Vláda odsouhlasila návrh ministerstva financí na prominutí DPH na bezúplatné dodání zboží, které pomáhá zmírnit dopady šíření nákazy. Jde o roušky, respirátory a další ochranné pomůcky, ale i o dezinfekce a suroviny k jejich výrobě. Prominutí platí od 12. 3. po dobu nouzového stavu. Ministerstvo též rozhodlo, že zálohy silniční daně splatné v dubnu a v červenci bude možné uhradit až do 15. října. Podnikatelé, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít provoz, budou moci požádat o odklad nájemného až o šest měsíců. Stát zároveň navýší rozpočet na dopravní stavby o 6,5 miliardy na 113 miliard korun. O tři měsíce budou moci dopravci také odložit platbu mýtného.
Záloha na silniční daň se odkládá. Místo dubna a července půjde zaplatit až do 15. října
Opatření je zároveň součástí dopravního balíčku, kterým reaguje ministerstvo dopravy na současnou koronavirovou krizi. Opatření počítají s odkladem plateb dopravců za mýto i silniční daň, dále s posílením investic do dopravní infrastruktury či s úpravou prodeje jízdenek.
Silniční dani podléhají automobily, které využívají firmy i fyzické osoby k podnikání. Sazba se určuje u osobních aut podle obsahu motoru a objemu válců v motoru. V případě nákladních aut daň závisí na hmotnosti vozidla a počtu náprav. Daň se platí ve čtyřech čtvrtletních zálohách.
Vláda rovněž v pondělí schválila možnost půjčit si od Evropské investiční banky až osm miliard korun na vodní stavby, informovalo ministerstvo zemědělství. Peníze by se využily do roku 2025.
Kabinet také schválil návrh 1,2 miliardy korun na škody způsobené kůrovcovou kalamitou v období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2018.
Je možné žádat o odklad nájemného
Podnikatelé, kteří museli kvůli nařízení vlády uzavřít provoz, budou moci požádat o odklad nájemného až o šest měsíců, tedy do září. Dlužné nájemné budou následně moci splácet v dalším období, a to až dva roky. Po pondělním jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Návrh opatření bude připravovat Havlíček spolu s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO). V následujících dnech či maximálně týdnech opatření v konečném znění předložení ke schválení vládě.
Pražský magistrát nebude zvyšovat nájemcům svých nebytových prostor nájemné o inflaci. Jak řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09), vedení města dnes zrušilo původně schválenou valorizaci o 2,8 procenta. Rada také již schválila odklad nájmu a odpuštění úroků v případě opoždění platby nájemného. Chce tím vyjít vstříc podnikatelům, které ekonomicky poškozují opatření pro boj s koronavirem. Podobné kroky podnikají i radnice městských částí.
Víc peněz na dopravní infrastrukturu
Stát navýší letošní rozpočet na investice do dopravní infrastruktury o 6,5 miliardy na celkových 113 miliard korun. Rozhodla o tom vláda, oznámil ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mělo pomoci při současné krizi udržet úroveň stavebnictví a zaměstnanosti v oboru.
V době krize budeme navyšovat investice, abychom ochránili stavební ruch a firmy ve stavebnictví, pracovní sílu v oboru a také profese a řemesla na něj navázané.
Některé dopravní stavby byly kvůli nynější situaci zastaveny. Loni měl Státní fond dopravní infrastruktury, který má dopravní stavby na starosti, rozpočet původně okolo 86 miliard a během roku se výdaje zvýšily na zhruba 101 miliard korun.
Kde nemohou čerpat dovolenou
Vláda zakázala zaměstnancům subjektů takzvané kritické infrastruktury čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu kvůli šířící se nákaze nového koronaviru. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér Havlíček. Podle něj jde například o energetické provozy.
„Současně se nařizuje kritickým zaměstnancům určitý specifický režim, ve smyslu trávení svého času v místě, na kterém se domluví se zaměstnavatelem, s ohledem na cestování a podobně,“ uvedl ministr. Kritickou infrastrukturou jsou podniky, u kterých by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo zdraví osob.
K izolaci svých dispečinků už v minulých dnech některé firmy takzvané kritické infrastruktury přistoupily. Státní provozovatel ropovodů Mero spustil minulý pátek krizový plán a izoloval dispečink, z něhož pracovníci řídí provoz ropovodů Družba a IKL a tankoviště ropy. Operátoři a dispečeři jsou zcela izolováni od ostatních zaměstnanců a vždy na týden i od svých rodin. Podobný krok učinil také ČEZ. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany pak snížily kvůli šířící se nákaze koronaviru systém počtu směn ze šesti na čtyři. Dvě směny drží vedení elektráren vždy 14 dní doma jako zálohu.
Co vláda odložila na úterý
Podmínky kurzarbeitu či jednorázové dávky 15 tisíc korun pro OSVČ, i tyto body byly původně na programu pondělního jednání vlády. Nakonec byly odloženy na úterní zasedání. Vláda by měla projednávat pozměněný návrh kurzarbeitu pro firmy, na které dopadla opatření kvůli šíření koronaviru. Podle plánu by stát měl nyní vyplácet podle důvodu omezení výroby a služeb dva příspěvky na mzdy. Při karanténě a uzavřených provozech by poskytl 80 procent vyplacené náhrady či výdělku, při výpadku pracovníků a surovin či snížení poptávky 60 procent.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci řekl, že se o podpoře firem a živnostníků vedla v pondělí na zasedání vlády dlouhá debata a objevily se další návrhy. Dodal, že by se spolu měli sejít ještě Maláčová s ministryní financí Alenou Schillerovou, ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (oba za ANO) a ministrem vnitra a šéfem ČSSD Janem Hamáčkem. „Setkají se separátně. Nebylo to domyšlené celkově i legislativně,“ uvedl Babiš.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) pak během jednání vlády uvedl, že hospodářský krizový štáb, o jehož ustanovení stát uvažoval kvůli řešení dopadů šíření nákazy nového koronaviru na hospodářství, nakonec nevznikne. „Nakonec jsme to na vládu nedali, nebudeme vytvářet další orgán. Máme zde už Ústřední krizový štáb, vše řeší denně vláda. Pojede to v režimu ministerstva průmyslu a obchodu a ostatních resortů. Náplň aktivit se nemění,“ informoval Havlíček, který měl štáb vést.
Podmínky kurzarbeitu a pohled podnikatelů
Zaměstnavatelé by mohli od státu na mzdu lidí v uzavřených provozech získat zřejmě nejvýš zhruba 24 800 korun. Při poklesu poptávky kvůli omezením a koronavirové krizi by to mohlo být nejvýš 9300 korun a při výpadku surovin maximálně 12 400 korun. Z částek by se nejspíš měly platit odvody. Vyplývá to z návrhu pravidel kurzarbeitu, propočtů agentury ČTK a vyjádření vedení Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ještě před pondělním jednáním vlády. Ta projednání návrhu odložila na úterý.
Podle zástupců zaměstnavatelů jsou částky nízké. Poukazují na to, že přesná pravidla ani týden po schválení programu Antivirus s kurzarbeitem neznají. Obávají se také toho, zda úřady zvládnou podporu vyřizovat rychle. Asociace živnostníků považuje systém pěti příspěvků za příliš složitý.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden ČTK řekla, že se podoba programu Antivir upravuje a o částce se ještě bude jednat. „Budeme přispívat na hrubou mzdu v různých režimech od 50 do 80 procent,“ řekla pak ministryně v České televizi.
Podle návrhu by se stanovený podíl příspěvku od státu měl vyplácet do výše mediánové mzdy. Ta loni v posledním čtvrtletí činila podle statistického úřadu 31 202 korun. Stát by tak na mzdu v uzavřených provozech poskytl nejvýš 24 800 korun. Stejné by to bylo u pracovníků, kteří nemohli dostat práci, protože minimálně 30 procent jejich kolegů skončilo v karanténě či na ošetřovném. Zaměstnavatelům, kteří museli omezit výrobu či služby po poklesu poptávky v koronavirové krizi, by úřady dorovnaly z vyplaceného výdělku zřejmě nejvýš 9300 korun. Při omezení kvůli nedostatku surovin by to pak bylo nejspíš nejvýš asi 12 400 korun.
Podle komory, svazu i asociace je strop příliš nízko. „Firmy s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a s vyspělými technologiemi budou tak silně znevýhodněné. Přitom právě tyto firmy přece chceme nejen udržet, ale i rozvíjet,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Dodal, že pokud by se z příspěvku platily odvody, z každé poskytnuté stokoruny by zaměstnavatel státu hned zpět zaplatil 34 korun.
Podle Dlouhého by se příspěvky měly vyplácet aspoň do výše celostátní průměrné mzdy, nebo od průměrné mzdy v daném podniku. Pokud by se vycházelo z průměrného výdělku za poslední loňské čtvrtletí, kdy byl na 36 144 korunách, příspěvky by podle důvodu omezení výroby činily nejvýš asi 10 800, 14 600 a 28 900 korun.
Svaz průmyslu a dopravy prosazuje, aby strop příspěvku byl aspoň na 1,5násobku průměrné mzdy. U částky za poslední loňské čtvrtletí by tak činily nejvýš zhruba 16 300, 21 700 či 43 400 podle důvodu omezení výroby a služeb. Pokud by základem byla celoroční průměrná mzda 34 125 korun, dosahoval by podíl státu nejvýš 15 400, 20 500 či 41 000. Viceprezident svazu Jan Rafaj ČTK řekl, že pomoc v okolních státech začíná na 1,5násobku průměrné mzdy a německá vláda stanovila strop na 2,7násobku průměrného výdělku.
Místo pěti druhů přispěvků je lepší jeden, navrhuje asociace malých podniků
Za příliš komplikovaný, nepřehledný a nedostačující považuje chystaný český kurzarbeit asociace malých a středních podniků. Podle ní by se měl zavést místo pěti druhů příspěvků jen jeden. „Skutečný příspěvek státu podle předloženého modelu je na úrovni pouhých asi 35 procent,“ uvedla asociace. Žádá, aby stát pokryl 60 procent mzdy i s odvody. „Za těchto podmínek akceptujeme zastropování navrhované ministerstvem průmyslu ve výši 33 182 korun krácené superhrubé mzdy,“ uvedla asociace.
Odpuštění odvodů zaměstnavatelů i zaměstnanců požaduje také svaz. Komora pak uvádí, že by stát měl dočasně placení sociálních a zdravotních odvodů zrušit, nebo částku aspoň snížit a odvody přinejmenším odložit s možností postupného splacení v dalších letech.