Vláda schválila příspěvek pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun. Přijala i kurzarbeit

Vláda na svém úterním jednání schválila, že OSVČ postižené pandemií dostanou od státu jednorázovou částku 25 tisíc korun. Kabinet rovněž přijal kurzarbeit. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Vláda schválila i „lex covid justice,“ tento návrh má chránit podnikatele před insolvencí a zmírňuje podmínky lidí v oddlužení. Dojde také k zastavení exekucí, ve kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo.

Vláda v úterý schválila pravidla kurzarbeitu. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do 39 tisíc korun.

U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 tisíc korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Jakmile podniky mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun.

„Definitivně jsme schválili parametry a podmínky programu Antivirus (s kurzarbeitem), který bude startovat 1. dubna,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Ministři pak do pondělí připraví v kurzarbeitu také podporu pro firmy, které přes potíže fungují a platí zaměstnancům 100 procent mzdy, řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Nastavení opatření není podle ministra zatím stanoveno. Nárok na úlevu by ale měly mít firmy, které zaznamenaly pokles výnosu nebo produkce o 30 procent a drží si zaměstnance, kterým platí plné mzdy. Měly by nárok na kompenzaci mezd v řádu 20 procent. Opatření by mělo být pro firmy motivačním prvkem.

21 minut
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura, Jan Bartošek a Michal Šmarda k opatření vlády
Zdroj: ČT24

Kabinet vyplatí OSVČ vyšší příspěvek, než se původně předpokládalo

Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25 tisíc korun. Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun.

Původně zamýšlel úřad vyplácet podnikatelům 15 tisíc korun měsíčně.

Program bude podle úřadu obhospodařovat finanční správa. Cílem je, aby žadatelé získali peníze už během dubna. Podporu správa vyplatí na základě vyplněného formuláře, který zveřejnění do 3. dubna. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na kterou má být částka odeslána. Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěných před finančními úřady.

Žádosti začne správa přijímat a následně vyplácet peníze poté, co bude dokončeno schválení návrhu. Ministerstvo financí to očekává nejpozději do 12. dubna. Návrh je předkládán formou zákona, sněmovna o něm bude jednat 7. dubna ve stavu legislativní nouze.

Peníze dostaneme k podnikatelům rychle a jednoduše, a to ve výši 500 Kč denně. V kombinaci s rozšířeným ošetřovným ve výši 424 Kč denně a prázdninami na sociálním a zdravotním ve výši 4896 Kč měsíčně podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období.
Alena Schillerová
ministryně financí

Peníze budou vypláceny za období od 12. března do konce dubna.

O peníze může požádat OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Jde tedy podle ministerstva například o živnostníka, samostatného zemědělce, autora nebo umělce, znalce, tlumočníka, veterináře, lékaře, poskytovatele zdravotní péče, architekta nebo daňového poradce. 

O moratoriu na splácení úvěrů se bude jednat ve středu

Návrh na zavedení moratoria na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů předložila vládě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Resort dále připravuje novelu, v rámci které by firmy mohly umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně. Plánuje také zrušit daň z nabytí nemovitostí. Spolu s tím chce také pro všechny nově uzavřené hypotéky zrušit daňové uplatnění odpočtů zaplacených úroků.

Během úterý však ministerstvo oznámilo, že „jeho balíček“ bude projednán ve středu. S plošným odkladem splátek úvěrů nesouhlasí řada bank, nebankovních poskytovatelů úvěrů i dalších společností. Vyplynulo to z ankety agentury ČTK. Poukazují na to, že ne všechny sektory jsou koronavirem výrazně postiženy, totéž se týká profesí. Varují také před morálním hazardem dlužníků.

Navržené změny u insolvencí

Podnikatelům se v souvislosti s epidemií koronaviru odloží povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Vláda v úterý schválila příslušný návrh ministerstva spravedlnosti, opatření by měla ve stavu legislativní nouze projednat sněmovna. Součástí návrhu je i usnadnění činnosti orgánů právnických osob, které se kvůli vládním opatřením nemohou scházet. Zákon také umožňuje prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních a mění podmínky oddlužení. 

Zákon má nově umožnit soudům prominout zmeškání lhůt i tam, kde to současná právní úprava vylučuje. Stejně má postupovat ministerstvo i ve správních řízeních ohledně práv poškozených nebo obětí trestných činů.

Změny se týkají také insolvenčního práva, protože řada lidí přišla kvůli nouzovému stavu o část příjmů nebo o práci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných hospodářských potíží, nově nebudou mít povinnost podat na sebe bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Ministerstvo chce také zakotvit mimořádné moratorium, aby ochránilo provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostanou do přechodných platebních potíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 11 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 12 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 15 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 18 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
včera v 16:42

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...