Pentagon podpořil jaderný pohon pro kosmické lodě. Dal na něj skoro tři čtvrtě miliardy korun

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

JETSON. Neboli Joint Emergent Technology Supplying On-Orbit Nuclear. To je název pro program společnosti Lockheed Martin, který zkoumá možnost vývoje jaderného systému schopného pohánět kosmickou loď v hlubinách vesmíru.

Od Ministerstva obrany dostala společnost zatím 33,7 milionu dolarů, což odpovídá 771 milionům korun. Cílem je, aby Spojené státy získaly schopnost přepravovat své kosmické lodě po Sluneční soustavě pomocí energie získávané z jaderné reakce. Podle společnosti Lockheed Martin mají takové systémy potenciál vyrábět mnohem více energie než ty, které dnes získávají elektřinu pomocí solárních panelů. Nový pohonný systém by šlo také využít k průzkumu oblastí vesmíru, které mohou být dál, než se dostanou sluneční paprsky, anebo ve stínu planet, kde by se lodě potýkaly se stejným problémem.

Tento pohon by měl využívat štěpný jaderný reaktor. Tedy přístroj, kde se energie získává pomocí štěpení těžkých jader. Jde o menší obdobu těch, jež se dnes používají v jaderných elektrárnách. V kosmické lodi by se z reakce využívalo vzniklé teplo, jež by se pak ve Stirlingově motoru měnilo na elektřinu. Výsledkem by mělo být až dvacet kilowattů elektřiny – což je asi čtyřnásobek toho, co by dokázaly na takové lodi solární panely.

Americké kosmické plány

Americká armáda finančně podpořila se stejným cílem další dvě společnosti – Intuitive Machines a Westinghouse Government Services. Finance musí využít do konce roku 2025, pak obrana čeká první výsledky. Těmi samozřejmě ještě nemá být plně funkční atomový motor, ale spíše něco, co pootevře dalšímu výzkumu dveře.

Lockheed Martin už na jaderném pohonu pracuje delší dobu v rámci jiné spolupráce. Pro NASA a DARPA (Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty) vyvíjí raketu s jaderným pohonem určenou pro lety do vesmíru na velké vzdálenosti. Tento projekt je již v pokročilejší fázi, takže první let by měl proběhnout už roku 2027. NASA o něm uvažuje jako o možnosti, která by mohla dostat Američany na Mars. Pohonný systém JETSON by měl těchto zkušeností využít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...