Česko a Ukrajina si budou vzájemně uznávat předměty na školách

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. V úterý to uvedli ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří podepsali bilaterální smlouvu. Týká se všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.

Ukrajinští žáci podle informací na webu ministerstva školství (MŠMT) získají na konci školního roku vysvědčení, které umožní uznání jejich vzdělávání v době pobytu v ČR. U středního a vyššího odborného vzdělávání bude možné posoudit získané vědomosti a dovednosti prostřednictvím dokumentu Europass.

Například na základních školách se podle Balaše omezí on-line výuka ukrajinských dětí, které v Česku prezenčně studují základní školu. Tuto výuku na dálku zajišťují školy na Ukrajině, které děti navštěvovaly předtím, než kvůli ruské invazi uprchly do Česka. Dvojí výuka mnohdy vedla podle ministra k přetížení dětí. Dálkově by se tak nově školáci měli učit jen ukrajinský jazyk a ukrajinské reálie.

„Většina předmětů, které se učí ukrajinské děti na českých školách, se budou učit i nadále a budou uznávány. K tomu se on-line přidají jen ty typicky ukrajinské, jako je ukrajinština nebo ukrajinská historie. Zredukuje se tak množství předmětů, které se vyučují on-line,“ řekl Balaš.  

Docházka do základní školy je pro ukrajinské uprchlíky v Česku od září povinná. Kontroly docházky nejsou podle mluvčí resortu Anety Lednové v gesci ministerstva školství. Porušování povinnosti posílat děti do školy řeší Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ukrajincům, kteří své potomky ve věku školáků neposílají do českých základních škol, hrozí například omezení vyplácení sociálních dávek. Přehled o vyplácení dávek má ministerstvo práce a sociálních věcí.

Na stipendia pro vysokoškoláky resort vyčlenil 150 milionů

Smlouva Česka a Ukrajiny řeší také poskytování stipendií pro ukrajinské vysokoškoláky. Podle Balaše je na stipendia pro tyto studenty vyčleněno 150 milionů korun a v plánu jsou i společné vědecko-vzdělávací projekty. 

Před ruskou invazí studovalo na českých vysokých školách v řádném studiu zhruba čtyři tisíce ukrajinských občanů. Počet zapsaných studentů na české univerzity pro rok 2022/2023 je podle ministerstva vyšší, ale úřad očekává, že počet reálně přítomných studentů bude výrazně nižší. Důvodem je to, že Ukrajina nyní nedovoluje překročit hranice mužům od osmnácti do šedesáti let.

Podle českého ministra se dohoda mezi Českem a Ukrajinou začala připravovat už před několika lety, epidemie covidu-19 ale její uzavření oddálila. Dokument se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu upravil tak, aby zohlednil nynější situaci a podmínky.

Česko podle ukrajinského ministra přijalo v době válečného konfliktu zhruba 80 870 ukrajinských žáků a studentů. Přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do škol v Česku, bude podle ministerstva školství známý ke konci listopadu. On-line výuku poskytuje podle Škarleta většina základních škol, které na Ukrajině fungují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMlhy a mokré silnice zvyšují riziko nehod. Nepodceňte počasí, nabádá policie

Ročně se v průměru stane skoro 900 dopravních nehod v mlze a téměř dvacet tisíc na mokré silnici, spočítal z dlouhodobých statistik Portál nehod. Právě podzim patří kvůli sychravému počasí mezi nejrizikovější. „Lidé podceňují to, že se nám počasí mění. Že tady v Praze je krásné počasí, neznamená, že v cíli, kam mám v plánu dojet, je to stejné,“ upozorňuje preventista Ondřej Penc z policejního prezidia. „Mlhová světla by se měla užít za sněžení, za hustého deště anebo právě za mlhy. Povinnost je při takových podmínkách užít zadní mlhovky, ty přední jsou dobrovolné,“ připomíná mluvčí policie v Plzeňském kraji Ondřej Hodan. Podle Portálu nehod se přes dvacet procent havárií v říjnu stane na mokré silnici. V listopadu je to skoro třicet procent.
před 6 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 21 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
24. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.