Česko a Ukrajina si budou vzájemně uznávat předměty na školách

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. V úterý to uvedli ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří podepsali bilaterální smlouvu. Týká se všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.

Ukrajinští žáci podle informací na webu ministerstva školství (MŠMT) získají na konci školního roku vysvědčení, které umožní uznání jejich vzdělávání v době pobytu v ČR. U středního a vyššího odborného vzdělávání bude možné posoudit získané vědomosti a dovednosti prostřednictvím dokumentu Europass.

Například na základních školách se podle Balaše omezí on-line výuka ukrajinských dětí, které v Česku prezenčně studují základní školu. Tuto výuku na dálku zajišťují školy na Ukrajině, které děti navštěvovaly předtím, než kvůli ruské invazi uprchly do Česka. Dvojí výuka mnohdy vedla podle ministra k přetížení dětí. Dálkově by se tak nově školáci měli učit jen ukrajinský jazyk a ukrajinské reálie.

„Většina předmětů, které se učí ukrajinské děti na českých školách, se budou učit i nadále a budou uznávány. K tomu se on-line přidají jen ty typicky ukrajinské, jako je ukrajinština nebo ukrajinská historie. Zredukuje se tak množství předmětů, které se vyučují on-line,“ řekl Balaš.  

Docházka do základní školy je pro ukrajinské uprchlíky v Česku od září povinná. Kontroly docházky nejsou podle mluvčí resortu Anety Lednové v gesci ministerstva školství. Porušování povinnosti posílat děti do školy řeší Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ukrajincům, kteří své potomky ve věku školáků neposílají do českých základních škol, hrozí například omezení vyplácení sociálních dávek. Přehled o vyplácení dávek má ministerstvo práce a sociálních věcí.

Na stipendia pro vysokoškoláky resort vyčlenil 150 milionů

Smlouva Česka a Ukrajiny řeší také poskytování stipendií pro ukrajinské vysokoškoláky. Podle Balaše je na stipendia pro tyto studenty vyčleněno 150 milionů korun a v plánu jsou i společné vědecko-vzdělávací projekty. 

Před ruskou invazí studovalo na českých vysokých školách v řádném studiu zhruba čtyři tisíce ukrajinských občanů. Počet zapsaných studentů na české univerzity pro rok 2022/2023 je podle ministerstva vyšší, ale úřad očekává, že počet reálně přítomných studentů bude výrazně nižší. Důvodem je to, že Ukrajina nyní nedovoluje překročit hranice mužům od osmnácti do šedesáti let.

Podle českého ministra se dohoda mezi Českem a Ukrajinou začala připravovat už před několika lety, epidemie covidu-19 ale její uzavření oddálila. Dokument se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu upravil tak, aby zohlednil nynější situaci a podmínky.

Česko podle ukrajinského ministra přijalo v době válečného konfliktu zhruba 80 870 ukrajinských žáků a studentů. Přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do škol v Česku, bude podle ministerstva školství známý ke konci listopadu. On-line výuku poskytuje podle Škarleta většina základních škol, které na Ukrajině fungují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 2 hhodinami

VideoJak se pozná nástup nové totality? O tom debatovali hosté Fokusu Václava Moravce

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.
před 3 hhodinami

Zemřel někdejší člen kapely Olympic, klávesista Jiří Valenta

Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta. Bylo mu 66 let. O hudebníkově úmrtí informovala na facebooku kapela s odkazem na Valentovu rodinu. Ze skupiny před několika lety sám ze zdravotních důvodů odešel.
před 3 hhodinami

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 4 hhodinami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 4 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 6 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 6 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...