Technická univerzita v Ostravě bude mít privátní mobilní síť 5G. Spustí ji v polovině roku

Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě (VŠB-TU) spustí privátní mobilní síť 5G. Postupně se tak stane největší živou laboratoří v Česku s ambicí testovat například auta s autonomním řízením nebo simulovat digitální výrobu vedle té fyzické. Do provozu se má kampusová síť 5G dostat v polovině tohoto roku.

Privátní kampusová síť se rozšíří o 5G technologie. Vysoká škola chce realizovat nejen vědecké výzkumy, ale také komerční pilotní projekty. Vzniknout má vlastně jakési smart město, ve kterém škola vyzkouší fungování digitální společnosti. 

„Mluvíme o stovkách megabitů za sekundu až gigabitů za sekundu se zpožděním několika milisekund. Druhá je oblast internetu věcí, senzoriky a napojení velkého množství malých zařízení, které dokáží využívat potenciál a přenosovou kapacitu systému 5G,“ uvedl odborný asistent na Fakultě elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava Libor Michalek.

Plně digitalizovaná výroba

V areálu vysoké školy báňské už v těchto dnech dokončují budovu, ve které vzniká univerzitní chytrá minitovárna. Součástí takzvané smart factory, tedy jakési továrny budoucnosti, bude například plně digitalizovaná výroba, která bude fungovat vedle té fyzické.

„Je tam i část Homecare, vedle které bydlí lidé. Jsou to pozorovací byty pro sledování života a potřeb bydlících občanů. Dále je to část Automotiv, kde budeme provádět simulace a testování nejmodernějších automobilových systémů, které jsou integrovány ve vozidlech s elektrickým pohonem nebo u vozidel s plánovaným autonomním řízením,“ přiblížil proděkan FEI VŠB-TU Ostrava Petr Šimoník. 

5G bude brzy nutností

5G je označení pro internet páté generace, která má nabídnout mnohem rychlejší a stabilnější internet. Nemá však nahrazovat předchozí generace a má fungovat zároveň i se sítěmi 3G a 4G. 

Nová generace ale nevzniká proto, aby mohli lidé z internetu rychleji stahovat například filmy nebo hudbu. 5G je potřeba například kvůli IoT (internet věcí). K internetu se bude v následujících letech připojovat stále více věcí, které by spolu měly vzájemně komunikovat, na což předchozí generace internetu nestačí. Novou síť chce do jednoho roku testovat i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 7 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 1 hhodinou

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.