Pentagon strana 2 z 5

Americký torpédoborec Carney a několik komerčních plavidel se v Rudém moři staly terčem útoku, oznámil Pentagon. Podle agentury AP odvolávající se na nejmenované zdoje Pentagonu, ho provedli jemenští Hútíové. Ti oznámili, že zaútočili na dvě izraelské lodě. To však popřel mluvčí izraelské armády.

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

Spojené státy v posledních týdnech podruhé uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, kde jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob, které byly napojeny na skupiny podporované Íránem.

S blížící se zimou a očekávanými ruskými vzdušnými útoky na energetickou infrastrukturu zesiluje Ukrajina svou protivzdušnou obranu. Zbraňových systémů nemá dost a ani Západ není schopen její potřeby dostatečně pokrýt. V Kyjevě se proto rozhodli propojit stará sovětská odpalovací zařízení s moderními americkými raketami. Pentagon se přidal a první hybridy už míří na bojiště, píší The New York Times.

Americká armáda provedla údery na dvě zařízení ve východní Sýrii, která využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. V noci na pátek to oznámil Pentagon. Šlo podle něj o reakci Spojených států na řadu nedávných útoků proti americkým ozbrojeným silám v Iráku a Sýrii. Údery nařídil prezident Joe Biden.

Americký prezident Joe Biden slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že USA pošlou Ukrajině malý počet taktických balistických střel ATACMS, které mají dolet kolem tří set kilometrů. Uvedla to v pátek televize NBC News s odvoláním na tři informované americké činitele a jednoho úředníka z Kongresu. Kdy Biden poskytnutí střel Kyjevu oficiálně oznámí, není jasné. Zelenskyj ve čtvrtek navštívil amerického prezidenta v Bílém domě. Úřad amerického prezidenta i Pentagon věc odmítly komentovat. Pomoc po Zelenského návštěvě Kanady přislíbila i Ottawa.

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Pentagon sestavuje a posílá na Ukrajinu nový tým, který tam bude dohlížet na používání prostředků z americké pomoci. Washington tak reaguje na stále hlasitější volání republikánů po důslednějším dohledu nad nakládáním s americkými prostředky. Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů (993 miliard korun), uvedl server CNN.

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Americká vláda potvrdila, že se rozhodla poprvé poskytnout ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran. Jejich hlavní výhodou je vysoká hustota a tedy velká hmotnost a průraznost, která umožňuje efektivněji ničit obrněná vozidla, především tanky. Náboje s tímto typem uranu nejsou radioaktivní víc, než přírodní materiály a nemohou způsobit jaderný výbuch.

Tvrzení Západu, že Jevgenij Prigožin byl zabit na příkaz Vladimira Putina, i další podobné spekulace jsou „absolutní lži“. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zároveň odmítl definitivně potvrdit smrt šéfa wagnerovců s tím, že je potřeba počkat na výsledky testů DNA. Vyšetřovatelé uvedli, že se na místě nehody našla těla deseti lidí a také letové zapisovače, takzvané černé skříňky. Skupina Rusů bojujících na straně Ukrajiny mezitím vyzvala příslušníky žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby přešli na stranu Kyjeva a Kremlu se pomstili.

Skupina zemí, které chtějí pomoci Ukrajině s používáním amerických bojových letounů F-16, se ve čtvrtek rozšířila. Norský premiér Jonas Gahr Störe v Kyjevě oznámil, že jeho země Ukrajině daruje tyto stíhačky. Přesný počet letounů, které Kyjev od severské země dostane, však neuvedl. Ve večerních hodinách pak Pentagon oznámil, že Spojené státy mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat. Ochotu zapojit se do výcviku Ukrajinců potvrdilo i Portugalsko.

Americké ministerstvo obrany nemůže potvrdit tvrzení KLDR ohledně amerického vojína Travise Kinga drženého v Severní Koreji. Státní média totalitní země tvrdí, že se King přiznal k nezákonnému překročení hranice a vyjádřil vůli zažádat v KLDR nebo jiné třetí zemi o azyl kvůli nelibosti, kterou údajně cítil vůči „nelidskému zacházení a rasové diskriminaci v americké armádě“ a „nerovné americké společnosti“.

Americký prezident Joe Biden schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 americké výroby. Uvedla to mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Podle webu Politico už byla pro tento účel vybraná první skupina osmi ukrajinských pilotů. Ukrajinské letectvo uvedlo, že piloti do evropských zemí, kde bude výcvik probíhat, odjedou na konci léta. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že výcvik by měl začít ještě v srpnu. Konkrétní dodávky letounů zatím Kyjev slíbené nemá, ačkoliv několik zemí už prohlásilo, že jsou připravené stíhačky poskytnout.

Severní Korea poprvé zareagovala na žádosti o informace o americkém vojákovi Travisi Kingovi, který v červenci utekl přes hranici z Jižní Koreje. Podle BBC to uvedlo regionální velitelství OSN. Severokorejci podle něj potvrdili, že mají Kinga ve vazbě, podrobnosti mezinárodní mise neuvedla.

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Oznámil to Bílý dům. Rozhodnutí je prvním velkým balíčkem Bidenovy administrativy určeným na pomoc Tchaj-wanu v boji proti Číně, který čerpá z vlastních amerických zásob. Rozhodnutí se pravděpodobně setká s nevolí Číny, která považuje ostrov za součást svého území.

Ukrajinci spustili na jihu hlavní úder protiofenzivy, píše americký list The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje z Pentagonu. Podle deníku se pokusí prolomit pozemní spojení Krymu s Donbasem a Ruskem. Kyjev vyslal do boje tisíce rezervistů, mnozí z nich prošli výcvikem na Západě a mají k dispozici západní zbraně, uvedl NYT. V poslední době sílí kritické hlasy na adresu Ukrajiny kvůli pomalému postupu, mnozí analytici však upozorňují, že tento opatrný postup je vzhledem k hluboké ruské obraně nutný. Frustraci a úpadek morálky hlásí někteří vojáci. Ztráty jsou podle nich obrovské – na sto metrů osvobozeného území padne až pět vojáků, sdělil zdroj z armády serveru Kyiv Post.

Nečekané důsledky americké kulturní války: poprvé za více než sto let nemá americká námořní pěchota potvrzeného nejvyššího velitele. Jmenování blokuje jediný republikánský senátor. Protestuje tak proti politice Pentagonu, který vojačkám usnadňuje přístup k potratům. Prezident Joe Biden jeho postoj kritizoval s tím, že ohrožuje národní bezpečnost.

Zanedlouho to bude rok a půl od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. A podobnou dobu už Jižní Koreu vládní představitelé Spojených států amerických či zemí Evropské unie tlačí k větší podpoře okupovaného státu, a to vojenské. Soul je totiž velkým výrobcem zbraní a uchyluje se pouze k sekundárnímu posilování ukrajinské obrany. Tlak roste, ale Jižní Korea si stojí za svým vzhledem k možným rizikům.

Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Oznámil to v pátek Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany v tiskové zprávě poskytnuté ČTK.

Spojené státy a Belgie v pátek oznámily, ve dvou samostatných prohlášeních, že dodají Ukrajině další zbraně. Spojené státy poskytnou Ukrajině novou vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Belgie dodá ukrajinské armádě dělostřeleckou munici ráže 105 milimetrů v hodnotě 32,4 milionu eur (765 milionů korun).

I přes to, že Rusko opakovaně varuje Západ před vojenskou podporou Ukrajiny, evropské země ani Spojené státy se nenechají zastrašit. Putinovy hrozby se opakovaně ukazují jako prázdné. Obav se zbavují i představitelé USA. Podle hlasů z ministerstva zahraničí přesto s ruskou hrozbou při rozhodování kalkulují. To ale popírá Pentagon.

Americká federální prokuratura získala zvukový záznam ze schůzky v létě 2021, na které bývalý prezident Donald Trump přiznává, že si poté, co opustil Bílý dům, nechal utajovaný dokument Pentagonu o potenciálním útoku na Írán. Informovala o tom americká televizní stanice CNN s odvoláním na několik zdrojů. Trump přitom dříve tvrdil, že si žádné utajované materiály nenechal.