Pentagon podpořil jaderný pohon pro kosmické lodě. Dal na něj skoro tři čtvrtě miliardy korun

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

JETSON. Neboli Joint Emergent Technology Supplying On-Orbit Nuclear. To je název pro program společnosti Lockheed Martin, který zkoumá možnost vývoje jaderného systému schopného pohánět kosmickou loď v hlubinách vesmíru.

Od Ministerstva obrany dostala společnost zatím 33,7 milionu dolarů, což odpovídá 771 milionům korun. Cílem je, aby Spojené státy získaly schopnost přepravovat své kosmické lodě po Sluneční soustavě pomocí energie získávané z jaderné reakce. Podle společnosti Lockheed Martin mají takové systémy potenciál vyrábět mnohem více energie než ty, které dnes získávají elektřinu pomocí solárních panelů. Nový pohonný systém by šlo také využít k průzkumu oblastí vesmíru, které mohou být dál, než se dostanou sluneční paprsky, anebo ve stínu planet, kde by se lodě potýkaly se stejným problémem.

Tento pohon by měl využívat štěpný jaderný reaktor. Tedy přístroj, kde se energie získává pomocí štěpení těžkých jader. Jde o menší obdobu těch, jež se dnes používají v jaderných elektrárnách. V kosmické lodi by se z reakce využívalo vzniklé teplo, jež by se pak ve Stirlingově motoru měnilo na elektřinu. Výsledkem by mělo být až dvacet kilowattů elektřiny – což je asi čtyřnásobek toho, co by dokázaly na takové lodi solární panely.

Americké kosmické plány

Americká armáda finančně podpořila se stejným cílem další dvě společnosti – Intuitive Machines a Westinghouse Government Services. Finance musí využít do konce roku 2025, pak obrana čeká první výsledky. Těmi samozřejmě ještě nemá být plně funkční atomový motor, ale spíše něco, co pootevře dalšímu výzkumu dveře.

Lockheed Martin už na jaderném pohonu pracuje delší dobu v rámci jiné spolupráce. Pro NASA a DARPA (Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty) vyvíjí raketu s jaderným pohonem určenou pro lety do vesmíru na velké vzdálenosti. Tento projekt je již v pokročilejší fázi, takže první let by měl proběhnout už roku 2027. NASA o něm uvažuje jako o možnosti, která by mohla dostat Američany na Mars. Pohonný systém JETSON by měl těchto zkušeností využít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...