Vláda schválila příspěvek pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun. Přijala i kurzarbeit

Vláda na svém úterním jednání schválila, že OSVČ postižené pandemií dostanou od státu jednorázovou částku 25 tisíc korun. Kabinet rovněž přijal kurzarbeit. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Vláda schválila i „lex covid justice,“ tento návrh má chránit podnikatele před insolvencí a zmírňuje podmínky lidí v oddlužení. Dojde také k zastavení exekucí, ve kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo.

Vláda v úterý schválila pravidla kurzarbeitu. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do 39 tisíc korun.

U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 tisíc korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Jakmile podniky mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun.

„Definitivně jsme schválili parametry a podmínky programu Antivirus (s kurzarbeitem), který bude startovat 1. dubna,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Ministři pak do pondělí připraví v kurzarbeitu také podporu pro firmy, které přes potíže fungují a platí zaměstnancům 100 procent mzdy, řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Nastavení opatření není podle ministra zatím stanoveno. Nárok na úlevu by ale měly mít firmy, které zaznamenaly pokles výnosu nebo produkce o 30 procent a drží si zaměstnance, kterým platí plné mzdy. Měly by nárok na kompenzaci mezd v řádu 20 procent. Opatření by mělo být pro firmy motivačním prvkem.

Nahrávám video
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura, Jan Bartošek a Michal Šmarda k opatření vlády
Zdroj: ČT24

Kabinet vyplatí OSVČ vyšší příspěvek, než se původně předpokládalo

Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25 tisíc korun. Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun.

Původně zamýšlel úřad vyplácet podnikatelům 15 tisíc korun měsíčně.

Program bude podle úřadu obhospodařovat finanční správa. Cílem je, aby žadatelé získali peníze už během dubna. Podporu správa vyplatí na základě vyplněného formuláře, který zveřejnění do 3. dubna. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na kterou má být částka odeslána. Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěných před finančními úřady.

Žádosti začne správa přijímat a následně vyplácet peníze poté, co bude dokončeno schválení návrhu. Ministerstvo financí to očekává nejpozději do 12. dubna. Návrh je předkládán formou zákona, sněmovna o něm bude jednat 7. dubna ve stavu legislativní nouze.

Peníze dostaneme k podnikatelům rychle a jednoduše, a to ve výši 500 Kč denně. V kombinaci s rozšířeným ošetřovným ve výši 424 Kč denně a prázdninami na sociálním a zdravotním ve výši 4896 Kč měsíčně podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období.
Alena Schillerová
ministryně financí

Peníze budou vypláceny za období od 12. března do konce dubna.

O peníze může požádat OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Jde tedy podle ministerstva například o živnostníka, samostatného zemědělce, autora nebo umělce, znalce, tlumočníka, veterináře, lékaře, poskytovatele zdravotní péče, architekta nebo daňového poradce. 

O moratoriu na splácení úvěrů se bude jednat ve středu

Návrh na zavedení moratoria na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů předložila vládě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Resort dále připravuje novelu, v rámci které by firmy mohly umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně. Plánuje také zrušit daň z nabytí nemovitostí. Spolu s tím chce také pro všechny nově uzavřené hypotéky zrušit daňové uplatnění odpočtů zaplacených úroků.

Během úterý však ministerstvo oznámilo, že „jeho balíček“ bude projednán ve středu. S plošným odkladem splátek úvěrů nesouhlasí řada bank, nebankovních poskytovatelů úvěrů i dalších společností. Vyplynulo to z ankety agentury ČTK. Poukazují na to, že ne všechny sektory jsou koronavirem výrazně postiženy, totéž se týká profesí. Varují také před morálním hazardem dlužníků.

Navržené změny u insolvencí

Podnikatelům se v souvislosti s epidemií koronaviru odloží povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Vláda v úterý schválila příslušný návrh ministerstva spravedlnosti, opatření by měla ve stavu legislativní nouze projednat sněmovna. Součástí návrhu je i usnadnění činnosti orgánů právnických osob, které se kvůli vládním opatřením nemohou scházet. Zákon také umožňuje prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních a mění podmínky oddlužení. 

Zákon má nově umožnit soudům prominout zmeškání lhůt i tam, kde to současná právní úprava vylučuje. Stejně má postupovat ministerstvo i ve správních řízeních ohledně práv poškozených nebo obětí trestných činů.

Změny se týkají také insolvenčního práva, protože řada lidí přišla kvůli nouzovému stavu o část příjmů nebo o práci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných hospodářských potíží, nově nebudou mít povinnost podat na sebe bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Ministerstvo chce také zakotvit mimořádné moratorium, aby ochránilo provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostanou do přechodných platebních potíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 6 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...