povinné školní docházky bude minimálně v některých školách v prvních ročnících více dětí, které budou potřebovat více času na aklimatizaci a například i logopedickou podporu.

S rozhodnutím zrušit povinnou výuku angličtiny od první třídy naopak souhlasí například předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica Olga Nádvorníková. Naopak nesouhlasí se zrušením povinnosti dalšího cizího jazyka na ZŠ. Je to podle ní krátkozraké a nedomyšlené. Zásadně to ovlivní dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi či mezi venkovem a velkými městy, uvedla Nádvorníková pro ČTK.

Zpráva školní inspekce podle ní ukazuje, že volba dalšího cizího jazyka závisí na rodinném zázemí. „Děti z chudých rodin se proto další cizí jazyk učit nebudou, protože jej pro ně rodiče nevyberou,“ míní. Školní inspekce ve své zprávě ale také píše, že „tři pětiny dotazovaných učitelů cizích jazyků na základních školách by souhlasily s návrhem, aby další cizí jazyk nebyl povinným předmětem“.

Více volnosti

Nejnovější vývoj vítá učitelka španělštiny ZŠ a MŠ Ohradní v Praze Irena Kalousová. „Když jsou děti motivovány ke studování cizího jazyka, a ne donuceny si vybrat mezi dvěma nebo třemi jazyky, tak si myslím, že je to přínosem,“ uvedla pro ČT24. Ředitelka školy Eva Smažíková dodává, že díky změně budou mít studenti více volnosti. „Škola může reagovat na to, jaké má žáky, jaké jsou potřeby a jaké jsou požadavky rodin,“ vypíchla.

Mušuta v diskusi o druhém povinném jazyce každopádně postrádá argument obětovaných příležitostí. „Když máme omezený počet hodin výuky a budeme povinně vyučovat druhý cizí jazyk, (je otázkou, pozn. red.) na úkor jakého jiného předmětu to budeme dělat,“ podotkl pro ČT24. I v tomto má podle něj opatření ministra smysl – umožňuje vybrat si místo druhého cizího jazyka něco, co „může být pro konkrétního žáka přínosnější“.

Také Plaga zdůrazňuje, že kdo se chce profilovat směrem k jazykům, tak tu možnost bude mít. „Zároveň děti, které jsou manuálně zručné, technicky nadané, tak aby měly možnost volby. Nikdo neomezuje znalost druhého jazyka, ta povinnost školám zůstává, ale snažíme se individualizovat nabídku dětem,“ akcentoval ministr.

„Příliš rozdrobené školy“

Gargulák vnímá rozhodnutí v kontextu kapacitního a organizačního problému školství. „Bohužel máme příliš rozdrobené školy, jejichž zřizovatelé nejsou schopni zajistit odborný personál pro výuku jazyků – především v případě druhého cizího jazyka,“ podotkl. „O to lepší je mít možnost si zvolit jiný povinně volitelný předmět, když v dané škole nejsou dobří jazykáři,“ uvedl také pro ČTK Münich.

Problém se zajištěním výuky ale může nastávat i v tomto případě. Hájek jako ředitel malé školy v 90‘ ČT24 zmínil, že ačkoliv vítá zrušení povinnosti angličtiny od první třídy, byl by pro zachování povinného druhého cizího jazyka z logistických i provozních důvodů. „Budu teď muset na své malé škole nabízet ještě jinou alternativu pro ty žáky, kteří nebudou chtít chodit na němčinu. (...) Budu mít problém se sestavováním úvazku,“ zmínil.

Řešení ale existuje. Gargulák zmínil takzvaný svazkový systém, který už na některých místech Česka funguje. Jde o společnou meziobecní správu škol, která umožňuje sdílení nedostatkových aprobací učitelů a kompletní naplnění jejich úvazků. „Takovéto příklady máme v současnosti ze svazkového školství třeba na Rakovnicku nebo Šumpersku,“ upozornil.

Debata o výuce cizích jazyků má nicméně dle Münicha podstatnou slabinu – většina tvrzení o přínosech či škodách často stojí pouze na pocitech a zázemí solidních empirických výzkumů je dle něj v tuzemsku nedostatečné. Ani průzkumy v zahraničí podle něj nenabízejí jednoznačnou odpověď. „V tomto směru neexistuje absolutně správné či špatné řešení. Určitě se zde nehraje o nějakou českou tragédii,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 2 hhodinami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 3 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 4 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 4 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 4 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 4 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.