Pentagon strana 4 z 5

Čínské ministerstvo zahraničí zkritizovalo zásah Spojených států, které v sobotu sestřelily nad Atlantickým oceánem čínský balon. Ten několik dní letěl nad USA včetně místa se silem s jadernými raketami a podle Washingtonu byl vybaven špionážní technikou. Peking označil sestřelení za „vážné porušení mezinárodní praxe“ a pohrozil důsledky, které tento krok může mít, napsala agentura AP. Trosky balonu chtějí americké úřady vyzvednout.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Úřad amerického ministerstva obrany AARO, který byl zřízen za účelem sledování a analyzování zpráv o neidentifikovaných objektech, včetně těch létajících (UFO), obdržel 510 zpráv o spatření UFO. Do těch spadá 144 objektů spatřených už dříve a 366 nových zpráv. Podle Pentagonu neexistuje důkaz o jejich mimozemském původu, přesto je vyšetřuje jako možnou hrozbu.

Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle NATO. Podle agentury AP to v pátek oznámil Bílý dům. Do Kyjeva zamíří téměř tři miliardy dolarů, do sousedních zemí 682 milionů. Je to zatím největší balík, součástí budou poprvé i obrněná vozidla Bradley. Podle slovenského generála Macka je to zásadní změna, která Ukrajině umožní větší ofenzivní akce.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Spojené státy a Nizozemsko společně zaplatí renovaci devadesáti českých tanků T-72B pro ukrajinskou armádu. Oznámila to tisková mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na renovaci českých tanků vydá 45 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,1 miliardy korun) a Ukrajině navíc poskytne těžkou vojenskou techniku. Americká část výdajů spadá do nově oznámené vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů amerických dolarů (9,8 miliardy korun).

Spojené státy urychlují svůj plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené se situací. Dle Pentagonu změna nesouvisí s ruskou válkou proti Ukrajině. Někteří analytici jsou toho názoru, že jde spíše o vzkaz spojencům než Moskvě.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska bude nadále platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že její satelitní síť Starlink prodělává. Vyznívá tak Muskův příspěvek na Twitteru. Musk předtím tvrdil, že projekt nemůže déle financovat, a žádal o převzetí americkou vládu. Satelitní internetová služba je v době častých výpadků důležitá například pro ukrajinskou armádu.

Spojené státy pošlou na Ukrajinu střely HARM, munici pro raketomety HIMARS i vojenská vozidla, oznámil Pentagon. Další dodávka vojenské pomoci bude mít podle něj hodnotu 725 milionů dolarů, tedy více než 18 miliard korun. Ukrajinci se pokusili z několika směrů postoupit k okupovanému městu Cherson. Neklidná situace zůstává i na východní frontě u Bachmutu. Cílem ruského ostřelování se stala Dněpropetrovská oblast i město Záporoží. Kromě raket S-300 použili okupanti i několik dronů, které jim dodal Írán.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se v Praze setkal s českou ministryní Janou Černochovou (ODS). „Ukrajinci hrdinsky bojují a hájí se před ruskou agresí. Mají právo žít ve svobodě a vytvářet svou vlastní budoucnost,“ uvedl šéf Pentagonu po schůzce. Tématem jednání byla kromě války na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě i modernizace české armády. Po jedné hodině odpoledne se Austin setkal i s premiérem Petrem Fialou (ODS) a jednal s prezidentem Milošem Zemanem.

Americký ministr obrany Lloyd Austin do Česka přiletí v pátek 9. září, oznámilo ministerstvo obrany. Šéf Pentagonu bude v Praze jednat s ministryní obrany Janou Černochovou i s premiérem Petrem Fialou (oba ODS). Tématem bude pomoc Ukrajině nebo aktuální bezpečnostní situace, doplnilo ministerstvo. Jednat by měl také o modernizaci české armády například o letadla F-35 a vojenské vrtulníky.

List The New York Times (NYT) zveřejnil fotografie z věznice na Guantánamu, kam Spojené státy od roku 2002 vozily zadržené teroristy. Pentagon z věznice vydával pouze oficiální fotografie, newyorský deník nyní s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil snímky, jež pro armádu nejsou lichotivé. Spoutaní vězni na nich mají brýle přelepené páskou, roušky na ústech a často i sluchátka na uších.

Izrael odmítl dodávky protitankových zbraní Ukrajině vyrobených v Německu s izraelskou licencí, uvedl zpravodajský server Axios. Odmítnutí žádosti ze strany Spojených států podle něj potvrdili americký i izraelský představitel. Židovský stát zaujímá k ruské invazi rezervovaný postoj kvůli ruskému vlivu v Sýrii.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Německo dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Gepard. Potvrdila to ministryně obrany Christine Lambrechtová na mezinárodní konferenci na americké základně Ramstein v Německu. Zároveň uvedla, že země bude v pomoci Ukrajině pokračovat, ale dodávky zbraní chce koordinovat se svými spojenci. Norsko na nákup zbraní pro Ukrajinu vyčlení v přepočtu miliardu korun.

Odborný server Defensenews informoval o tom, že se Rusko pokusilo vypnout internetové spojení Starlink, které společnost SpaceX poskytla Ukrajině po začátku ruské invaze. Podle webu však ruská operace díky rychlému zásahu inženýrů ze SpaceX skončila fiaskem.