Vysoké školy strana 2 z 5

Setrvání Miroslava Ševčíka na pozici děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) je problematické kvůli dlouhodobě špatnému vedení fakulty, které poškozuje reputaci celé univerzity, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek. „Nejproblematičtější otázkou je, jak se mohl stát docentem a děkanem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Naopak člen fakultního senátu Jan Vondráček nepovažuje odvolání Ševčíka za opodstatněné a výtky vůči jeho působení považuje za osobní.

Aktuální vládní návštěva Olomouckého kraje a schůze v Jeseníku by neměly být posledními podobnými akcemi. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že výjezd, při němž ministři celý den poznávají problémy regionu, chce opakovat třikrát až čtyřikrát do roka. Loni k tomu neměl podle jeho slov kabinet prostor, po prvním půlroce mandátu se druhý věnoval předsednictví EU. Ambicí vlády je podle premiéry postupně navštěvovat i další regiony Česka.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Větší počet přihlášek než v předchozích letech zaznamenaly kanceláře vyřizující výjezdy na Erasmus+. Zájem roste jak o studijní, tak o praktické pobyty. České televizi to sdělili mluvčí vysokých škol. Studenti tak dohánějí covidové roky, kdy řada z nich pobyt v cizině odložila.

Ostravská univerzita (OU) v pondělí na výstavišti Černá louka otevřela City Campus s novými univerzitními budovami pro sport a umění. Od února se v Univerzitním zázemí sportu a behaviorálního zdraví a v Klastru umění a designu budou vzdělávat noví trenéři, učitelé, hudebníci, produkční a grafici. Náklady na vybudování univerzitních objektů přesáhly miliardu korun. Škola očekává, že jí nový kampus pomůže zvýšit konkurenceschopnost a přilákat další studenty, sdělil rektor Jan Lata.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Některé vysoké školy se začátkem letního semestru zdražily ubytování na kolejích. Učinily to i tři největší univerzity v Brně. Argumentují inflací, zejména růstem cen energií. Studenti jsou z toho však rozčarováni. Tvrdí, že už platí tolik, že by za to bylo bydlení v privátu. Připravili i petici, ve které žádají, aby škola při stanovení kolejného vycházela z růstu mezd.

Vysoké školy v Česku by mohly začít nabízet průmyslové doktorské studium. Tento způsob studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, je běžný v západoevropských zemích. O jeho českém provedení chce ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) jednat s představiteli několika firem a univerzit.

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání. Oznámilo to v úterý islamistickým Talibanem spravované ministerstvo vyššího vzdělání, uvedla agentura Reuters. Veřejné i soukromé školy v Afghánistánu nyní obdržely od ministerstva dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k univerzitnímu vzdělání. Nařízení vzápětí odsoudily Spojené státy a Británie na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.

Rostoucí náklady na energie řeší základní, střední i vysoké školy. Podle vlády by měla být v prostorách škol minimální teplota 20 stupňů. Hostem dalšího dílu pořadu Drahé Česko byl mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl.

Některé vysoké školy v Polsku ve svých rozpočtech nenašly peníze na provoz přes zimu. Důvodem jsou vysoké ceny energií a především elektřiny. Zvažují proto on-line výuku nebo dřívější zkoušky. Obavy o svůj provoz mají i některé kostely.

Se začátkem nového akademického roku musí i vysoké školy v Česku řešit vzrůstající ceny energií. I z toho důvodu už teď vymýšlejí speciální režimy, díky kterým by měly výrazně uspořit: posouvají začátek výuky, snižují teplotu nebo se chystají školu na nějakou dobu úplně uzavřít. Distanční výuku ale zatím neplánují.

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc. Další miliony korun dá resort školství na podporu ukrajinských studentů na českých univerzitách. Ukrajincům přicházejícím do Česka se otevírají asistenční centra napříč republikou. Kraje budou chtít s vládou jednat o proplácení pomoci. Na Ukrajinu večer odjel vlak s humanitární pomocí, kterou zajistil Člověk v tísni. Zpět přiveze uprchlíky.

Ministerstvo školství připravilo pro učitele návod, jak by měli s žáky probrat současný ruský útok na Ukrajinu. Záměrem je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) to, aby žáci nehledali vinu za útok Ruska na Ukrajinu třeba u svých spolužáků ruské či ukrajinské národnosti a aby děti lépe chápaly informace a souvislosti mezinárodního konfliktu.

Víc než dva a půl tisíce zdravotních sester chybí momentálně v nemocnicích napříč republikou. Podle odborníků číslo dál poroste, pokud ze škol nezačne vycházet víc absolventů. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce proto během dvou let vzdělávání tohoto personálu finančně podpořit a zvažuje i změny v kompetencích zdravotníků.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Expertní komise zjistila pochybení v několika odborných článcích týmu vedeného Vojtěchem Adamem, budoucím rektorem Mendelovy univerzity v Brně. Doporučila jejich stažení z časopisů. Adam se omluvil, ale tvrdí, že u žádného z článků neměly vytýkané chyby signifikantní dopady na hlavní závěry prací. Zpráva uvádí, že zjištěné problémy sahaly od „hrubé nedbalosti při kontrole kvality“ až po „jasné známky manipulace s daty“.

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Kabinet v demisi schválil programy podpory pro podniky, živnostníky a zaměstnance. Premiér Andrej Babiš (ANO) také během jednání řekl, že nouzový stav nevyhlásí. Návrh na jeho znovuzavedení zvažovalo ministerstvo zdravotnictví. Umožnilo by to nařídit pracovní povinnost medikům. Návrh ale nakonec nikdo oficiálně nepředložil. Končící kabinet v pondělí uvolnil 192 milionů korun na PCR testování ve školách. Ty tak budou moci využít proplácení částkou 200 korun na test. Stát zároveň nakoupí asi 14 milionů antigenních testů pro školy, sdělil na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vláda také podle Babiše otevřela debatu o povinném očkování některých skupin zaměstnanců.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.