Pentagon strana 2 z 5

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Oznámil to Bílý dům. Rozhodnutí je prvním velkým balíčkem Bidenovy administrativy určeným na pomoc Tchaj-wanu v boji proti Číně, který čerpá z vlastních amerických zásob. Rozhodnutí se pravděpodobně setká s nevolí Číny, která považuje ostrov za součást svého území.

Ukrajinci spustili na jihu hlavní úder protiofenzivy, píše americký list The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje z Pentagonu. Podle deníku se pokusí prolomit pozemní spojení Krymu s Donbasem a Ruskem. Kyjev vyslal do boje tisíce rezervistů, mnozí z nich prošli výcvikem na Západě a mají k dispozici západní zbraně, uvedl NYT. V poslední době sílí kritické hlasy na adresu Ukrajiny kvůli pomalému postupu, mnozí analytici však upozorňují, že tento opatrný postup je vzhledem k hluboké ruské obraně nutný. Frustraci a úpadek morálky hlásí někteří vojáci. Ztráty jsou podle nich obrovské – na sto metrů osvobozeného území padne až pět vojáků, sdělil zdroj z armády serveru Kyiv Post.

Nečekané důsledky americké kulturní války: poprvé za více než sto let nemá americká námořní pěchota potvrzeného nejvyššího velitele. Jmenování blokuje jediný republikánský senátor. Protestuje tak proti politice Pentagonu, který vojačkám usnadňuje přístup k potratům. Prezident Joe Biden jeho postoj kritizoval s tím, že ohrožuje národní bezpečnost.

Zanedlouho to bude rok a půl od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. A podobnou dobu už Jižní Koreu vládní představitelé Spojených států amerických či zemí Evropské unie tlačí k větší podpoře okupovaného státu, a to vojenské. Soul je totiž velkým výrobcem zbraní a uchyluje se pouze k sekundárnímu posilování ukrajinské obrany. Tlak roste, ale Jižní Korea si stojí za svým vzhledem k možným rizikům.

Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Oznámil to v pátek Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany v tiskové zprávě poskytnuté ČTK.

Spojené státy a Belgie v pátek oznámily, ve dvou samostatných prohlášeních, že dodají Ukrajině další zbraně. Spojené státy poskytnou Ukrajině novou vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Belgie dodá ukrajinské armádě dělostřeleckou munici ráže 105 milimetrů v hodnotě 32,4 milionu eur (765 milionů korun).

I přes to, že Rusko opakovaně varuje Západ před vojenskou podporou Ukrajiny, evropské země ani Spojené státy se nenechají zastrašit. Putinovy hrozby se opakovaně ukazují jako prázdné. Obav se zbavují i představitelé USA. Podle hlasů z ministerstva zahraničí přesto s ruskou hrozbou při rozhodování kalkulují. To ale popírá Pentagon.

Americká federální prokuratura získala zvukový záznam ze schůzky v létě 2021, na které bývalý prezident Donald Trump přiznává, že si poté, co opustil Bílý dům, nechal utajovaný dokument Pentagonu o potenciálním útoku na Írán. Informovala o tom americká televizní stanice CNN s odvoláním na několik zdrojů. Trump přitom dříve tvrdil, že si žádné utajované materiály nenechal.

Česká zahraniční politika se podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ve Washingtonu těší uznání amerického Kongresu. Na závěr čtyřdenního jednání uvedla, že sněmovní delegace se ujistila hlavně o stejném přístupu ohledně pokračující pomoci napadené Ukrajině či podpoře Tchaj-wanu vůči potenciální čínské hrozbě.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Bidenova administrativa udělala účetní chybu při určování hodnoty vojenské podpory Ukrajině. Neúmyslně tak uvolnila přibližně další tři miliardy dolarů (66 miliard korun) na pomoc napadené zemi. Republikáni ale vládu kritizují, že se tím před nacházející ofenzivou zdržela tolik potřebná pomoc Kyjevu.

Ukrajincům se podařilo už podruhé za dva týdny zneškodnit ruské nadzvukové rakety Kinžal. Boří tak mýtus o nezachytitelné a nezastavitelné střele, který se snaží v posledních letech živit ruský vůdce Vladimir Putin a jeho generálové. Zneškodnění kinžalů překvapilo i vojenské experty a vyvolalo vlnu nadšení v Pentagonu. Právě americký protiletecký systém Patriot pomáhá Kyjevu zastavit ničivé ruské rakety.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo, aby firmy z USA Česku případně prodaly techniku pro modernizaci bitevníků AH-1Z a vrtulníků UH-1Y v hodnotě asi 650 milionů dolarů (13,8 miliardy korun), informovalo americké ministerstvo obrany. Na kontraktu by se podílely hlavně firmy Bell Helicopter, Textron a General Electric. Česká armáda má z USA získat 12 nových vrtulníků a osm starších strojů. Po renovaci bude mít osm starších vrtulníků stejné vybavení jako 12 nových, uvedlo ve středu české ministerstvo obrany.

Islamistické hnutí Taliban podle Bílého domu zabilo strůjce sebevražedného útoku na kábulském mezinárodním letišti během evakuace spojenců z Afghánistánu. Při chaotické operaci v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků a zhruba 170 civilistů.

Kauza úniků tajných dokumentů v USA podle expertů ukazuje, jak Američané přemýšlejí, a může ohrozit jejich reputaci. Podle ministra zahraničí Spojených států Antonyho Blinkena by to ale na spolupráci se strategickými partnery nemělo mít vliv. Tématu se věnuje pořad Zóna ČT24.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v souvislosti s únikem utajovaných amerických dokumentů, které odhalují citlivé informace spojené s válkou Ruska na Ukrajině, zatkl 21letého Jacka Teixeiru. Uvedly to zpravodajský web CNN a list The New York Times (NYT), informaci později potvrdily americké úřady. Teixeira je členem letecké složky národní gardy státu Massachusetts. Únik utajovaných dokumentů byl úmyslný a zločinný čin, uvedl ve čtvrtek mluvčí Pentagonu.

Bělehrad souhlasil, že dodá Kyjevu zbraně, vyplývá podle agentury Reuters z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Není ale jasné, zda už výzbroj je na Ukrajině. Srbsko patří mezi nejbližší spojence Moskvy v Evropě a jako jediné odmítlo zavést protiruské sankce. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to však nyní znovu popřel. Z uniklých dokumentů podle BBC také vyplývá, že na Ukrajině bylo nasazeno více než devadesát členů speciálních jednotek ze zemí NATO včetně Velké Británie a Francie.

Únik utajovaných amerických vojenských dokumentů představuje pro národní bezpečnost Spojených států závažné riziko, uvedl mluvčí Pentagonu Chris Meagher. Materiály týkající se zejména Ukrajiny, které od minulého týdne kolují na sociálních sítích, se podle amerického ministerstva obrany zdají být z velké části autentické, v některých případech ale byly patrně upraveny. Stanice CNN s odvoláním na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uvedla, že Kyjev byl kvůli úniku dokumentů nucen změnit své válečné plány.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Čínský špionážní balon, který v únoru u pobřeží Spojených států sestřelila americká stíhačka, dokázal získat zpravodajské informace z několika amerických vojenských areálů, i když se tomu USA snažily zabránit. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele to napsal zpravodajský server NBC News. Bílý dům a Pentagon podle agentury Reuters poznamenaly, že tuto zprávu nemohou potvrdit.

Spojené státy podnikly v Sýrii několik náletů proti skupinám napojeným na Írán, které viní z útoku dronem, při němž přišel ve čtvrtek o život jeden člověk pracující pro Američany a dalších šest osob bylo zraněno. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že při amerických útocích zahynulo jedenáct proíránských bojovníků. Raketovým útokům poté čelila i americká základna na severovýchodě Sýrie, obešly se bez obětí.

Studie amerického ministerstva obrany zjistila, že u vojenských pilotů je častější výskyt rakoviny. Tento problém se týká také pozemního personálu, který má na starost údržbu letounů.