Schillerová zmírní podmínky u příspěvku 25 tisíc korun. Svaz průmyslu žádá harmonogram uvolňování karantény

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) počítá se změnou podmínek u připravovaného příspěvku 25 tisíc korun. Pro jeho získání už například nebudou muset OSVČ dokládat pokles příjmů. Svaz průmyslu vyzval vládu, aby ještě do Velikonoc přišla s jasným plánem, jak a s jakými podmínkami bude uvolňovat omezení přijatá v souvislosti s šířením koronaviru. Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu oslabila více, než se předpokládalo. Koronavirus má na ekonomiku mnohem horší dopad, než měla globální finanční krize z let 2008 a 2009, uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Miroslav Chaloupka

Pro získání jednorázového příspěvku 25 tisíc korun nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem, které podnikaly před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu. V pátek to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Na podporu ale nedosáhnou lidé, kteří si podnikáním pouze přivydělávají při zaměstnání, registrovali se na Úřadu práce nebo čerpají dávky v hmotné nouzi.

Z programu nebudou vyloučeni ani lidé, kteří podnikají například jen sezonně. Týká se to podnikatelů, kteří činnost přerušili po 31. srpnu a k 12. březnu přerušení trvalo. Lidé, kteří nepodnikali celé období po 12. březnu, budou mít nárok na kompenzaci jen za dny, kdy neměli činnost přerušenou. Pokud podnikatel v žádosti uvede mylně dny, za které chce příspěvek 500 korun denně čerpat, nebude mu počítáno penále, píše se v pozměňovacím návrhu. Uvedla to agentura ČTK. Nárok na příspěvek budou mít i podnikající studenti do 26 let a spolupracující osoby.

Původní návrh vyžadoval, aby OSVČ doložily meziroční pokles tržeb za první čtvrtletí minimálně o deset procent. Další podmínkou byly loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun. To kritizovala například Asociace malých a středních podnik. I tyto podmínky by měly odpadnout. 

 O programu nazvaném Pětadvacítka budou příští týden jednat poslanci.

Svaz průmyslu chce znát data otevírání provozoven

„Firmy potřebují znát předem konkrétní data, kdy se budou otevírat jednotlivé provozy a služby. Vláda a další úřady musí vydat závazná hygienická pravidla pro fungování firem v době epidemie, která podniky budou moci převzít do svých vnitřních předpisů. Vláda by také měla zajistit dostatek ochranných prostředků,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák. Po Velikonocích už podle něj nastane vhodná doba pro alespoň částečné uvolňování těchto opatření a pro restart ekonomiky.

„Je dobře, že se vláda snaží podnikatelům pomoci. Ne vždy jsou ale opatření systematická či dořešená. Chceme, aby kroky na podporu firem a ekonomiky byly domyšlené do detailu a vyhlašovány včas,“ upozornil Hanák.  

Krize způsobuje dopravcům obří ztráty, poptávka je na desetině

Koronavirová krize, kvůli které se snížily přepravy cestujících až na desetinu jejich původního počtu, způsobuje dopravcům v Česku obří ztráty v tržbách. Například České dráhy odhadují ekonomické dopady krize v řádech miliard korun, stamilionové škody očekávají i další dopravci. Propouštění však podle firem nehrozí. Kvůli ztrátám někteří dopravci zřejmě zváží i omezení investic do nových vlaků.

V osobních vlacích Českých drah nyní jezdí zhruba desetina původního počtu cestujících. Pro dopravce to znamená obrovský výpadek tržeb. „Situace je ale stále živá, probíhají vratky časových jízdenek, redukce spojů a dalšího, takže na konkrétní vyčíslení ekonomických dopadů je ještě brzy,“ řekla mluvčí drah Gabriela Novotná. Za celou skupinu, do které vedle osobního dopravce patří i nákladní doprava a další dceřiné firmy, je však odhadla v řádech miliard korun.

Krize se totiž projevila i v dalších oblastech dopravy, nákladní ČD Cargo aktuálně řeší výpadek přeprav pro automobilový průmysl a také přeprav kontejnerů z přístavů. Propad zakázek navíc bude pokračovat, protože tuzemské automobilky, které patří k nejdůležitějším zákazníkům nákladních dopravců, prodloužily odstávku výroby minimálně do období po Velikonocích.

Propouštět zaměstnance ale začínají někteří autobusoví dopravci, kteří přišli o téměř všechny zakázky. Zhruba polovina přeprav ubyla i mnoha nákladním dopravcům, uvedlo sdružení dopravců Česmad Bohemia. Podle dopravců bude nutná pomoc státu.

Situace se podle sdružení navícneustále zhoršuje. V současnosti hlásí 90 procent jeho členů provozující příležitostnou a komerční dopravu výpadek téměř všech zakázek. Dalších osm procent pak přišlo o více než polovinu přeprav. Zcela ochromena je zájezdová doprava, téměř polovina firem je proto už nucena propouštět své zaměstnance, další část nechává své lidi doma pro překážku na straně zaměstnavatele.

Alarmující situace je podle sdružení i u autobusových dopravců zajišťujících dopravní obslužnost. Mnozí z nich nyní přepravují méně než deset procent obvyklého počtu cestujících.

„Je zjevné, že karanténní opatření nouzového stavu autobusovou dopravu zcela ochromila, a aby po skončení krize mohla začít znovu fungovat, neobejde se bez okamžité státní pomoci,“ uvedl mluvčí Česmad Bohemia Martin Felix.

Problémy se prohlubují i v nákladní dopravě. Téměř 40 procent kamionových dopravců zaznamenalo propad zakázek o více než polovinu, dalších 20 procent pak o třetinu. Podle Felixe to souvisí hlavně se zastavením automobilového průmyslu. Rapidně klesá i platební morálka zákazníků. Firmy proto očekávají, že krize se bude ještě zhoršovat. 

Vláda v pondělí rozhodla, že umožní dopravcům odklad úhrad záloh silniční daně a také platby mýtného. Dopravci to uvítali, podle nich jim to pomůže posílit likviditu. Vedle toho dopravní firmy žádají také například jednorázové dotace či pomoc s úhradou části mezd.

Jak vidí pomoc hospodářství ekonom

Jsou ještě dvě oblasti, které vláda může upravovat pro pomoc firmám, a to DPH a platby zdravotního a sociálního pojištění placené zaměstnavateli, řekl v Interview ČT24 ekonom Miroslav Zámečník. Za současný hlavní úkol považuje demonstrovat soudržnost společnosti a postarat se o rizikové a zranitelné skupiny, zejména seniory. Důležité jsou také dostatečné ochranné prostředky pro lidi „v první linii“. 

S odkazem na průzkum pro jednu banku řekl, že padesát procent firem vydrží s penězi měsíc, ostatní déle. Zatímco velké firmy mají své úvěrové rámce a posilují své hotovostní pozice, těm ostatním je nutno opatřit úvěry z bankovní soustavy a přenést riziko z bank na jiný subjekt, záruční agentury typu ČMZRB a nově EGAP, řekl ekonom, který je zároveň také analytikem České bankovní asociace. Zároveň odmítl, že by nová stimulační opatření mohla vést k inflaci. Naopak podle něho opět hrozí deflace. 

Zdůraznil také, že je nutno rozšířit pravomoce České národní banky - příslušnou novelu (podle níž bude pak moci podpořit stát při vydávání dluhopisů) poslanci  nedávno neprojednali ve zrychleném režimu, ale poslali ji do standardního procesu. „Kdo to neudělá, nic nepochopil a je spoluviníkem,“ uvedl Zámečník na adresu těch, kteří novelu nepodpoří. 

Dodal také, že pokud Česko neudělá správné věci ve správný čas a „zvorá to,“ tak ta politická odměna bude velmi nepříjemná. „Selhání důvěry ve schopnost státu měla v minulosti vždy velmi nepříjemné následky.“ 

Vývoj programů COVID

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) k pátku schválila podnikatelům, kteří podali žádost v programu COVID I, bezúročné úvěry za více než 300 milionů korun. Podpora putuje především k malým firmám napříč státem. Uvedla to mluvčí banky Marie Lafantová. Další žádosti ČMZRB stále vyhodnocuje. V první vlně programu na podporu malých a středních firem zasažených v souvislosti s koronavirem přijala přes 3200 žádostí přesahující 10 miliard korun. 

ČMZRB pak ve čtvrtek ráno spustila příjem žádostí do programu COVID II. Po třech hodinách byla vyčleněná suma 1,5 miliardy vyčerpána. O půjčku požádalo více než 700 živnostníků a malých a středních podnikatelů. Odpoledne vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zvýšil kapacitu programu na pět miliard korun. ČMZRB příjem žádostí zastaví v pátek ve 23:59. Do té doby nechce počet přijatých žádostí komentovat, uvedla Lafantová. Česká televize v pořadu Události uvedla, že k páteční 13:00 bylo podáno 2500 žádostí.

Je to nejtemnější hodina lidstva, tvrdí šéfka Mezinárodního měnového fondu 

Koronavirus má na ekonomiku mnohem horší dopad, než měla globální finanční krize z let 2008 a 2009. Uvedla to v pátek podle serveru televize CNBC šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová
Zdroj: AP
Autor: Jose Luis Magana

„Nikdy v historii MMF jsme nebyli svědky toho, že by se světová ekonomika zastavila,“ řekla Georgievová v projevu v ženevském sídle Světové zdravotnické organizaci (WHO). „Nyní se nacházíme v recesi, je to mnohem horší než globální finanční krize,“ dodala. Koronavirová krize podle šéfky MMF představuje „nejtemnější hodinu lidstva a velkou hrozbu pro celý svět.“

Georgievová upozornila, že MMF má pro boj s dopady koronaviru k dispozici až bilion dolarů (téměř 26 bilionů korun). „Jsme odhodláni využít z této částky tolik, kolik bude zapotřebí,“ dodala. O finanční pomoc již u MMF podle ní požádalo více než 90 zemí.

Podnikatelská aktivita je na minimu

Souhrnný index podnikatelské aktivity v konečném zúčtování klesl na 29,7 bodu z únorové hodnoty 51,6 bodu, oznámila organizace IHS Markit. Tvrdou ránu kvůli pandemii způsobené koronavirem dostal zejména dominantní sektor služeb, na který plnou vahou dolehla nařízení vlád mnoha evropských zemí zavřít restaurace a další podniky, kde se hromadí více lidí.

Souhrnný index je nejníže od července 1998, kdy se tato data začala sledovat. Předběžná zpráva uváděla, že index aktivity za březen klesl na 31,4 bodu. Hodnota pod 50 bodů signalizuje pokles aktivity, hodnota nad 50 bodů pak její růst.

„Údaje naznačují, že ekonomika eurozóny už je ve fázi poklesu, který se v přepočtu na celý rok blíží deseti procentům,“ upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „To nejhorší v nejbližší době zcela nepochybně teprve přijde,“ dodal.

Dílčí index pro služby klesl na 26,4 bodu z únorové hodnoty 52,6 bodu. I v tomto případě je konečná hodnota horší než předběžná. Rychlý odhad totiž uváděl pokles indexu na 28,4 bodu. 

Kvůli pandemii pracuje v Evropě mnoho lidí z domova, část profesí práci přerušila úplně, mimo jiné i pracovníci v některých továrnách. Výrobu přerušila i řada automobilek.

Britský automobilový průmysl potřebuje okamžitě hotovost a žádá vládu o pomoc dodavatelům. Někteří mají v čase koronavirové krize peníze jen na týdny, nikoli měsíce, řekl agentuře Reuters generální ředitel britského sdružení výrobců a prodejců automobilů Mike Hawes. Největší vývozce zboží v zemi zaměstnává více než 800 tisíc lidí. Mnozí z nich pracují pro výrobce součástek, kteří zásobují velké továrny - ty jsou ale nyní všechny zavřené.

Vláda sice oznámila sadu opatření včetně připravenosti platit 80 procent mzdy až do výše 2500 liber (téměř 78 900korun) měsíčně na zaměstnance, ta ale vstoupí v platnost až koncem měsíce. Hawes se zasazuje o další úlevy, jako je dočasné zrušení daňových příspěvků na zaměstnance nebo poplatků za vzdělávání učňů. Zásadní je podle něj rychlost: „Firmy peníze potřebují hned,“ řekl Reuters.

 Jednání o snížení dodávek ropy

Skupina vývozců ropy OPEC+ jedná o snížení globálních dodávek ropy na trh o deset milionů barelů denně. S odvoláním na informovaný zdroj to v pátek uvedla agentura Reuters. OPEC+ zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a několik dalších těžařů ropy v čele s Ruskem. Cena ropy výrazně klesla kvůli dopadům pandemie způsobené šířením koronaviru. Svou připravenost dohodnout se na snížení těžby oznámilo Rusko.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek uvedl, že zprostředkoval dohodu, jejímž výsledkem bude, že Rusko a Saúdská Arábie sníží těžbu o deset až 15 milionů barelů denně. To představuje deset až 15 procent globálních dodávek. Trump dodal, že snížení těžby ve Spojených státech nenabídl.

„Jsme připraveni jednat s našimi partnery v rámci OPEC+ a spolupracovat na této otázce se Spojenými státy,“ řekl v pátek k možnému snížení ropné těžby ruský prezident Vladimir Putin. „Podle předběžných odhadů si myslím, že to může znamenat snížení objemu přibližně o deset milionů barelů denně,“ uvedl ruský prezident. Může to podle něj ale být i o něco více nebo o něco méně.