Vysoké školy dostanou miliardy na opravu kolejí a menz. „Nesmíme šetřit ani na lidských zdrojích,“ zdůraznil ministr

Nahrávám video
90’ ČT24: Peníze pro vysoké školy
Zdroj: ČT24

Vysoké školy se mohou v příštích letech těšit na miliardy navíc. Ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil na zasedání České konference rektorů dodatečné finance na vzdělávání i vědu a výzkum a také ohlásil dotační program, ze kterého budou školy dostávat prostředky na opravy kolejí a menz. Financováním vysokého školství se zabýval i pořad 90' ČT24.

Vysoké školy po dlouholetém útlumu dostávají v posledních čtyřech letech čím dál více peněz a v příštím roce by to nemělo být jiné. K dosavadním 26,6 miliardy korun mají slíbeno dodatečných 1,7 miliardy. Z toho 800 milionů půjde na vzdělávání a 900 milionů na vědu a výzkum.

„Jsem rád, že jsme si uvědomili, že nelze na vysoké školy pohlížet, že pokud je tam méně studentů, tak jim lineárně snížíme prostředky. (…) Ony vykonávají řadu jiných funkcí, které nesouvisí s počtem studentů,“ poznamenal v 90‘ ČT24 ministr školství Robert Plaga, který peníze pro vysoké školy vyjednal.

Podle předsedy konference rektorů a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy ale přesto není stát k vysokým školám tak štědrý jako západní země. „Máme špatný poměr mezi institucionálním financováním a projektovým. Třeba v Německu dosahuje institucionální podpora až 70 procent,“ upozornil s tím, že jeho škola dostává od ministerstva jen polovinu prostředků.

Ministr Plaga ujišťoval, že rokem 2019 zvyšování prostředků pro vysoké školy nekončí a porostou i dál – i při zpomalení ekonomiky. „Musí růst. Pokud myslíme vážně řeči o inovační strategii a posunu ČR k zemi s vysokou přidanou hodnotou ve výrobcích a službách, nemůžeme při zpomalení růstu začít šetřit na lidských zdrojích. (…) Krátkodobě to může vypadat rozpočtově zajímavě, ale dlouhodobě na to doplatíme,“ zdůraznil.

Peníze na opravy kolejí budou navíc, ministerstvo rozdá 2,5 miliardy

Přestože hlavní náplní života na vysokých školách je vzdělávání, věda a výzkum, nedílnou součástí každé z nich jsou i koleje a menzy. Zejména menší univerzity přitom nemají peníze na jejich údržbu. Třeba Univerzita Hradec Králové by potřebovala na opravy svých kolejí 45 milionů. Rekonstrukce je přitom nutná a nejde jen o to, že si studenti stěžují na proleželé matrace. „Například podesty schodišť vyžadují úplnou rekonstrukci,“ uvedla ředitelka kolejí Univerzity Hradec Králové Eva Valentová.

Potřebná investice je ale pro školu vysoká. Podle mluvčího univerzity Jakuba Nováka tedy – pokud zůstane odkázána sama na sebe – půjde o postupné mnohaleté investice. „Byl by to několikaletý výhled. Šli bychom postupně, museli bychom prioritizovat,“ uvedl.

Univerzita Hradec Králové proto doufá, že uspěje s žádostí o dotaci z nového programu ministerstva školství – do roku 2027 si vysoké školy rozdělí 2,5 miliardy korun určených právě na opravy kolejí a menz.

„Masivně jsme investovali z evropských prostředků do výzkumné, vědecké infrastruktury. Teď je potřeba investovat do lidských zdrojů. Jedna z věcí, které (…) neodpovídají standardům 21. století, je ubytování na kolejích,“ řekl k dotačnímu programu ministr Plaga. Podotkl, že považuje stav kolejí za „to jeden z mnoha problémů, nedofinancovaných věcí, které ve školství jsou“.

Dotace na opravy kolejí přijdou vhod i velkým univerzitám. Ani na Univerzitě Karlově si na velkou rekonstrukci koleje nevydělají. Podle rektora Zimy je třeba „udržovat ubytování v cenově dostupných hladinách pro studenty, které se pohybuje mezi 2000 a 3000 na měsíc“; kompletní rekonstrukce například Švehlovy koleje na Žižkově by přitom přišla na 300 až 400 milionů. „Jak si na to máme od studentů vydělat,“ podotkl Tomáš Zima.

Zatím vypsalo ministerstvo školství na opravy kolejí a menz dvě výzvy za 1,5 miliardy korun. První končí 30. dubna, druhá k 30. červnu. Školy mohou žádat opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 3 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 7 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 8 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...