Poslanci schválili pomoc pro OSVČ, nouzový stav prodloužili do konce dubna

Poslanci po mnohahodinové diskusi souhlasili s prodloužením nouzového stavu do 30. dubna. Vláda požádala o rozšíření od 11. dubna o celý měsíc, její zástupci ale předem připustili, že se s prodloužením do konce měsíce spokojí. Ve sněmovně zněla kritika některých vládních kroků, především však opozice volala po jasném plánu návratu k běžnému životu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) slíbil, že bude po Velikonocích. Poslanci následně podpořili také pomoc osobám samostatně výdělečně činným, opozici se ale nelíbilo, že koaliční strany ignorovaly desítky pozměňovacích návrhů.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Poslanci v úterý jednali o balíku zákonů, které navrhuje vláda ve snaze omezit dopady opatření zavedených proti šíření nového typu koronaviru. Návrhy poslanci schvalovali ve stavu legislativní nouze, který vyhlásil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a sněmovna jeho trvání potvrdila. 

Při schvalování pořadu schůze neprošel návrh Víta Rakušana (STAN) na zřízení komise pro dohled nad chytrou karanténou a neuspěl ani Václav Klaus (Trikolóra) s návrhem na zařazení bodu s názvem Jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou.

Pomoc pro OSVČ prošla

Poslanci podpořili v hlasování pomoc osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Ty budou moci o podporu požádat bez ohledu na to, jestli jde o jejich hlavní nebo vedlejší příjem. K získání částky 25 tisíc by jim mělo stačit čestné prohlášení o splnění podmínek programu, přičemž požádat mohou i prostřednictvím e-mailu. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Pro schválení příspěvku nyní hlasovalo všech 102 přítomných poslanců. Příspěvek 500 korun denně je určen především těm osobám, které ekonomicky poškodila situace kolem epidemie koronaviru.

Na příspěvek mají dosáhnout lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek budou moci žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho budou mít nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat budou moci i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nebude podléhat zdanění. 

Podle části opozice to je málo a živnostníci by měli dostat 30 tisíc korun. „Pro stát bude levnější pomoci teď,“ vysvětlil místopředseda ODS Martin Kupka. Piráti a lidovci chtěli podporu navíc rozšířit i na další typy úvazků a podnikání. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka po hlasování kritizoval, že strany vládní koalice ignorovaly desítky pozměňovacích návrhů. 

Odklad splátek hypoték či úvěrů

Vedle toho poslanci také souhlasili s tím, aby jednotlivci i firmy mohli v souvislosti s epidemií přerušit na tři nebo šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Délku přerušení, o které bude nutno žádat požádat, by si mohli vybrat. Předlohu opět ještě posoudí Senát.

V případě jednotlivců má být podle návrhu odložen odklad splácení úroků i jistiny, ale úročení poběží dál. U firemních úvěrů bude pozastaveno jen splácení jistiny.
„Odložení splátek bude pro klienty dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Splátky budou odloženy poté, co to dlužník svému věřiteli oznámí a zdůvodní negativním ekonomickým dopadem pandemie koronaviru. Důvody nebude muset nijak prokazovat.

„Zavedením této možnosti se výrazně eliminuje riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice a z nich plynoucích následků v podobě exekucí a insolvencí,“ tvrdí ministryně.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nemá vztahovat na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů. 

Ve stavu legislativní nouze sněmovna rovněž schválila, že by se nezaměstnaní lidé mohli hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání i na dálku, nebudou muset na úřady práce osobně. Firmy, které zaměstnávají postižené, pak asi nebudou muset dokládat kvůli státním příspěvkům na jejich mzdy a dalším dotacím bezdlužnost. Podobně to bude platit i pro firmy, které požádají o příspěvky na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu.

Poslanci rovněž podpořili, aby úřadům práce klesla administrativa s některými současnými dávkami. Pro letošní druhé čtvrtletí by neměly muset plošně přehodnocovat výši příspěvků na bydlení, přídavků na dítě a zvýšení příspěvků na péči, lidé nebudou muset dokládat úřadům příjmy nebo vynaložené náklady za první tři letošní měsíce, bude se vycházet z předchozích. Změna má úředníkům uvolnit ruce, budou totiž mít na starosti v souvislosti s koronavirovou krizí vyplácení nových příspěvků na mzdy v rámci kurzarbeitu.

Pro prodloužení nouzového stavu do 30. dubna bylo 90 ze 102 poslanců 

Sněmovna měla v úterý na programu hned dvě mimořádné schůze. Formálně totiž poslanci oddělili od schvalování vládních zákonů žádost o prodloužení nouzového stavu. Tou se poslanci zabývali podstatnou část dne, jednat začali v devět dopoledne, hlasovali až před pátou odpoledne.

Na úvod schůze vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO) s žádostí o prodloužení nouzového stavu. Ačkoli v minulých dnech připustil, že by se vláda mohla spokojit s jeho prodloužením do 30. dubna, v souladu s rozhodnutím svého kabinetu požádal o prodloužení o celý měsíc, tedy do 11. května. Poslancům řekl, že podmínky, kvůli kterým jej vláda v březnu vyhlásila, stále trvají. „Riziko ztráty kontroly nad epidemií je vysoké,“ míní.

Předseda KSČM Vojtěch Filip poté navrhl prodloužení nouzového stavu jen do 30. dubna. Před závěrem rozpravy vystoupil ještě poslanec ODS Marek Benda, který navrhl prodloužit nouzový stav pouze o dva týdny. Před konečným hlasováním proběhlo ještě orientační hlasování, ze kterého vyplynulo, že prodloužení do 30. dubna má mezi přítomnými poslanci největší podporu, a následně sněmovna schválila 90 hlasy ze 102 přítomných potřebné usnesení. Jen v počtu 102 se zákonodárci sešli kvůli své ochraně před případnou nákazou novým typem koronaviru.

Poté, co vládě povolili prodloužit nouzový stav, rozhodovali poslanci ještě o případných doprovodných usneseních, žádné však neschválili. Opoziční politici jimi chtěli vládu zavázat, aby parlament podrobně informovala o některých svých plánovaných krocích.

„Největší bezpečnostní výzva od druhé světové války“

Babiš ve svém projevu ujistil, že se nechystá uzurpovat moc. Zdůraznil, že pandemie kononaviru nebude znamenat návrat k silnému a všemocnému státu a že omezení nepotrvají déle, než bude nutné. „Kromě zastavení epidemie je naším zásadním úkolem udržení chodu ekonomiky. (…) Hlavně potřebujeme přežít několik měsíců, které mohou být těžké,“ podotkl.

Vystoupil také ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), který současnou situaci označil za „největší bezpečnostní výzvu pro Českou republiku od druhé světové války“. Cílem je podle něj co nejméně vystavit české občany zbytečnému riziku.

Po vystoupení předsedy vlády si poslanci odhlasovali, že jednotlivá jejich vystoupení v rozpravě nepřesáhnou pět minut. První takto časově omezený projev měl předseda STAN Rakušan, po něm promluvil předseda SPD Tomio Okamura. Oba uvedli, že jejich strany podpoří prodloužení nouzového stavu do 30. dubna, což je datum, na kterém se opozice vesměs shodla a formálně je nakonec navrhl Vojtěch Filip (KSČM).

Prodloužení do konce měsíce připustili také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda klubu KDU-ČSL Vít Kaňkovský, ačkoli jejich strany by raději daly vládě jen dva týdny navíc.

Okamura označil prodloužení do konce dubna za „kompromisní návrh“. Podobně jej charakterizoval i Rakušan, který zároveň zdůraznil, že pokud bude třeba zachovat nouzový stav ještě v květnu, může se prodloužit znovu. „Jsme ochotni se tady scházet co deset dnů, co čtrnáct dnů a vždy si poslechnout názor vlády, jak se situace posunula,“ řekl.

Podle Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) je při prodlužování „potřeba vnímat rizika, která jsou s prodlužováním nouzového stavu spojena“. „Každý den prodloužení nouzového stavu má výrazné dopady do fungování demokratické společnosti,“ dodal.

Okamura ve svém projevu kritizoval nadnárodní korporace, Evropskou unii, která se podle něj během koronavirové krize věnuje jiným věcem, a rozsáhle kritizoval evropské politiky v souvislosti s náporem migrantů na řecké hranice. Vyzval k odchodu z EU, podle Okamury se chystají Unii opustit i další země.

Chceme plán, žádá opozice. Podle Vojtěcha bude po Velikonocích

Opozice chce od vlády kromě zdůvodnění, proč je potřeba nouzový stav prodloužit, slyšet, jak bude postupovat při uvolňování současných opatření. „Chceme plán vývoje. Chceme vysvětlit, co lze očekávat, pokud se epidemie bude ubírat tím, nebo oním směrem,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle předsedy ODS Petra Fialy by ale měla vláda předložit hned dva plány. První se shoduje s tím, o čem se zmínil Bartoš i další opoziční politici. Zároveň chce od vlády plán, který označil za „malé programové prohlášení“, jímž by kabinet nastínil své priority po skončení opatření proti koronaviru.

Zároveň šéf největší opoziční strany obvinil vládu z chaotického postupu. „Vláda musí ukončit období veřejně sdělovaných a poté popíraných nápadů,“ dodal s poukazem na rozdílná vyjádření zástupců exekutivy například k délce uzavření hranic nebo otevírání dalších typů prodejen.

Pekarová Adamová vládu kritizovala za to, že plán dalšího vývoje zatím nemá. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se ale na harmonogramu rozvolňování opatření pracuje. Odpoledne ve sněmovně ministr řekl, že ustanovil skupinu, která plán připraví. „Dal jsem kolegům za úkol, abychom měli plán připraven po Velikonocích,“ upřesnil.

Rozvolňování opatření podle něj půjde v postupných krocích a jejich dopady se budou vyhodnocovat. „Ale některá opatření, jako jsou hromadné akce, kulturní akce, sportovní akce, budou uvolňována úplně na závěr,“ dodal Vojtěch.

Hamáček poslancům řekl, že detailní plán dalšího postupu proti pandemii koronaviru za současné situace nemá nikdo a nikdo ani mít nemůže. „Jediný, kdo má plán, je ten virus,“ konstatoval šéf Ústředního krizového štábu s tím, že „nejsme na konci a některá složitá rozhodnutí nás ještě čekají“. Za takové prohlášení ho ale následně někteří opoziční politici kritizovali. 

„Zmiňuje se, že není možné sestavit plán, protože jediný, kdo má plán, je virus a jeho plán neznáme. Nechtěl bych přisuzovat patogenu záměr či agendu, to je podle mě falešný pohled na svět,“ podotkl místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

Během jednání po polední pauze hlasovali poslanci o návrhu Pekarové Adamové, aby byli v jednacím sále přítomni premiér, ministr vnitra a ministr zdravotnictví. Hamáček proti tomu protestoval, upozornil na gentlemanskou dohodu předsedů poslaneckých klubů, že není během schůze potřeba osobní přítomnost všech poslanců v sále a že mohou jednání sledovat například z kanceláře. Podle Pekarové Adamové by však dotyčná trojice měla být připravena odpovídat na dotazy poslanců. Její návrh ale neprošel.