Vysoké školy strana 2 z 5

Se začátkem nového akademického roku musí i vysoké školy v Česku řešit vzrůstající ceny energií. I z toho důvodu už teď vymýšlejí speciální režimy, díky kterým by měly výrazně uspořit: posouvají začátek výuky, snižují teplotu nebo se chystají školu na nějakou dobu úplně uzavřít. Distanční výuku ale zatím neplánují.

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc. Další miliony korun dá resort školství na podporu ukrajinských studentů na českých univerzitách. Ukrajincům přicházejícím do Česka se otevírají asistenční centra napříč republikou. Kraje budou chtít s vládou jednat o proplácení pomoci. Na Ukrajinu večer odjel vlak s humanitární pomocí, kterou zajistil Člověk v tísni. Zpět přiveze uprchlíky.

Ministerstvo školství připravilo pro učitele návod, jak by měli s žáky probrat současný ruský útok na Ukrajinu. Záměrem je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) to, aby žáci nehledali vinu za útok Ruska na Ukrajinu třeba u svých spolužáků ruské či ukrajinské národnosti a aby děti lépe chápaly informace a souvislosti mezinárodního konfliktu.

Víc než dva a půl tisíce zdravotních sester chybí momentálně v nemocnicích napříč republikou. Podle odborníků číslo dál poroste, pokud ze škol nezačne vycházet víc absolventů. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce proto během dvou let vzdělávání tohoto personálu finančně podpořit a zvažuje i změny v kompetencích zdravotníků.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Expertní komise zjistila pochybení v několika odborných článcích týmu vedeného Vojtěchem Adamem, budoucím rektorem Mendelovy univerzity v Brně. Doporučila jejich stažení z časopisů. Adam se omluvil, ale tvrdí, že u žádného z článků neměly vytýkané chyby signifikantní dopady na hlavní závěry prací. Zpráva uvádí, že zjištěné problémy sahaly od „hrubé nedbalosti při kontrole kvality“ až po „jasné známky manipulace s daty“.

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Kabinet v demisi schválil programy podpory pro podniky, živnostníky a zaměstnance. Premiér Andrej Babiš (ANO) také během jednání řekl, že nouzový stav nevyhlásí. Návrh na jeho znovuzavedení zvažovalo ministerstvo zdravotnictví. Umožnilo by to nařídit pracovní povinnost medikům. Návrh ale nakonec nikdo oficiálně nepředložil. Končící kabinet v pondělí uvolnil 192 milionů korun na PCR testování ve školách. Ty tak budou moci využít proplácení částkou 200 korun na test. Stát zároveň nakoupí asi 14 milionů antigenních testů pro školy, sdělil na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vláda také podle Babiše otevřela debatu o povinném očkování některých skupin zaměstnanců.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Od pondělí 15. listopadu platí nová proticovidová opatření. Studenti vysokých škol musí nosit respirátory i v rámci výuky, pokud jich bude v učebně alespoň padesát. Kabinet také zavedl povinnost testování pro neočkované zdravotníky v nemocnicích a zkrátil platnost testů pro návštěvy v sociálních zařízeních. Očkování mají hrazené i cizinci, kteří dlouhodobě v Česku legálně pobývají. Na některých školách se zároveň uskuteční druhé kolo lokálního testování na covid.

Studenti vysokých škol budou muset nosit respirátory i v rámci výuky. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na některých školách to ovšem fakticky nic neznamená, protože respirátory při výuce již vyžadují samy. Kabinet taky zavedl povinnost testovat se pro neočkované zdravotníky v nemocnicích. Nová pravidla začnou platit od pondělí 15. listopadu. Kvůli zhoršené situaci se ve čtvrtek sejde vládní rada pro zdravotní rizika, v pátek pak kabinet projedná možná další zpřísnění opatření.

Některé vysoké školy budou v příštím týdnu jednat o zpřísnění opatření nebo zavedení či rozšíření distanční výuky. Vyplývá to z výpovědí deseti univerzit pro ČT. Reagují tak na zhoršující se epidemickou situaci spojenou s onemocněním covid-19. Část univerzit už přitom omezuje počet studentů ve třídách nebo nabízí hybridní výuku, tedy možnost kombinovat přednášky v on-line i off-line podobě.

Karlovu univerzitu povede vůbec poprvé v historii školy žena. Lékařka Milena Králíčková se funkce ujme v únoru příštího roku. Důraz klade především na týmovou spolupráci a vytvoření týmového ducha na univerzitě. Zavést by chtěla také institut ombudsmana, aby do budoucna nedocházelo k sexuálnímu obtěžování, jaké ukázala kauza Dominika Feriho. Byla hostem Událostí komentářů.

Před třiceti lety byla v Ústí nad Labem slavnostně otevřena vysoká škola s názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. K již existující pedagogické fakultě přibyly dvě nové: fakulta sociálně ekonomická a životního prostředí. Novinkou bylo rovněž tříleté bakalářské studium.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova (UK). V hodnocení klesla z 260. místa na 266. V první pětistovce jsou ještě Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT), které jako jediné z výzkumných českých univerzit zaznamenalo zlepšení. Posunulo se z pozice 432 na 403.

Novým předsedou České konference rektorů se stane Martin Bareš z Masarykovy univerzity. Ve čtvrtek jej v Brně zvolilo plénum konference. Od 1. srpna letošního roku nahradí Petra Skleničku z České zemědělské univerzity v Praze, který funkci neobhajoval. Barešovo funkční období potrvá do poloviny roku 2023.

Školy ve Zlínském a Jihočeském kraji a na Vysočině se v pondělí přidají ke zbývajícím krajům v rotační výuce na druhém stupních základních škol a k plné výuce v mateřských školách. Školy, stejně tak jako obchody a provozovny služeb, se tak otevřou v celé České republice.

Od pondělí 3. května se budou moci do základních škol vrátit k rotační výuce žáci druhého stupně v šesti krajích a hlavním městě. Kromě už dříve avizovaných Karlovarského, Královéhradeckého a Plzeňského kraje se pro ně otevřou školy i ve Středočeském, Libereckém a Pardubickém kraji a v Praze. Platit to bude i pro nižší stupeň víceletých gymnázií a ve stejných krajích také budou moci chodit všechny děti do školek. Od 10. května pak bude rotační výuka druhého stupně ZŠ v celém Česku.

V Česku od půlnoci z neděle na pondělí přestal platit nouzový stav, který v zemi trval půl roku. Zatímco během posledních týdnů v zemi platily přísné restrikce, od pondělka mohou Češi znovu volně cestovat mezi okresy a skončí i zákaz nočního vycházení. Část dětí rovněž začne střídavě chodit do školy a otevřou se některé obchody, opravny nebo zoologické či botanické zahrady.

Termín maturit se posouvá a ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka budou dobrovolné. To jsou nejvýznamnější změny v ukončení středoškolského studia, které ve středu představil ministr školství Robert Plaga (za ANO). V Událostech, komentářích o tom debatoval s poslancem a členem školského výboru Martinem Baxou (ODS). Podle Plagy už je verze maturit konečná, podle Baxy by se ale ministr i premiér Andrej Babiš (ANO) měli studentům omluvit.