Pentagon podpořil jaderný pohon pro kosmické lodě. Dal na něj skoro tři čtvrtě miliardy korun

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

JETSON. Neboli Joint Emergent Technology Supplying On-Orbit Nuclear. To je název pro program společnosti Lockheed Martin, který zkoumá možnost vývoje jaderného systému schopného pohánět kosmickou loď v hlubinách vesmíru.

Od Ministerstva obrany dostala společnost zatím 33,7 milionu dolarů, což odpovídá 771 milionům korun. Cílem je, aby Spojené státy získaly schopnost přepravovat své kosmické lodě po Sluneční soustavě pomocí energie získávané z jaderné reakce. Podle společnosti Lockheed Martin mají takové systémy potenciál vyrábět mnohem více energie než ty, které dnes získávají elektřinu pomocí solárních panelů. Nový pohonný systém by šlo také využít k průzkumu oblastí vesmíru, které mohou být dál, než se dostanou sluneční paprsky, anebo ve stínu planet, kde by se lodě potýkaly se stejným problémem.

Tento pohon by měl využívat štěpný jaderný reaktor. Tedy přístroj, kde se energie získává pomocí štěpení těžkých jader. Jde o menší obdobu těch, jež se dnes používají v jaderných elektrárnách. V kosmické lodi by se z reakce využívalo vzniklé teplo, jež by se pak ve Stirlingově motoru měnilo na elektřinu. Výsledkem by mělo být až dvacet kilowattů elektřiny – což je asi čtyřnásobek toho, co by dokázaly na takové lodi solární panely.

Americké kosmické plány

Americká armáda finančně podpořila se stejným cílem další dvě společnosti – Intuitive Machines a Westinghouse Government Services. Finance musí využít do konce roku 2025, pak obrana čeká první výsledky. Těmi samozřejmě ještě nemá být plně funkční atomový motor, ale spíše něco, co pootevře dalšímu výzkumu dveře.

Lockheed Martin už na jaderném pohonu pracuje delší dobu v rámci jiné spolupráce. Pro NASA a DARPA (Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty) vyvíjí raketu s jaderným pohonem určenou pro lety do vesmíru na velké vzdálenosti. Tento projekt je již v pokročilejší fázi, takže první let by měl proběhnout už roku 2027. NASA o něm uvažuje jako o možnosti, která by mohla dostat Američany na Mars. Pohonný systém JETSON by měl těchto zkušeností využít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 47 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...