Podnikatelská aktivita ve Spojených státech klesla v březnu na rekordní minimum. Ve své předběžné zprávě to v úterý uvedla konzultační společnost IHS Markit. Podobná zpráva přišla i z eurozóny. Ve stejný den česká vláda na mimořádném jednání schválila novelu zákona o České národní bance. ČNB bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů, protože bude smět obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu. Sněmovna zároveň v úterý schválila také dočasné pozastavení EET, dále to, že se odpustí živnostníkům odvody minimálních záloh na zdravotní i sociální pojištění za půl roku a zvýšení schodku letošního rozpočtu na 200 miliard korun.
Elektronická evidence tržeb se pozastaví na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nebude muset evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat.
Stát zřejmě také odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku od března do srpna. Zálohy nebudou muset hradit v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné zřejmě nebudou muset rovněz hradit půl roku odvody na zdravotní pojištění. Odvody od března do srpna jim budou do výše minimální zálohy zcela odpuštěny.
Zmíněné změny v úterý zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Předlohy ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
Předlohu o ČNB bude pak sněmovna projednávat v obvyklém režimu, nikoli ve stavu vyhlášené legislativní nouze.
Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) uvedl, že nenavrhl zařazení novely o ČNB k návrhům zákonů určeným ke zrychlenému schvalování. Proti zrychlenému postupu projednávání této předlohy se vyslovila předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Úvodní kolo debaty se tak uskuteční zřejmě na příští řádné sněmovní schůzi, jejíž zahájení je plánováno na polovinu dubna.
Vydáváním dluhopisů chce například ministerstvo financí uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda ho v pondělí zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun, v úterý to odsouhlasila sněmovna.
V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. ČNB o tuto změnu usiluje od roku 2016.
„Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek,“ vysvětlil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Dodal, že v posledních dnech k obdobným krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.
Ministerstvo financí už oznámilo, že schodek rozpočtu zvýšený kvůli situaci kolem koronaviru chce pokrýt prodejem státních dluhopisů. Schillerová sdělila, že situace Česka je v tomto ohledu díky nízkému zadlužení dobrá.
V pondělí ministerstvo oznámilo, že v dubnu plánuje vydat státní dluhopisy za 33 miliard. V prosinci plánovalo za celý letošní rok vydat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy na domácím trhu za minimálně 120 miliard korun.
Omezování výroby v automobilovém průmyslu
Dačická společnost THK Rhythm Automotive Czech, která dodává díly pro automobilový průmysl, zastaví od 30. března minimálně na dva týdny výrobu. Zaměstnanci budou doma, dostanou 70 procent platu. Důvodem je pokles zakázek a zastavení výroby v koncernech Volkswagen, Fiat a dalších kvůli koronaviru.
Do 6. dubna nevyrábí Dura, která má továrny ve Strakonicích a Blatné. Produkci zastavila 20. března. Výjimkou je nový projekt pro Daimler, na němž se ve Strakonicích podílí asi 120 až 150 lidí, a jeden projekt pro Volkswagen. Všichni ostatní pracovníci jsou doma.
„Dura je kompletně odstavená, protože veškeré automobilky zastavily, BMW, Mercedes, celý koncern Volkswagen. Všichni stojí, včetně PSA, Fiatu. Firma se rozhodla na základě monitorování všech odstávek, že na dva týdny zavře,“ řekl ČTK ředitel strakonického závodu Jindřich Mandl. Zaměstnanci budou nejdřív vybírat dovolenou, pak budou doma případně za 60 procent mzdy.
I další jihočeské firmy omezují výrobu a nechaly zaměstnance doma nebo je poslaly na dovolenou. Písecká firma s.n.o.p. dodávající díly pro automobilový průmysl zastavila od 23. března na dva týdny, stojí i písecká společnost BaK systémy nebo vodňanský výrobce zemědělských strojů A. Pöttinger. Budějovický Budvar omezil výrobu o 30 procent, protože má plné sklady a klesly mu objednávky. Omezení zvažuje i holding Motor Jikov.
Výrobu zastavilo více evropských automobilek včetně koncernu Volkswagen, do kterého patří i Škoda Auto. Většinou počítají s tím, že opatření potrvá dva až tři týdny. V ČR kromě Škody Auto přerušily provoz i kolínská automobilka TPCA a Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.
Strojírenská firma Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí omezuje výrobu, z divize MAS Machine Tools je od pondělí 156 zaměstnanců doma na 60 procentech mzdy. Výrobu zastavila písecká firma Advics Manufacturing Czech, jež dodává brzdové systémy do aut a má 110 zaměstnanců. Omezení či zastavení výroby oznámil i Bosch Group nebo firmy Faurecia či Inovan, důvodem jsou zastavené nebo omezené výroby světových automobilek kvůli koronaviru.
Odstávka závodu skupiny Bosch v Krnově v Moravskoslezském kraji, v němž pracuje asi 200 lidí, bude zahájená 30. března a potrvá tři týdny, potvrdil mluvčí Bosch Group CZ Pavel Roman. Odstávka tak bude o týden kratší, než firma původně avizovala.
V dalších závodech v Jihlavě a Českých Budějovicích, které zatím vyrábějí, se firma dohodla s odboráři, jak budou vypadat budoucí omezení způsobená šířící se nákazou koronaviru. Zaměstnanci, kteří budou muset zůstat doma, dostanou náhradu mzdy ve výši 70 procent, v pozdějších týdnech 75 procent. Kolika zaměstnanců se to bude týkat, nelze zatím podle firmy říci. Bosch patří do skupiny největšího výrobce komponentů do aut.
Vývoj objednávek se v Boschi liší podle výrobků a druhu výroby. Skupina má závody v Brně, Jihlavě, Krnově a Českých Budějovicích a opravárenské centrum elektrického nářadí v Mikulově. Největší jsou jihlavská (4500 zaměstnanců) a českobudějovická továrna (téměř 3800 lidí).
Více než polovina firem čeká propad zakázek o více než pětinu
Více než polovina průmyslových firem ČR čeká v březnu a dubnu kvůli opatřením, která vláda přijala v souvislosti se šířením koronaviru, propad zakázek o více než 20 procent. Vyplynulo to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 340 průmyslovými podniky. Zaměstnanci více než poloviny těchto firem nyní pracují z domova nebo jsou na ošetřovném kvůli péči o děti, třetina firem má pracovníky v karanténě.
Svaz uvedl, že třetina firem už omezila výrobu a další třetina se k tomu chystá. Existenci dvou třetin firem by přitom ohrozil dvouměsíční výpadek výroby.
Podle průzkumu 30 procent podniků nyní pociťuje kvůli koronavirové krizi nedostatečnou poptávku v ČR. Více než čtvrtina firem má také problémy s dodávkami do zahraničí a s distribucí svých výrobků a služeb, včetně prodeje v obchodech. Čtvrtina průmyslových podniků také uvedla, že kvůli koronavirovým opatřením pociťuje nedostatečnou poptávku z ciziny.
Komerční banka zatím nevyplatí dividendu
Představenstvo Komerční banky (KB) navrhne dozorčí radě ponechat si celý čistý zisk za loňský rok na účtu nerozděleného zisku. Reaguje tak na výzvu České národní banky adresovanou tuzemským komerčním bankám, aby se zdržely výplaty dividend do doby odeznění dlouhodobějších důsledků epidemie koronaviru. Podobně reagovala už v minulém týdnu Moneta Money Bank.
Komerční bance loni stoupl čistý zisk o 0,4 procenta na 14,9 miliardy korun, představenstvo navrhovalo z vytvořeného zisku vyplatit dividendu v celkové výši 11 miliard korun, což představovalo 58 korun na akcii a výplatní poměr 74 procent ze zisku.
Rekordní propad podnikatelské aktivity v eurozóně i v USA
Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru prudce klesla, její index se propadl na rekordní minimum. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky v úterý zveřejnila společnost IHS Markit. Propad podnikatelské aktivity byl výraznější, než očekávali analytici. Údaje podle IHS Markit signalizují mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny zhruba o dvě procenta.
Index podnikatelské aktivity, který je považován za spolehlivý ukazatel zdraví ekonomiky, se v březnu snížil na 31,4 bodu z únorových 51,6 bodu. Zaznamenal tak nejprudší pokles od poloviny roku 1998, kdy jej společnost IHS Markit začala sestavovat. Sestoupil rovněž hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Podnikatelská aktivita v USA klesla v březnu na rekordní minimum. Ve své předběžné zprávě to v úterý uvedla konzultační společnost IHS Markit. Pandemie způsobená koronavirem utlumila aktivitu jak ve zpracovatelském sektoru, tak v sektoru služeb. Výsledky průzkumu IHS Markit posilují očekávání analytiků, že americká ekonomika už je v recesi, informovala agentura Reuters.
Průzkum se v USA uskutečnil mezi 12. a 23. březnem. Od minulého týdne guvernéři nejméně 18 amerických států, které se na celkové populaci země podílejí téměř polovinou, vydali nařízení, aby lidi zůstávali doma, vyjma nutných cest od obchodu, lékárny, na čerpací stanici nebo k lékaři. Přerušeny jsou rovněž podnikatelské aktivity, které nejsou považovány za nezbytné. Nařízení zůstat doma výrazně zasáhlo sektor služeb. Index nákupních manažerů pro toto odvětví se propadl na rekordní minimum 39,1 bodu z únorových 49,4 bodu, a zaznamenal tak nejvýraznější měsíční propad od října 2009. Analytici čekali pokles indexu na 42 bodů.
Ve zpracovatelském sektoru některé firmy zůstaly v provozu, jiné ale zavřely. Odvětví má problémy hlavně kvůli narušení dodavatelských řetězců. Jeho propad ale není tak výrazný, index klesl na 49,2 z 50,7 bodu v únoru. Dílčí ukazatel nových zakázek se ale dostal také pod 50 bodů.
Ryanair ukončí všechny lety, sdružení IATA žádá pomoc
Irská letecká společnost Ryanair v úterý informovala, že v dubnu a květnu nebude kvůli koronaviru provozovat žádné lety. Evropským vládám pak nabídla, že mohou využít její letadla, například k přepravě léků či ochranných prostředků. „Zkušenosti z Číny naznačují, že je zapotřebí tříměsíční období k tomu, aby se šíření viru dostalo pod kontrolu a omezilo. V tomto okamžiku neočekáváme, že budeme během dubna a května provozovat lety, bude to ale záviset na doporučení vlády,“ uvedl šéf podniku Michael O'Leary.
Aerolinky přijdou kvůli koronavirové krizi o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) na tržbách, mnohým už dochází hotovost. Oznámilo to v úterý Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA), které tak zdvojnásobilo svůj předchozí odhad ztrát. Sdružení také vyzvalo vlády k urychlení pomoci na záchranu leteckého průmyslu.
Aerolinky po celém světě odstavily z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšiřuje omezení v letecké dopravě, aby zpomalily šíření epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem. Výsledkem těchto opatření je značný tlak na finanční toky aerolinek.
Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví. Ředitel IATA Alexandre de Juniac uvedl, že už se naplno projevuje krize likvidity, aerolinky nevykazují žádné příjmy, zatímco fixní náklady zůstávají, takže zoufale potřebují peníze. Hlavní ekonom IATA Brian Pearce řekl, že mnoho aerolinek má nyní vyrovnaný rozpočet nebo jsou ve ztrátě.
Pokles čeká ekonomiky v celém evropském regionu, odhaduje Raiffeisenbank
Podle nejnovějších odhadů ekonomů Raiffeisenbank by měla česká ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru v letošním roce klesnout o 5,2 procenta. Pokles ekonomiky přitom očekávají u všech okolních států.
U Německa počítají s poklesem o 4,1 procenta, u Slovenska o šest procent, u Maďarska o 3,5 procenta a u Polska o dvě procenta. Informovala o tom hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. V příštím roce by se pak měly ekonomiky všech zemí regionu vrátit k růstu.
Mezi nejvíce zasažené sektory bude podle banky pravděpodobně patřit maloobchod, prodej automobilů, turistika, doprava, kultura a sport, pohostinství a ubytování, wellness nebo eventové a vzdělávací agentury. Všechny tyto sektory činí dohromady zhruba deset procent roční produkce ekonomiky a ročně utrží více než půl bilionu korun.
„V přepočtu tak ekonomika přichází každý den, vyjma státních svátků, o 1,5 miliardy korun na hrubé přidané hodnotě,“ uvedla Horská. Zároveň o dalších jeden až 1,5 miliardy korun denně přichází ekonomika zastavením výroby v automobilkách.
V případě, že by nařízená omezení trvala do konce dubna, počítá Raiffeisenbank v alternativním scénáři s poklesem ekonomiky o 6,1 procenta. Pokud by ale byla omezení odvolána až v polovině června, ekonomika by mohla podle odhadu klesnout letos až o 14,3 procenta. Zároveň ale z odhadů vyplývá, že čím větší propad by ekonomika zaznamenala letos, tím větší by byl příští rok ekonomický růst.
Ministerstvo financí pak v pondělí oznámilo, že očekává letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte by mohla česká ekonomika letos klesnout až o deset procent. Odhad předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví.
Fond ESM půjčí zemím eurozóny až do výše dvou procent HDP
Záchranný fond eurozóny (ESM) oznámil, že by mohl pomoci zemím platícím společnou měnou poskytnutím úvěrů až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP). Po úterní videokonferenci ministrů financí eurozóny věnované hospodářským dopadům pandemie to řekl šéf ESM Klaus Regling. Fond má k dispozici pro úvěrovou pomoc všem zasaženým zemím 410 miliard eur (téměř 11,4 bilionu korun).
Ministři jednali také o dalších opatřeních na pomoc ekonomikám čelícím krizi v důsledku pandemie. Na zvažovaném vydávání takzvaných koronových dluhopisů se však země eurozóny jednoznačně neshodly.
Stálý stabilizační mechanismus eurozóny má za cíl pomáhat ekonomikám, které se dostanou do vážných problémů. Možnost využití ESM v souvislosti s koronavirovou krizí musí schválit unijní lídři během čtvrtečního videosummitu.
