Pentagon podpořil jaderný pohon pro kosmické lodě. Dal na něj skoro tři čtvrtě miliardy korun

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

JETSON. Neboli Joint Emergent Technology Supplying On-Orbit Nuclear. To je název pro program společnosti Lockheed Martin, který zkoumá možnost vývoje jaderného systému schopného pohánět kosmickou loď v hlubinách vesmíru.

Od Ministerstva obrany dostala společnost zatím 33,7 milionu dolarů, což odpovídá 771 milionům korun. Cílem je, aby Spojené státy získaly schopnost přepravovat své kosmické lodě po Sluneční soustavě pomocí energie získávané z jaderné reakce. Podle společnosti Lockheed Martin mají takové systémy potenciál vyrábět mnohem více energie než ty, které dnes získávají elektřinu pomocí solárních panelů. Nový pohonný systém by šlo také využít k průzkumu oblastí vesmíru, které mohou být dál, než se dostanou sluneční paprsky, anebo ve stínu planet, kde by se lodě potýkaly se stejným problémem.

Tento pohon by měl využívat štěpný jaderný reaktor. Tedy přístroj, kde se energie získává pomocí štěpení těžkých jader. Jde o menší obdobu těch, jež se dnes používají v jaderných elektrárnách. V kosmické lodi by se z reakce využívalo vzniklé teplo, jež by se pak ve Stirlingově motoru měnilo na elektřinu. Výsledkem by mělo být až dvacet kilowattů elektřiny – což je asi čtyřnásobek toho, co by dokázaly na takové lodi solární panely.

Americké kosmické plány

Americká armáda finančně podpořila se stejným cílem další dvě společnosti – Intuitive Machines a Westinghouse Government Services. Finance musí využít do konce roku 2025, pak obrana čeká první výsledky. Těmi samozřejmě ještě nemá být plně funkční atomový motor, ale spíše něco, co pootevře dalšímu výzkumu dveře.

Lockheed Martin už na jaderném pohonu pracuje delší dobu v rámci jiné spolupráce. Pro NASA a DARPA (Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty) vyvíjí raketu s jaderným pohonem určenou pro lety do vesmíru na velké vzdálenosti. Tento projekt je již v pokročilejší fázi, takže první let by měl proběhnout už roku 2027. NASA o něm uvažuje jako o možnosti, která by mohla dostat Američany na Mars. Pohonný systém JETSON by měl těchto zkušeností využít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 16 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...