Poslanci ve středu jednali o vládních návrzích, které mají zmírnit krizi způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru. Schválili rozšíření možností centrální banky obchodovat na volném trhu, změnili i pravidla pro poskytování úvěrů a zvýšili strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Nájemníci bez příjmů budou načas chráněni před výpovědí z bytů. Také firmy s uzavřenými provozy mají získat nárok na odklad nájmu. Policisté i strážníci zřejmě budou moci pokutovat až 10 tisíci korunami lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření nemoci.
Lidem by za porušení opatření mohla hrozit pokuta na místě. Poslanci podpořili i odklady nájmů
Poslanecká sněmovna od středečního dopoledne jednala o návrzích, které předložila vláda kvůli koronavirové krizi. Schůze mohla pokračovat i po půlnoci, nakonec poslanci jednali téměř do třetí hodiny ráno.
Opozice varovala před zneužitím legislativní nouze
„Byl bych velmi ostražitý a nabádal vás k tomu zauvažovat, jestli náhodou tato situace – stav legislativní nouze – není spíše zneužita k tomu (…), aby to bylo konečně schváleno,“ řekl při projednávání úvodního středečního bodu – novele zákona o ČNB – poslanec opoziční ODS Jan Skopeček. Obdobná slova potom zněla z úst zástupců opozice i při projednávání dalších zákonů z pera ministerstva financí.
Mnoho opozičních připomínek ale při konečném hlasování neprošlo. Sněmovna začala balík ekonomických opatření schvalovat až po projednání jednotlivých návrhů. Schválili rozšíření kompetencí centrální banky, změnu pravidel pro poskytování úvěrů a také zvýšení strukturálního deficitu až na čtyři procenta HDP. Vláda míní, že bez takové změny by nemohla sestavit rozpočet na příští rok.
Zmíněný zákon o ČNB dává centrální bance širší možnosti obchodování na volném trhu. Obchodovat bude moci nejen se zlatem, ale se všemi drahými kovy, stejně tak s cennými papíry s delší splatností a nakupovat více například státní dluhopisy. „Velmi to pomůže, oživí to finanční trh,“ řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Část opozice se ale domnívá, že by banka neměla možnosti, které jí zákon dá, dostat vůbec.
„Myslíme si, že není úplně fér, aby v okamžiku, kdy bude krachovat bohužel celá řada ekonomických subjektů v reálné ekonomice, aby ty v tom finančním sektoru byly stoprocentně sanovány zásahy České národní banky. A především se obáváme, že ztráty z bilancí bankovního sektoru se přenesou do ztrát České národní banky,“ řekl v rozpravě Miroslav Kalousek (TOP 09).
Ve sněmovně vystoupil i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj může banka nakupovat cenné papíry na takzvaném centrálním trhu i nyní, ale pouze od bank a spořitelních družstev a musí jít o cenné papíry se splatností do jednoho roku.
„Je evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností,“ přiblížil guvernér.
Nakonec prošel vládní návrh ovšem s tím, že bude rozšíření pravomocí ČNB časově omezené do konce roku 2021. S tím souhlasila i ministryně financí.
Změna zákona o spotřebitelských úvěrech omezí maximální možnou výši úroků ze spotřebitelských úvěrů, které nebyly spláceny déle než 90 dnů. Zároveň omezuje výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné za opožděné splátky úvěrů. Při prodlení delším než tři měsíce pokuta nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky.
Tento zákon bude platit i po skončení nynější krize. „Proti úvěrovým predátorům je třeba bojovat nejen během současné krize, ale i po jejím skončení,“ zdůvodnila Alena Schillerová.
Deficit může být vyšší i přes odpor opozice
Zvýšení podílu strukturálního deficitu z 0,75 (což byl dosavadní střednědobý cíl pro roky 2020 až 2022) až na čtyři procenta vláda ve sněmovně prosadila i přes velké opoziční výhrady. Miroslav Kalousek a Mikuláš Ferjenčík (Piráti) neúspěšně navrhli dokonce zamítnutí návrhu novely zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Kalousek mimo jiné upozorňoval, že původně měl být zákon o rozpočtové odpovědnosti zákonem ústavním, aby jej vláda nemohla snadno změnit. „Dochází přesně k tomu, čeho jsme se obávali, že ta vláda říká: No a teď prostě se nám to nehodí, tak si to prostou většinou změníme,“ řekl. Vyzval kabinet, aby se choval, jako by zákon ústavní byl – k jeho změně by totiž dost hlasů neměl.
Ferjenčík ministryni Schillerové vyčetl, že „naprosto nehorázným způsobem obešla Úřad národní rozpočtové rady“. Šéfka resortu ale výhrady odmítla. Poslancům řekla, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.
Daň z nabytí nemovitosti nebude, ale odpočty za úroky z hypoték také ne
Zákonodárci se mimo pořad schůze dotkli i slíbeného zrušení daně z nabytí nemovitosti. Ministryně Schillerová řekla, že s tím počítá, ale potvrdila, že zároveň chce zrušit daňové odpočty z úroků u hypoték.
„Přece jenom je to určitý výpadek. Teď je doba, kdy byty klesly, kdy se oživuje trh, celá řada lidí čekala na tuto dobu. (…) Mám připraveno zrušení možnosti odečtu úroků z hypoték od základu daně – samozřejmě pro nové smlouvy, aby to bylo spravedlivé,“ připustila.
Předseda SPD Tomio Okamura vnímá plány Schillerové tak, že sice zruší daň, kterou označil za „amorální“, ale nahradí ji opatřením, které zhodnotil obdobně. „Vy výměnou za to vlastně potrestáte občany, kteří mají hypotéku,“ vyčetl ministryni financí.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zdůraznil, že podle něj takový souběh změn „prostě není v součtu zvýšení podpory“. „Především pro malé nebo nízkopříjmové rodiny, které si budou brát hypotéky s delší dobou splatnosti, asi i s vyšší úrokovou sazbou, nakonec toto řešení bude zhoršením toho, co je dnes,“ míní.
Firmy s uzavřenými provozy mají získat nárok na odklad nájmu
Firmy, které jsou v nájmu a kvůli opatřením musely zavřít své provozy, asi budou moci požádat o odklad nájmu za období od 12. března do 30. června. Na uhrazení splátek budou mít čas do konce letošního roku, rozhodla sněmovna na návrh poslankyně ANO Heleny Válkové.
Vláda požadovala tuto ochrannou lhůtu až do 31. března 2022. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se změnou souhlasil. Pokud bude třeba, termíny budou prodlouženy o další tři měsíce.
Zákaz jednostranného ukončení nájmu v ochranné době do konce června příštího roku se má vztahovat jen na neplacení nájemného, ale nikoliv neplacení energií a dalších služeb, shodli se poslanci. Důvodem změny je to, že pronajímatel prostor také nebude osvobozen od platby za energie.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon by mohl skončit u Ústavního soudu, neboť přenáší problém jedné skupiny podnikatelů na druhou a problém s neplacením nájmů odkládá do budoucna. Havlíček připustil, že zákon není obvyklý. Volání po vyšších kompenzacích státu pro živnostníky by podle Havlíčka mohlo zvýšit letošní plánovaný schodek státního rozpočtu z 200 miliard korun na dvojnásobek.
Nájemníci bez příjmů budou načas chráněni před výpovědí z bytů
Nájemníci bez příjmů asi nebudou moci dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné za nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou.
Vláda původně navrhovala lhůtu na neplacení nájemného do konce září a ochranou lhůtu do konce května 2021. Zkrácení lhůt prosadila podobně jako v případě nájemců prostor pro podnikání poslankyně ANO Helena Válková. Opatření podle ní poskytne vládě čas podpořit nájemníky bez příjmů jiným způsobem, nezatíží tolik pronajímatele.
Splátky nájemného bude možné podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odsunout v případě, že nájemník doloží, že nemůže platit kvůli snížení svých příjmů kvůli epidemii koronaviru. Sněmovna na návrh Leo Luzara (KSČM) rozhodla o tom, že nájemník bude muset předložit potvrzení od úřadu práce. Formu a náležitosti potvrzení má stanovit metodický pokyn.
EGAP má ručit za úvěry vývozcům a výrobcům
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) má kromě pojištění nově poskytovat také záruky za firemní úvěry na provoz, pracovní kapitál, inovaci a zkvalitnění výroby velkým vývozcům, výrobcům i obchodníkům. Záruky mají za cíl posílit platební schopnost podniků, které se orientují na vývoz. Vládní protikrizovou změnu zákona o pojišťování a financování vývozu sněmovna ve stavu legislativní nouze hladce schválila.
Současný zákon podle vlády neumožňuje EGAP poskytovat záruky za splacení úvěrů vývozců a výrobců, přímých i nepřímých. „Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí jistiny a postupy vyplácení peněžních prostředků ze státního rozpočtu stanoví nařízení vlády,“ stojí v důvodové zprávě.
Policie zřejmě bude moci pokutovat přestupky ohledně koronaviru
Policisté a strážníci zřejmě dostanou možnost ukládat pokuty až do 10 tisíc korun lidem, kteří budou porušovat opatření proti šíření koronaviru. Počítá s tím vládní návrh zákona, který schválila sněmovna, byť poměrně těsnou většinou. Návrh nyní dostane k projednání Senát.
Policisté by mohli pokutovat lidi například za porušení nařízení o omezení pohybu nebo za nezakrývání dýchacích cest. Kritici z řad opozice poukazovali na to, že opatření vlády i ministerstva zdravotnictví jsou přijímána ze dne na den a jejich výklad nebývá jednoznačný. Není například jasné, zda policie bude pokutovat dodržování dvoumetrových rozestupů v obchodech nebo nošení roušek v autech.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) hájil opatření kvůli tomu, že přestupky proti opatřením ministerstva zdravotnictví musí ve správním řízení projednávat krajské hygienické stanice místo potírání koronaviru. Ministr má za to, většina přestupků bude stejně jako dosud řešena domluvou. Policie ale potřebuje u některých přestupků účinnější nástroj. „Není to jen o rouškách, ale i o garážových party,“ řekl Hamáček k charakteru přestupků.
Pravidla insolvencí i exekucí se změní
Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Tyto i další změny přinese vládní návrh zákona, který sněmovna také schválila.
Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100 tisíc korun místo nynějších 30 tisíc korun.
Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání se bude podle předlohy v širší míře odečítat v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě. Rovněž tyto změny nebudou podle návrhu časově ohraničené.
Zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL) varoval, že propad příjmů způsobených koronavirovou krizí začíná ohrožovat už i střední třídu. „Hrozí dluhová pandemie,“ prohlásil.
Cestovní kanceláře budou moci za zrušené zájezdy dávat poukazy
Tuzemské cestovní kanceláře (CK) budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.
Poukazy budou chráněny zárukou pro případ úpadku CK. Vydávány budou muset být bez doplatku. Poukaz místo hotovosti musí CK nabídnout bez poplatku na rovnocenný zájezd. Pokud to nebude možné a ochranná doba skončí, CK bude muset klientovi uhradit veškeré zaplacené zálohy. Hotovost CK bude muset lidem vrátit i v případě, že náhradní zájezd v ochranné době nevyčerpají, a to nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby.
Sněmovna schválila zákon s úpravou svého výboru pro veřejnou správu, která počítá s tím, že klienti by měli získat poukaz na částku všech plateb, které uhradili. Vládní návrh přitom předpokládal poukaz nejméně v hodnotě zájezdu.
Poukaz budou moci odmítnout lidé spadající do takzvaných zvláště zranitelných skupin. Patří k nim senioři nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat.
Přijímací zkoušky na VŠ by mohly být 15 dnů po otevření škol
Přijímací zkoušky na vysoké školy by se mohly uskutečnit nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy by je mohly s ohledem na epidemii koronaviru uskutečnit prezenčně i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Počítá s tím zákon, který sněmovna jednomyslně schválila. Prodloužila lhůtu, ve které přijatí uchazeči budou moci dodat dodatečně maturitní vysvědčení, a to z vládou navrhovaných 30 dnů na 45 dnů po zápisu na vysokou školu.
Vysoké školy by podle předlohy také mohly prodloužit akademický rok a mohly by studentům odpustit poplatky za příliš dlouhé studium.
Některé vysoké školy už avizovaly, že kvůli epidemii budou muset zkoušky posunout. Termíny přijímacích zkoušek určuje každá vysoká škola sama, za standardního stavu je musí vyhlásit alespoň čtyři měsíce předem. Kvůli opatřením proti koronaviru to nemohou splnit, a zákon proto lhůtu zkracuje na 15 dnů.
Maturitní zkoušky by se podle jiné úpravy, která už byla přijata, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do 1. června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy.
Zprostředkovatelé ubytování v soukromí mají s úřady sdílet údaje
Zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb zřejmě budou povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Předpokládá to přijatá novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.
Projednání zákona ve stavu legislativní nouze zpochybňovali politici ODS. „Airbnb je vyřešeno na několik let,“ podotkl Marek Benda v souvislosti s nynějším zákazem vstupu cizinců do Česka. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by byl návrh i v obvyklém schvalovacím režimu přijat dřív, než do Česka dorazí první turisté.
Ministryně Klára Dostálová ale dala zákon do souvislosti s chytrou karanténou. Projekt má díky údajům z mobilních telefonů či platebních karet pomáhat odhalit, koho mohli nakazit lidé trpící nemocí COVID-19 způsobené novým koronavirem. Dostálové se zastal předseda pirátských poslanců Jakub Michálek, podle kterého předloha řeší zásadní problém. „Zákaz cestování skončí a my na to musíme být připraveni,“ zdůraznil.
Doplňovací senátní volby na Teplicku budou nejpozději v červnu
Odložené doplňovací senátní volby na Teplicku zřejmě budou nejpozději v druhé polovině června. Sněmovna takřka jednomyslně schválila zákon, podle něhož se tyto volby musí uskutečnit do letních prázdnin. Pokud s tím bude souhlasit i Senát, prezident Miloš Zeman bude muset tyto volby vyhlásit před koncem května.
Voliči na Teplicku si měli původně vybírat nástupce zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na přelomu března a dubna. Vláda ale hlasování odložila krizovým opatřením kvůli epidemii nového koronaviru.
Nejvyšší správní soud však následně uvedl, že kabinet jednal mimo své pravomoci, když o odkladu voleb rozhodl bez souhlasu zákonodárců. Ministerstvo vnitra ale v předloze trvá na tom, že postup byl legitimní a důvodný.
Realitním makléřům se zřejmě posune lhůta k prokázání odbornosti
Realitní makléři zřejmě budou moci prokázat odbornost pro svou práci až do začátku března příštího roku místo začátku letošního září, schválila také dolní komora. Část makléřů nyní nemůže kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru skládat zkoušky. Zprostředkovatelé je potřebují k přeměně své živnosti na vázanou.
„Aktuálně není možno zkoušky pořádat, on-line formu testů zákon nepřipouští,“ stojí v důvodové zprávě. Zkoušky mají písemnou, individuální ústní i praktickou část a trvají tři až pět hodin. Ministerstvo pro místní rozvoj je pokládá za nejprůhlednější způsob prokázání odbornosti.
V nemocnicích budou moci pracovat lékaři ze zemí mimo EU
V nemocnicích zřejmě budou moci pracovat lékaři ze zemí mimo Evropskou unii i bez potřebných aprobačních zkoušek. Vládní návrh zákona kritizovali poslanci ODS a SPD.
Lékaři z takzvaných třetích zemí by mohli pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu vyhlášeného kvůli koronavirové krizi a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půlrok, lhůta by se prodloužila na dalších šest měsíců od jeho konce. Obdobná pravidla mají platit pro nelékařské zdravotnické pracovníky.
Lékaři bez zkoušek by mohli pracovat výhradně pod přímým dohledem plně vzdělaného lékaře. Museli by mít navíc srovnatelné lékařské vzdělání. Některé krajské nemocnice už dříve avizovaly, že bez těchto lékařů by musely některá oddělení zavřít.
V úterý sněmovna prodloužila nouzový stav, schválila podporu pro OSVČ
V úterý zabrala poslancům – kteří se ve snaze omezit dosah případné nákazy sešli pouze v počtu 102 z celkových 200 – podstatnou část dne debata o prodloužení nouzového stavu a večer schválili ještě příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné.
Souhlasili také s tím, aby jednotlivci i firmy mohli v souvislosti s epidemií přerušit na tři nebo šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Povolili i to, aby se nezaměstnaní hlásili úřadu práce na dálku, bez osobní návštěvy na pobočce. Na pořadu mimořádné schůze i tak zbývalo ještě čtrnáct bodů.
Zákony se v rámci stavu legislativní nouze schvalují zrychleně v prvním čtení, poslanci si zároveň již v úterý odhlasovali, že každý příspěvek v rozpravě může být maximálně pětiminutový.