USA přijaly od Kataru luxusní letadlo, má sloužit jako Air Force One

Spojené státy přijaly od Kataru luxusní letadlo Boeing 747 a letectvo dostalo za úkol stroj upravit tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One pro přepravu Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Pentagon, podle něhož letadlo přijal ministr obrany Pete Hegseth. Ačkoliv Bílý dům trvá na tom, že dar je legální, dřívější oznámení o jeho možném přijetí vyvolalo obrovskou kontroverzi, upozornila stanice BBC.

„Ministr obrany přijal od Kataru Boeing 747 v souladu se všemi federálními pravidly a předpisy,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Resort nyní podle něj bude pracovat na zajištění řádných bezpečnostních opatření. Letoun bude nutné upravit, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál.

Třináct let staré letadlo bude vyžadovat značné vylepšení zabezpečení, vybavení k zabránění možnému odposlouchávání a také prostředky, aby bylo schopno odrážet rakety, upozornili odborníci. Letoun by mohl potřebovat doprovod stíhaček a jeho cesty by mohly být omezeny na území Spojených států, pokud nebudou provedena nákladná bezpečnostní opatření, podotkli podle Reuters experti.

Boeing Spojeným státům darovala katarská královská rodina a je jedním z nejcennějších darů, jaké kdy americká vláda obdržela. Nový komerční letoun 747-8 stojí přibližně čtyři sta milionů dolarů (8,9 miliardy korun).

„Temný den v historii“

Podle amerických demokratů a občanských skupin je neetické a pravděpodobně i protiústavní, aby Katar takový dar poskytl. „Dnešek (středa) je temným dnem v historii: prezident Spojených států oficiálně přijal největší úplatek od zahraniční vlády v americké historii,“ prohlásil lídr demokratické menšiny v americkém Senátu Chuck Schumer. Demokratické senátorky Mazie Hironová a Tammy Duckworthová v úterý uvedly, že modernizace letadla by mohla stát více než miliardu dolarů a že by to s sebou přineslo bezpečnostní rizika.

Kritiky se podle BBC ale nezdrželi ani někteří republikáni. „Zajímalo by mě, jestli naše schopnost posuzovat stav lidských práv (v Kataru) nebude zastíněna tímto velkým darem,“ poznamenal republikánský senátor Rand Paul.

Katar mezitím panující obavy odmítl a šéf Bílého domu Trump dříve prohlásil, že by bylo „hloupé“ Boeing 747 nepřijmout, transakci označil za veřejnou a transparentní. Pentagon zatím podle Reuters neuvedl, kolik úprava stroje bude stát ani jak dlouho bude trvat.

Zpožděné prezidentské speciály

Trump už dříve vyjadřoval zklamání nad zpožděním dodávek dvou nových, modernizovaných prezidentských speciálů. Během svého prvního funkčního období se dohodl se společností Boeing na dodání dvou nových strojů 747-8 v roce 2024. Představitel amerického letectva nedávno Kongresu sdělil, že Boeing uvedl, že je schopen letadla dokončit do roku 2027.

Současná prezidentská flotila zahrnuje dva letouny Boeing 747-200, které jsou v provozu od roku 1990, a několik menších letounů Boeing 757, podotkla BBC.

Trump minulý týden během své cesty po Perském zálivu navštívil i Katar, kde mimo jiné podepsal dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu amerických dolarů (26,7 bilionu korun). Katar také podepsal dohodu o nákupu letadel od amerického výrobce Boeing pro státní leteckou společnost Qatar Airways.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 8 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 8 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 15 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...