USA přijaly od Kataru luxusní letadlo, má sloužit jako Air Force One

Spojené státy přijaly od Kataru luxusní letadlo Boeing 747 a letectvo dostalo za úkol stroj upravit tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One pro přepravu Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Pentagon, podle něhož letadlo přijal ministr obrany Pete Hegseth. Ačkoliv Bílý dům trvá na tom, že dar je legální, dřívější oznámení o jeho možném přijetí vyvolalo obrovskou kontroverzi, upozornila stanice BBC.

„Ministr obrany přijal od Kataru Boeing 747 v souladu se všemi federálními pravidly a předpisy,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Resort nyní podle něj bude pracovat na zajištění řádných bezpečnostních opatření. Letoun bude nutné upravit, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál.

Třináct let staré letadlo bude vyžadovat značné vylepšení zabezpečení, vybavení k zabránění možnému odposlouchávání a také prostředky, aby bylo schopno odrážet rakety, upozornili odborníci. Letoun by mohl potřebovat doprovod stíhaček a jeho cesty by mohly být omezeny na území Spojených států, pokud nebudou provedena nákladná bezpečnostní opatření, podotkli podle Reuters experti.

Boeing Spojeným státům darovala katarská královská rodina a je jedním z nejcennějších darů, jaké kdy americká vláda obdržela. Nový komerční letoun 747-8 stojí přibližně čtyři sta milionů dolarů (8,9 miliardy korun).

„Temný den v historii“

Podle amerických demokratů a občanských skupin je neetické a pravděpodobně i protiústavní, aby Katar takový dar poskytl. „Dnešek (středa) je temným dnem v historii: prezident Spojených států oficiálně přijal největší úplatek od zahraniční vlády v americké historii,“ prohlásil lídr demokratické menšiny v americkém Senátu Chuck Schumer. Demokratické senátorky Mazie Hironová a Tammy Duckworthová v úterý uvedly, že modernizace letadla by mohla stát více než miliardu dolarů a že by to s sebou přineslo bezpečnostní rizika.

Kritiky se podle BBC ale nezdrželi ani někteří republikáni. „Zajímalo by mě, jestli naše schopnost posuzovat stav lidských práv (v Kataru) nebude zastíněna tímto velkým darem,“ poznamenal republikánský senátor Rand Paul.

Katar mezitím panující obavy odmítl a šéf Bílého domu Trump dříve prohlásil, že by bylo „hloupé“ Boeing 747 nepřijmout, transakci označil za veřejnou a transparentní. Pentagon zatím podle Reuters neuvedl, kolik úprava stroje bude stát ani jak dlouho bude trvat.

Zpožděné prezidentské speciály

Trump už dříve vyjadřoval zklamání nad zpožděním dodávek dvou nových, modernizovaných prezidentských speciálů. Během svého prvního funkčního období se dohodl se společností Boeing na dodání dvou nových strojů 747-8 v roce 2024. Představitel amerického letectva nedávno Kongresu sdělil, že Boeing uvedl, že je schopen letadla dokončit do roku 2027.

Současná prezidentská flotila zahrnuje dva letouny Boeing 747-200, které jsou v provozu od roku 1990, a několik menších letounů Boeing 757, podotkla BBC.

Trump minulý týden během své cesty po Perském zálivu navštívil i Katar, kde mimo jiné podepsal dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu amerických dolarů (26,7 bilionu korun). Katar také podepsal dohodu o nákupu letadel od amerického výrobce Boeing pro státní leteckou společnost Qatar Airways.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 8 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...